Stratifikace peckovin



host - 61.106 (?)
8.3.2011 22:20

Není správné pecky sušit, třeba u broskví nesmí vůbec vysychat. Od těch sliv by je hned zasadil do květníků a umístil ven. U některých druhů pecky mohou přeléhat do dalšího roku, běžné např. u dřínu - Cornus mas. 0.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2,  3,  4,  5  >   
borax - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (88) - 82.71 (?), 21.11.2010 16:15, zobrazeno: 57837x

Dobrý den.

Otázka zní- jak dlouho trvá stratifikace pecek slivoní (mirabelek a duranciíí).U jabloní jsem se tu dočetl- 100 dní.Je to u peckovin stejné??Pecky mám uloženy v lednici, v písku.

Následná otázka.Rád bych si stromečky předpěstoval, než je dám na záhon.Kdy je tedy zasadit do truhlíku? V únoru, nebo později...

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Rony - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1084) - 175.250 (?), 21.11.2010 17:20

Předně musím poznamenat, že stratifikace není až tak nutná. Dá se téhož účelu dosáhnout přímým výsevem do půdy a to tak, že se semneno co nejdříve po vypeckovaní namočíme a pak zasejeme u slivoní 3 cm do hloubky. Hloubka je důležitá. Taky pecku narušíme na kraji pilníkem, bruskou nebo mírně narušíme mezi čelistěmi svěráku. Pokud stratifikujeme v písku a chladu, tak u slivoní 120 až 150 dní.

V. Urban, Škola ovocnáře.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Milan Fiala - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (196) - 95.236 (?), 8.3.2011 20:56
Nazdarek chcem sa spitat či sa daju visadit pecky slivky teraz zakupene try tyždne volne vysušene na noinach nemam stim skusenost.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 65.50 (?), 8.3.2011 21:55

Vysadit se dají (spíš vysít), otázkou je, zda vyklíčí. Půjde nejspíš o plody z jižní polokoule, kde nyní končí léto.  Pokud stihnou stratifikovat,  vyklíčí později.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 61.106 (?), 8.3.2011 22:20

Není správné pecky sušit, třeba u broskví nesmí vůbec vysychat. Od těch sliv by je hned zasadil do květníků a umístil ven. U některých druhů pecky mohou přeléhat do dalšího roku, běžné např. u dřínu - Cornus mas. 0.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 235.249 (?), 9.3.2011 0:20

Tak rozhodně se dají vysít, ale nejspíš nevyklíčí, pokud ano tak příští rok. Ideální je na podzim přímo na místo kde chcete stromek mít.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 221.155 (?), 15.1.2012 15:15

Jen takový postřeh ke stratifikaci slivoní.

Během šesti let jsem zkoušel vysévat různé pecky myrobalánů, zelených, wangenheimovy, durancií a broskví, ale vždy bez úspěchu. Výsledkem bylo několik málo vyklíčených semen, třeba 5 ze sta pecek. Upozorňuju že jsem stratifikoval různě: v chladničce v perlitu a rašelině, přímo v záhoně(podzimní výsev) nebo ve skleníku v květináči s pískem a td. V záhoně mi např nevyklíčilo téměř nic, nebo myrobalány klíčily v průběhu asi 3 let postupně.  Proč? Většina problémů s neklíčivými peckami je způsbena nedostatečným nabobtnání semene, případně houbovými chorobami. Pecka je totiž pro vodu špatně propustná a jak je známo, stratifikace probíhá pouze za vlhka! Enzymatické změny proběhnou pouze v nabobtnalém semeni. Můžete mít suchá semena v lednici třeba rok a stejně klíčit nebudou. Podobné je to se semeny ve vlhkém materiálu, jehož vlhkost ale nepronikne peckou k jádru. V takovém případě následuje zklamání z neklíčících pecek a další rok ztrátu času.

Pro amatéry je jednoznačně nejlepším řešením vylouskání jader! Osobně jsem louskal pecky lehkým poklepem na hranu pecky kladivem. Uslišíte typický zvuk prasknutí v místě spoje dvou polovin pecky. Jádro přitom zůstane nepoškozeno. Jádro má ještě hnědý tenký obal, který ale nepředstavuje pro vodu prakticky žádnou bariéru. Semena stačí vylouskat někdy kolem vánoc a uložit je do chladničky s nějakým vlhkým substrátem, např perlitem a rašelinou. Důležitým bodem zde je také chemické ošetření. Jádra by mohla v průběhu stratifiakce uhnít, nebo by uhnil pouze klíček, což je také špatné. Zkoušel jsem zatím jen ridomil gold a zdá se že funguje dobře, ale v nabídce jsou i jiné fungicidy, jako previcour, bavistin, fundazol, champion, a td. Semena by se měla občas v sáčku provětrat otevřením, lehkým promícháním a kontrolovat jejich zdrav. stav. Chemické ošetření je důležité i při samotném výsevu, klíčící semena jsou náchylná k různým fusáriím a jiným houbovým chorobám, způsobujícím padání klíčících rostlin.

Jádra takto ošetřená se rychle zvětší příjmem vody a po určité době počnou sama klíčit už v lednici. Uvádí se že peckoviny chtějí až 110 dní stratifikace, ale semena mohou začít klíčit i dříve. Je možné je vysít přímo do půdy na jaře, je -li kvalitní,  ale mě osobně se to moc neosvědčilo, protože na valašsku jsou těžké jílovité půdy, na jaře často rozbahněné a studené. Výsev do truhlíku je jistotou, jakkoliv i docela piplačkou. Lépe se vyhnout substrátům obsahujícím pařeništní zem, nebo jíl. Jako ideál se mi zdá substrát na bázi rašeliny s pískem či perlitem.

Takto ošetřená semena klíčí prakticky všechna a vyrovnaně. Pecka(obal) je totiž určitým regulátorem klíčivosti, zajišťujícím klíčení postupně v průběhu více let. Jistým řešením je i tzv. skarifikace, tedy mechanické narušení pecky třeba pilníkem, ale vylouskáním se zbavíte pecky úplně a efektivita je pak maximální.

Stratifikace přitom probíhá při teplotách nad nulou a promrzání pro ni není rozhodující.

Letos jsem takto zkoušel pouze durancie, se kterými jsem ale měl doposud největší problémy. Semena v teple na okně vzešla rychle, stratifikování probíhalo od pol. října do vánoc.

 

S pozdravem Karel Hajda.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 58.114 (?), 15.1.2012 16:50

Dřív jsem rozbíjel pecky také údery kladívka, ale těžko se odhaduje síla úderu a mnohá jádra byla poškozená nebo rozdrcená. Nyní používám běžný hobby svěrák připevněný na desku pracovního ponku, jehož sevření se dá velmi plynule a hlavně s citem a pomalu stupňovat až pecka pukne. Jadérka jsou tímto způsobem naprosto nepoškozená. A abych je pak nehledal spadené mezi drtí z pecek všude možně na zemi po dílně, tak hlavu svěráku před každým stiskem obalím kusem hadry, z níž pak jádra snadno vyberu. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 65.50 (?), 15.1.2012 16:58

Já tedy stratifikuji pecky celé, nevylouskané smíchané s pískem v květináči, který je po okraj zasazený v záhoně přes celou zimu. Pecky vylouskám až na jaře - ne kladivem, ale ve svěráku. Již při louskání bývají jádra mírně naklíčená, ty vysévám do truhlíku. Úspěšnost je pak asi 60%, některé pecky jsou prázdné, v dalších jádra shnilá, další nenaklíčená
 . Je pravda, že se mi párkrát stalo, že některá semena vyklíčila v odloženém truhlíku až další rok. Ale peckou to nejspíš nebylo, protože se jednalo o vedle slivoní i o jádroviny.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 221.155 (?), 15.1.2012 18:22

Svěrák jsem používal na třešně, protože tato malá semena je opravdu problém rozbít kladivem bez poškození jádra, ale kladivo se mi zdá opravdu rychlé řešení u myrošů a slivoní jako jsou durancie či zelené renklody a Wangenheimovy. svěrák je určitě jistější způsob. Ono již při louskání před stratifikací se ukáže, že nějaká semena jsou bez jádra, např. Jsou prostě hluchá.  S jádrovinama jsem naopak problémy nikdy neměl a co nevyklíčilo, bylo nejspíš shnilé. To je ale tím že jádroviny nemají tu tvrdou skořápku. 

60% není špatné, ale mě to po zkušenosti s vylouskanými jádry připadá, že je možné touto metodou dosáhnout téměř 100% klíčivosti.  jak jsem psal, závisí to na vlhkosti a ta je přímo závislá na propustnosti skořápky. Za sucha se inhibitorů klíčení nezbavíme. Ono totiž i když se vám podaří stratifikovat celé pecky, je klíčení ve finále směsí klíčících jader a skořápek. Tyto totiž ještě před růstem kořene puknou pod tlakem bobtnajících a zvětšujících se děložních lístků.

Karel Hajda

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika