Slivoň neznámá?

Dobrý den, prosím o pomoc s identifikací, fota, zapomněl, jsem, co jsem vysadil...:), upravil jsem vše do PDF, všechny fotky jsou stav z 16. 8. 2015.  Děkuji za reakci, pro znalce je to pár vteřin... ať se daří, díky moc, Tomáš.

Jaká (polo)švestka by mohla v tuto dobu začít dozrávat v cca 360 m n. m.? Dnes jsem ochutnal pár spadlých plodů ze stromu z jedné zahrady. Strom není nijak starý, plody jsou střední velikosti, slupka nakyslá s jemným nahořklým podtónem, dužnina žlutá, sladká, aromatická. Pecka neoddělitelná od dužniny. Některé plody byly šťavnaté, jiné moc ne. Jenom pro srovnání - Č. lepotica je v této oblasti sice pěkně vybarvená, ale ke sklizni bude možná tak za 14 dní.

U mě: Herman, Rut G., Černošická už jsou pryč. Zralé jsou Katinka a Čačanská raná, začíná Opál, Tegera.  Modrají: lepotica, Topstar, Carpatin, Calypso, Topfive, Chrudimská.

V souvislosti s touto neznámou teď řeším jednu záhadu: roub výše uvedené jsem před těmi pár lety odebral, uložil a na jaře narouboval na švestkový odkopek. Letos se objevily první plody, ale naprosto odlišné od té parkové švestky - přitom rouby byly skladovány oddělené a žádnou odrůdu, která se teď objevila, jsem neodebíral ani nekupoval. Zatím nejsou úplně zralé, jeden předčasně změklý plod se vyznačoval měkkou zlatavou dužninou a plody jsou i výzorově docela zajímavé - kapkovitý tvar, ale hlavně taková ta lemová "manžeta" na bázi stopky plodu (kapří hubička ), která se vyskytuje, alespoň co vím, jen u několika běžně pěstovaných odrůd (Hanita, Haroma). Nevěděl by někdo, i podle tohoto znaku, o jakou odrůdu by se mohlo jednat?

Záhadná sudetoněmecká bluma zraje právě teď. Nikdo by nevěděl? Fotky na straně jedna tohoto vlákna Slivoň neznámá? Dužnina do žluta, poměrně sladká a poměrně slušně švestková chuť. 

Svůj příspěvek směřuji k dotazu pana Mikeš13 z 6. 8. 19. Odrůdu na obrázcích znám, mám. Pan Mikeš13 popisuje místo odstupu stopky z plodu takto: „taková ta lemová "manžeta" na bázi stopky plodu (kapří hubička)“. Já bych si dovolil popsat takto: „prcínka“.
Rouby mého stromku pochází z „mrtvého stromu“ z Mladoňovic (o kterém jsem tu již psal). Jedná se o starou kulturní obec. Například rodiště spisovatele a diplomata Petra, žáka mistra Jana Husa.
Odrůda je zjevně rozšířena v Čechách i na Moravě. Proto navrhuji název odrůdy, zatím alespoň jako pracovní, Viktorka raná prcínková. Ve 450 m/m letos ještě zralá není (jen červivé a poškozené plody). JG

A ještě jeden obrázek. JG

Vedle lepotice jsou na kopci nad vesnicí ještě tyhle švestky. Tvarem hodně připomínají ELENU. Že by "soudruzi z NDR" udělali někde chybu, když tady vysadili takto pozdní odrůdu?

To nic není, ti naši u silnic vysázeli samé javory až na jeden jasan. Časem bude na kytary, hlásám a jásám.

Královnu Viktorii jsem nikdy nepěstoval, proto když jsem uviděl na Vysočině tyhle blumky, tak jsem předpokládal, že je to Viktorka, ale tvar plodů neodpovídá Viktorce, takže nevím. Velikost podobná jako velkoplodá Oullinská, možná větší, přes 50 g. Chuťově velice slušná bluma. Plody nasbírány v nadmořské výšce 625 metrů.