Roubovat už peckoviny za kůru?



Stránky: 1,  2,  3,  4,  5  >   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?) 
6.5.2016 18:04, zobrazeno: 34683x

Slivoně odkvétají, brzy nastane čas roubování peckovin za kůru. Rouby zapíchnuté od prosince ve stínu v zemi jsou v dobré kondici, je dobré je přes noc namočit. Zkusil jsem, jak se odchlipuje kůra, ale zatím to "chlupatí". Takže ještě minimálně týden musím počkat. Bude-li teplo, jak slibují, bude tlak mízy slušný a za 1-2 týdny to půjde. V teplejších polohách to bude asi jiné, ale u nás zatím ještě ten pravý čas nenastal.
    Kůra jádrovin odchlipuje dobře už dlouho a ještě dlouho bude, těch se to netýká..

rouby vytažené ze země
rouby vytažené ze země
Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
host - 168.81 (?), 7.5.2016 0:32

Dobrý den.
Nu, já (450 n/m) jsem to s „nervy“ nevydržel, a už jsem to „namrskal“. Tak uvidíme. Už jsem letos spotřeboval jedna a půl kotouče pásky (na silnějším víc ubývá) a pořád to nebere konce (ještě nějaké jabloně).
Šlo to mizerně. Silnější semenáče nějaké místní ryngle jakž takž. Byly odkvetlé. Jakž takž si pak po nějakém dnu dala říct, s trochou násilí, durancie. Překvapil mě myrobalán. Asi dva týdny po odkvětu byl vzpurný (chlupatý) tak, že jsem ho, pro letošní jaro, vypustil (jen dvě očka na kořenové krčky). Slivoně jsem „proložil“ višněmi a třešněmi na třešňové semenáče.
Třešně šly za kůru lépe než slivoně.
Rouby jsem měl vodorovně v jamce v zemi v písku cca 30 cm hluboko na severní straně budovy. Nebyly tak pěkné, jako ty na fotce pana doktora Vysloužila. Pak taky patálie s prohrabováním (odběrem) z takového jednotného „skladu“. Jen třešeň jsem měl cca 14 dní v ledničce. Takže ta skoro ze stromu na strom.
Rouboval jsem Katinku, Herman, Bellamiru, nějakou vejcovitou červenou ryngli (blumu), sousedovi jeho oblíbenou (hádám nějaký Top) a místní semenáč meruňky. Slabší rouby seříznuté jednoduše na kopulaci, silnější na sedélko.
Tam kde byly na roubech známky narašení, tam jsem pak dal mikrotén a staniol, a jsou ještě „zabalené“. Třešně a višně už jsem „rozbalil“ a zdají se dobré. Zajímavé mi připadá, že ze všech druhů, jen na meruňkových roubech, nebyly žádné známky narašení. Meruňku jsem rouboval poprvé. JG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 7.5.2016 9:21

Když jde špatně odloupnout kůra u jabloně, moc to nevadí. Ujme se to i tak. U peckovin jsou ale výsledky v tomto případě mnohem horší. Opravdu se vyplatí počkat, ta míza se dostaví, často až pár týdnů po odkvětu. Kůra pak jde sloupnout jak z píšťalky, roubuje se dočista zamokra. Rašení oček roubu je patrné již za týden. Platí to i (nebo obzvlášť) pro myrovalán.
    I tak je ale lepší roubovat peckoviny - když to jde - kopulací. Jednat proto, že ujímavost je vyšší, ale hlavně proto, že zavalování větších řezných ran je horší než u jádrovin.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 168.81 (?), 7.5.2016 23:40

Dobrý den.
Komu není rady, tomu není pomoci. Trošku vážně, letos jsem si udělal roubovací maratón a taky potřebuji mít od nové, vlastně staré, zahrady volno.
Starý sad, cca 15 silných, bujných semenáčů ryngle (blumy) a durancie, bez příznaků šarky. Co s nimi? Řada příspěvků v jiných vláknech se zabývá, zda je lepší herbicídovat, kácet nebo trhat. Myslím si, že pro zahrádkáře je nejlepší přeroubovat. Špatné procento ujmutí by mi vadilo. Ale v podstatě z ješitnosti. Vzhledem k hustotě přeroubovanců stejně nemohou všichni trvale zůstat. Třeba si někdo bude chtít vykopat větší stromek. 
Samozřejmě, u kolmo přeříznutého kmínku s roubem za kůru je rána velká, dlouho se zavaluje. U zdařilé kopulace není, po srůstu roubu, rána žádná. Čisté dílo. Jako dárek pro kamaráda nebo sousedku je to lepší. Ale přeci „my“, co roubujeme za kůru, primárně nehledáme krásu stromku, ale silné kořeny podnože (které tušíme), pro brzkou úrodu, na kterou se těšíme. Tedy vlastně hledáme čas.
Ten myroš mě ale vypek, když jsem ho potřeboval (pro meruňku). Zaskočila ryngle a durancie. A stejně mu kmínek pořád obrůstá a ke kořenovému krčku se mu už klanět nebudu. Má utrum. JG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 8.5.2016 8:58

Máte pravdu. Myrobalán se přeroubovávat prakticky nedá - tedy dá, ale nemá to praktický smysl. Podrůstání vlků z podnože je tak úporné, že to za to nestojí. Čím slaběji ryngle a slabě rostoucí pološvestky rostou, tím je to horší. Už jsem to párkrát psal. Existují ale bujně rostoucí odrůdy, které dokáží myrobalánu utéct a výmladnost potlačit. Presenta, Tipala, Top 2000, patrně i Amers (nezkusil jsem). Z plodových myrobalánů pak Otmar, Zorka

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 168.81 (?), 9.5.2016 0:48

Dobrý den.
Chtěl jsem pro meruňku kmínek (cca110 cm) z odolné podnože a roubovat až do korunky. Zasadil jsem si pěkný hladký, silný jako násada smetáku, se třemi rameny a snil o kotlové korunce. U hrany svahu, aby neměla meruňka mokro a byl odtok studeného vzduchu. Nějaký výmladek na kmínku bych mu s radostí prominul. Ale za kůru roubovat nešel. Když se mi meruňka ujme na některé durancii tak jej nahradí. Durancii by také nemělo vadit sušší místo. 
„Oprava“ větší staré zahrady, nárazový stav. Zvýšení počtu odrůd slivoní na cca 12, s dobou sklizně od Hermana po Elenu. Dál už jen po troškách. „Nechci“ sázet stromečky, „chci“ ovoce.
Podnože nepěstuji, beru co okolí dá, když vznikne potřeba. Ale před lety jsem si našel myrobalán s většími (ø asi 4 cm), červenými, docela chutnými plody. Pak jsem si na něj štěpoval slivoně. Několik jich ještě mám. O intenzitě podrůstání podle bujnosti naštěpované odrudy jsem nevěděl. Podrůstal mi u všech. U Hermana, ryngle, Lepotice.
Možná bych s roubováním i trošku počkal, ale rouby se už také budily. I jabloňové, hruškové. Stará nemoc. Prostě ani rouby hlouběji v zemi není to pravé ořechové. Možná úplná vlhkost, žádný vzduch.
Ále, vždycky se mi to docela vedlo, tak snad něco bude i teď. Nechtěl bych znovu shánět rouby a na „brigádu do školky“. JG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 168.81 (?), 12.5.2016 21:24

Dobrý den.
Tak prší. Jsem i trochu rád. Protože mi prší také na naroubované rouby. Myslím si, že je to dobře, že vlhko je příznivější než sucho. Některé rouby, ty při roubování narašené, jsem měl zastíněné v mikroténu. Před deštěm jsem s nich pytlíky sundal. Na některých už byly malé lístečky, tedy ve vývoji napřed. Tak uvidím, jak to bude probíhat dál. Zatím to nevypadá nejhůř.
Jedna podnož, ryngle, mě překvapila, seřízlý kmínek a jedna větev, tvar U, s meruňkovými rouby. Podnož silně ronila mízu. Prosakovala z řezných ran pod páskou a zamáčela kus kmínku. Rozmáčela také vosk. S takovým množstvím mízy jsem se při roubování zatím nesetkal.
A jak jsou na tom, s roubováním peckovin za kůru, jiní? JG

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 20.5.2016 22:28

Tak konečně! Už jsem si myslel, že slivoně letos mízu mít ani nebudou. A je to tady. Konečně lze kůru odloupnout tak, aby "nechlupatila". Teprve nyní je roubování za kůru efektivní - ujímavost je srovnatelná s jádrovinami.  Za týden bude vidět pučení, za dva pak malé lístečky. Chce to ovšem mít kvalitní - nezaschlé a nenarašené rouby (maximálně nazelenalé špičky). Je to stará písnička, v nejlepším stavu jsou rouby nařezané v prosinci a zapíchnuté do vlhké země venku ve stínu.
    Doporučuji všem, co nevydrželi s nervem a naštěpovali dřív pod ne zcela odloupnutelnou kůru, aby si zkusili jednu větev uříznout a kůru odchlípnout, případně nějaký zbylý roubek zasunout. Garantuji, že v příštích letech dřív než 2 týdny po odkvětu nůž a pilku na slivoně nevytáhnou. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 157.239 (?), 21.5.2016 6:05

Vážený pane M.V.- zopakujte, prosím, pro nás, kteří jsme zde krátce, kde hospodaříte. Alespoň nadm.výšku a základní, běžné, průměrné klimatické podmínky... Jinak mám obavy, že se někdo-ve snaze přiblížit se ve svém snažení Vašim úspěchům, dopustí zbytečně chyb a omylů. S díky S.P.,Ch.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 21.5.2016 17:34

Svitavsko, 350 m n.m. Studená kotlina odpovídající výšca cca o 150m vyšší. Ale pokud někdo bude roubovat slivoně za kůru ještě později (nebo v teplejší lokalitě), omylu se nedopustí, možná jen celoroční přírůstek bude trochu kratší. 
    Ale hlavně - zkuste si to sami. Týden po týdnu si vyzkoušejte, jak jde kůra sloupnout. Já byl před lety taky překvapený.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika