Plodový myrobalán



Stránky: 1,  2,  3,  4   
host - 180.241 (?) 
29.8.2010 0:11, zobrazeno: 72819x

Když se tady diskutuje o myrobalánu, před nějakou dobou, rokem, dva jsem kdesi narazil na zprávu, že jakýsi šlechtitel vybral mezi polodivoce rostoucímu myrobalány několik variant s plody sladšími a většími naž mají normální běžné myrobalány používané na podnože. Přitom by měly být na nepříznivé podmínky stejně odolné jako normální myrobalány. Mě ten plodový myrobalán dost láká, protože mám zkušenosti s plodováním normálních myrobalánů a ty se v mých podmínkách jeví jako extrémně odolné proti mrazům, v době květu i jindy i velice odolné proti škůdcům. Kvetou a plodí doslova každý rok a byly by ideální pro drsnější oblasti jako ovoce i na kvas, jen ty plody jsou poměrně malé a málo sladké. Výhoda je i to, že se zralé dají otřepat.

Zatímjsem ho ale v prodeji nikde nenašel. Má s těmito plodovými myrobalány už někdo zkušenosti?

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 61.6 (?), 29.8.2010 9:14

V pomologiích jsou uváděny slovenské odrůdy plodových myrobalánů Klasik, Klar, Klaret. Už jsem se po nich tady na fóru sháněl, jestli je někdo nemá.  Od planých se údajně liší jen velikostí a barbvou plodů (klaret má červené i listy)
  Dnes se hojně rozšiřují plodové velkoplodé myrobalány  - Obilnaja, Zurna, Unico, Rumjanaja Zorka, Otomar a další. Podobnými myrobalány jsou ve skutečnosti i i deklarované křížence slyvoň-nektaryn a slyvoň-viszeň, které prodávali na trzích polští podvodníci (nezřídka již infikované šarkou).
   Všechny tyto slivoně se habitem podobají planým myrobalánům. Plody mají podstatně větší i chutnější. Sladkostí se ale pozdním švestkám nevyrovnají. Intenzita jejich růstu se dost liší, plodnost taky. 
  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
víítek - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (573) - 6.15 (?), 29.8.2010 10:11

Některé z těch mirobalánů opravdu kříženci jsou. Třeba Obilnaja a Zurna jsou mirobalán x japonská slíva.

Japonské slívy jsou velké křupavé trvanlivé a bez chuti. Vozí se k nám v zimě. Z marketů můžete znát i jejich křížence s meruňkami (plumcot, aprium). Obvykle se prodávají pod názvem "Slíva modrá"...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
HONZAD - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (497) - 176.214 (?), 10.7.2011 12:09

Takto vypadají plody Obilnaji. Překvapily mě svou velikostí. Chuť lepší než u běžných mirobalánů, ještě nejsou úplně zralé.

Obilnaja
Obilnaja

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 180.241 (?), 30.8.2010 21:58

Já o něho mám zájem taky proto, že mám včely. A co mám zkušenosti s běžným myrobalánem, tak ten kvete mezi ovocnými stromy výrazně jako první a každý rok hodně a včelky na něho ochotně létají na pyl a asi i na sladinu. Myrobalán u včel tak docela znatelně urychluje jarní rozvoj včel a prodlužuje období, kdy se včely rozjíždějí na kvalitním pylu a sladině z ovocných stromů. A to ještě navíc jsou z něho plody.

Někde na jižní Moravě nebo v Polabí by se na to lépe hodila klasická meruňka, ale všude jinde v republice až po drsné až horské oblasti je na to díky velké odolnosti květů proti mrazům a obecně životaschopnosti vhodnější myrobalán.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 180.241 (?), 30.8.2010 22:18

Jinak divoký myrobalán má taky mnohem řidší dužinu než třeba domácí švestka.  Já teď v poslední době docela dost dělám z těchto plodů povidla. U domácí švestky se vyloupe 5 litrů a musí se vařit s vodou, aby se nepřipálila a po propasírování je z těch 5 litrů vyloupaných švestek takové cca 2 litry povidel. U myrobalánu se vyloupe 5 litrů, nemusí se do něho na vaření dolévat žádná voda, ta z něho přímo teče a po propasírování a zahuštění je z těch 5 litrů vyloupaných myrobalánů tak sotva litr povidel. Chuťově ale perfektních, i když možná se to zdá, možná mám zkaženou chuť ze všelijaký Lidlových povidel a jamů nadstavovaných řepou.

Podobné to bude i u kvasů. Švestky třeba domácí, kromě toho, že mají hodně cukrů, mají hodně sušiny a málo vody a proto švestkový kvas kvasí pomalu a dlouho a hodně z něho poteče. Myrobalám, jak je řídký, plody se v sudu rychle rozloží na kaši a ta troška cukru v něm prokvasí během týdne, dvou týdnů a stejně rychle se musí vypálit, jinak se zkazí.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 79.32 (?), 6.9.2010 8:54

Myrobalány jsou pomalu invazivní dřevinou, a je radost pozorovat proměnlivost jednotlivých semenáčů co se do kvality plodů týče. Měl jsem možnost nalézt typy od drobných plodů s matlavou dužninou ulpivající na pecce s překyslou slupkou, až po typy s sladkou a šťavnatou dužninou před vlastní zralostí odlučitelnou od pecky i s poměrně velkými plody. Barva slupky pak od žluté až téměř po černou. Nicméně letos podle mně není nad Althanovu renklódu. J.Pavlíček.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 92.4 (?), 27.10.2012 21:06

zdravím a chci poprosit, jestli nemáte i nějakou fotku toho Vašeho myrobalánu a jestli se náhodou nejedná a RUMJANAJA ZORKA.Mam o ni zájem a podle Vašeho příspěvku jsem usoudil, že budete mít skušenosti s touto odrudou.Jestli Vás to nebude zatěžovat a podělíte se o nějakou užitečnou radu, a jestli se dá vůbec sehnat.Děkuji.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 71.100 (?), 27.10.2012 23:07

Aaa, tady někdo čte (stejně jako já) jeden populární časopis se zahradkářskou tematikou... laugh Taky se do budoucna chystám více zaměřit na plodové myrobalány. Jen doplním, že by měly být u nás k sehnání i odrůdy Dezertnaja (oranžová) a Krymskaja (temně černá). Podělte se se svými zkušenostmi. Zdraví Mittwoch

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 78.10 (?), 29.10.2012 16:55

Ono se není čemu divit, že myrobalán nemá takovou kvalitu jako švestky. přepokládá se že slivoň vznikla někdy v dávné minulosti spontánním křížením myrobalánu a trnky někdy v oblasti Zakavkazí. Vzhledem k tomu že vznikl velice zajímavý materiál, vývoj v nějakém tom primitivním šlechtění se soustředil hlavně na slivoň. Určitě může velice zajímavý materiál vzniknout i jen přímo z myrobalánu, mimochodem na Balkánu, či Ukraině se poměrně běžně pěstuje jako ovocná dřevina a místy dokonce kvantitou zastiňuje klasické slivoně. Samozřejmě jsem degustoval, ale nepříšly mi nějak výrazně lepší než ty naše od cest. Předpokládám ovšem že právě na Balkáně či dále v Asii se najde vícero zajímavých myrobalánových odrůd o kterých mi tu nemáme ani tušení.

        Ing. Fidla

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika