Šlachtenie

Zdravím, fascinuje ma pestovanie ovocnych stromov z naslednym využitím do koncentrovanej formy :D jedna sa mi oto že mi prebleslo hlavou pokus o šlachtenie stromov.Dá sa to tak že ked budu kvitnut stromy tak prenesiem pel z kvetou trebars jojo na trebars bystrickú a ak dozrie takto opeleny kvet a bude sneho plod, kvostku zasadim a počkám niekolko rokov na to čo stoho vyrastie a na prve plody da sa to takto? Ak ano tak prosim info ako na to ak nie tak si somna prosim srandu nerobte :D s pozdravom ad.

Napad mě nápad rychlostí blesku, k cíly se ženu tempem snad želvy, než se to zdaří budu mít nervy! Neberte ten život tak vážně-stějně z něj živí nevyvázneme. SPCH

Ano, je to jednoduché. Základní metoda spočívá v tom, že opylíte mateční odrůdu otcovskou odrůdou. Samozřejmě zamezíte samoopylení a nechtěnému opylení jinou odrůdou.

Pak vysejete několik tisíc pecek (stratifikovaných). První selekci provedete podle morfologických znaků a projevů náchylnosti k chorobám...

V.

Pánové přede mnou chtěli jen říct, že se Vám nic zajímavého nepodaří vyšlechtit. Pokud chcete něco šlechtit, tak to zkuste s něčím jednodušším než je ovoce.

           Vladimír

Kedže som napisal tu na forum nemam zaujem šlachtit psy ani akvariove rybky... Ved mne ide len o to skusit to či sa niečo podarí :D

Přečtění obecnější teorie týkající se zamýšlených rostlin (botanika, genetika) vám pomůže v realizaci vašeho záměru. Osobně nevím o žádné populární publikaci, která by šlechtění v celém slova smyslu zahrnovala. Očekával bych na toto téma spíše nějaká vysokoškolská skripta. Křížení běžných plodin se dělá tak, že kastrujete rostliny jiné odrůdy (např. u kukuřice, cukety, melounu nebo i ovocných dřevin). Kastrace se provádí odstraněním samčích květů nebo odpovídajících útvarů (tyčinek) na křížené rostlině. U rajčat však např. musíte vše provést ještě před rozkvetením. Jinak je pozdě (k tomu máme tu teorii). Pokud odstraníte v odpovídajícím okolí všechny nežádoucí samčí květy, stačí, když čekáte na samovolné opylení (např. běžně u kukuřice). Pokud to není možné, opýlíte ručně a sáčkem překryjete opylené květy. Můžete si např. zkřížit zelenou a bílou cuketu a druhým rokem vysít semena. Totéž se dá udělat s jinými rostlinami. Musíte si však přečíst kdy opylovat, jak skladovat pyl, jak dlouho vydrží a v jakých podmínkách. Můžete spoléhat i na náhodné křížení.

Aby to nesklouzlo až k té nežádoucí srandě. Šlechtění je velmi široký pojem a zdaleka neznamená jen křížení. Rouby si často bereme z lepších stromů nebo dokonce z větve, která má malinko odlišnou (a to zajímavou) vlastnost. Mutace jsou častější než si myslíme. Trošku to přeženu. Ale stačí, když na jedné větvi nezmrzly plody nebo mají poněkud jinou barvu či odolnost k nemocem bez zřejmého důvodu... Někdy se to potvrdí i po přeroubování a dá se to dalším výběrem rozvíjet. Proč mají např. nové klony Velkopavlovické nebo Goldenu větší úrodu než ty staré? Nakonec i křížení nebo pouhý výsev pecek neznámého "otce" přináší často zajímavé výsledky. U jádrovin by to však bylo mnohem méně pravděpodobné. Samozřejmě se na tomto fóru nebavíme o genové manipulaci, mutagenech, ozařování osiva a jiných amatérsky nerealizovatelných postupech. Ale já osobně mám raději (např. na svém pracovišti) nadšence víc než skeptické experty. Ačkoliv bez nich se pracovat v žádném případě nedá.

Další příklad: Padl tady vynikající šlechtitelský nápad - použití rezistentních (silně sensitivních na PPV) podnoží pro peckoviny. Pokud tento nápad neuchopí nadšenec (pod vedením odborníka), nikdy se takto vyselektovaných a možná i snadno množitelných podnoží nedočkáme.

Kdo si hraje nezlobí.

K těm PPV rezistentním podnožím: smrdí to trochu Járou Cimrmanem. Prof. Hartmann už na nich dávno dělá. Zadejte do Googlu "Docera", "Dospina".

Zdraví Mittwoch

To jste mě potěšil. Kdybych vždy četl příspěvky M. Fialy, už bych to taky dávno věděl.

M.

Mimmo,

silně sensitivní podnože na ppv by tu byly. Problém je v tom, že se nebudou kamarádit s odrůdou infikovanou PPV. V normální výsadbě tolerantů se po infekci sníží výnos o 10-20%, zatímco odrůdy na hypersenzitivních podnožích vychcípe.

V.