Oulinská a Zelená - opylení

Dobrý den, máte zkušenosti jak je to s opylením, pokud vysadím Oulinskou a zelenou slivoň? V okolí nic moc není. a je Zelená o dolná proti chorobám? Děkuji

Vzájemně opylit by se měly, pokvetou-li současně. 
Jaké choroby máte na mysli? Vůči šarce je Zelená r. docela tolerantní, moniliózou ovšem trpí hodně.

..no, to nevím, jestli kvetou současně... asi jim do toho moc mluvit nemůžu ;-)

Co se dá dělat s moniliózou? A je nějaká chutná odrůda vhodná do našich podmínek, která je obecně odolnější vůči chorobám?

Děkuji

Už dlouho ve mě dřímá podezření, že si lidé pletou Oulinskou se Zelenou renglotou, mě nevyjímaje.Obě mají stejnou dobu dozrávaní, a asi nebude mnoho rozlišných poznávacích znaků.

Do dnešních dní jsem si myslel, že i na naší zahradě lze potkat ZR, a ochutnat její plody.Žádnou jinou odrůdu rengloty tady nemám.

V čem spočívá můj rozkolísaný postoj teď objasním.Jak už jsem uvedl obě dozrávají časově stejně-tedy okolo 15.-20.srpna.Obě odrůdy jsou nazelenalé se žlutým odstínem, v době konzumní zralosti žluté.Někde se může projevit načervenalé líčko, ale to jen zřídka.Podstatný rozdíl lze najít v průměrné velikosti plodů.Už v minulosti se tady na foru objevovala informace, že někteří uváděli průměrnou velikost plodů ~50g, tak jiní si stěžovali na zdrobňování plodů.Když nahlédneme do databáze šumperáček lze u obou spatřit adjektívum-velké, až velmi velké plody.Jiné zdroje uvádějí průměrnou velikost plodů u ZR-35g.,u Oulinské-50g.

Tak jak je to tedy doopravdy?Existují dvě odrůdy ZR s rozdílnou velikosti plodů, nebo je to tatáž odrůda, a s přibývajícimi léty, nebo horšími podmínkami dochází ke zdrobňování?Nebo za třetí-si lidé mýslí že mají ZR, a reálně se na jejích zahradách vyskytuje Oulinská?Kdo má obě zároveň,může porovnat.

Bude to nějak tak, jak říkáte. Ve starší literatuře se uvádějí dvě Zelené renklódy - Z.r. raná a Z.r. velká. V novější literatuře už se uvádí jen jedna, nejspíš některá z nich..
    Rozdíl mezi Oulinskou a Zelenou je patrný, naroubujeme-li obě na jeden strom.  Oulinské jsou zřetelně větší, jasně žluté, při přezrání až do oranžova, dužina je žlutá. Červené líčko většinou není a když, tak poměrně nevýrazné (to může být v jiných lokalitách jinak).  I na starých stromech jsou plody velké.
   Zelené r. vedle toho zůstávají do plné zralosti zelené, při přezrání možná žlutozelené, osluněné plody mívají  červenavé líčko. Dužina se dožluta nezbarví.  Chuťově jsou sladší než O. Starší stromy plodí ryngle menší, nejsem si jistý, zda to nesouvisí s napadením šarkou. Ani zmlazení a pohnojení stromu nevedlo k větším plodům Zelené renklódy, zatímco Althanky na témže stromě se zvětšily.

Dobrý den.
Také odbočím od opylování. Ještě na počátku 80tých let byly na zahrádce mojí babičky (jihozápadní okraj okr. Třebíč, 500 m/m, ůpatí severního svahu v obci) dvě zelené ryngle. Menší, podobná rynglím, které tehdy bývaly průmyslově zavařované a běžné jako kompot v závodních jídelnách a druhá mnohem větší. Jejích váhu odhaduji na 80g (srovnávám s objemem a váhou vejce, jak si je pamatuji a beru v ůvahu i dutinu s peckou). Barva byla v plné zralosti žlutozelená, i dužnina. Chuť byla výrazná, nakysle sladká, částečně asi ulpívala na pecce a pamatuji si i puké pecky. Možná nebyla příliš plodná, protože si nepamatuji přeplozený strom ani shluky plodů. Hodně mi chutnala. Naproti tomu, například velké fialovočervené ryngle (asi Althanova) z více míst Telečska mi nechutnají. Připadají mi skoro bez chuti, „řepovité“. Rád bych tuhle zelenou ryngli zase našel. Zkouším to na jihozápadním okraji Třebíčska. JG

Jsem spíše ta vyjímka mého pravidla, které jsem popisoval ve vlákně Boscová lahvice, a proto mám raději né tak zralé, kyselejší plody ZR.Sladké, přezralé jsou také dobré, ale...

Na přezrok jsem si chtěl do koruny ZR vroubovat i Althánovou od příbuzných, která pochází ze selekce ZR, tak teď nevím.V mládí jsme je jedli u sousedů, a byly medovětop.Velmi krásná fotka Althánové je v Zahradkáři 2011/8

Když jsem psal o záměnách s ZR, tak bych mohl vyloučit odrůdu Wazonová (je tam i červené líčko)která by měla dozrávat později, než Oulinská i ZR, a její plody mají 20-30g, i Ontário které by naopak dozrávalo dříve, než obě, ale má větší plody 65g.

Ještě dodám,že naše renkloda taky nemá na růžích ustláno.Kdysi jsme ji s taťkou naroubovali na odkopek švestky,který rostl cca 80cm od silnice,a už tam zůstala.Silnice má hluboké,kamenné podloží.Stromek roste ve velmi tvrdé,udusané zemině.Vzdor tomu plodí v průměru krásné velké plody.ZR se používá také jako zákrslá podnož.Možná kdyby nebyla naroubována na švestce,ale rostla by ze semene živořila by.

Dobrý den.
K Althanově ryngli. Nedejte se zastrašit tím, že mi letos žádná červená ryngle z pěti různých stromů z poloh nad 500 m/m Vysočiny nechutnala (i když ani majitelé se do nich nehrnuli, u jedné s rynglemi jak jabka, podle trávy, nebyli ani ochutnat, ryngle ležely i na zemi). Také nemusíme mít stejnou chuť a jedna větev v koruně nemůže nic pokazit. Zajímavé ale je, že i zelená ryngle o které jsem psal výše, rostla v úzkém cípu zahrádky těsně u silnice. Z druhé strany měla uježděný dvůr a korunu jí otírala vozidla z obou stran. Tedy na zdánlivě velmi špatném místě (že by teplo u kořenů, nebo teplo celkově?).
Odrůd červených rynglí asi není mnoho. Uvádějí se dvě, ale dříve jsem na Vysočině znal i velkou, modrou (a taky nebyla dobrá). U Althanovy se uvádí dezertní, výborná, středně náročná na podmínky, ale také že pochází ze Svojšic u Kolína. A tady bude asi můj problém, který se vašich podmínek a zkušeností nebude týkat. V Polabské nížině 280m/m a v 540m/m pod Javořicí (kam hledám odrůdy) určitě nejsou srovnatelné podmínky. Je to o rajonizaci odrůd a obchodu s výpěstky. Možná i o šlechtění. Probíhá v nejlepších polohách a občas i některý šlechtěnec také snese horší podmínky. Domnívám se, že to je zárověň i šlechtění ovocnářského monopolu pro nejlepší polohy, ke kterým ale značná část státu nepatří.
Já jsem si v létě naočkoval na myrobalán asi semenáč (červená, starý stromokeř, 5kmenů, dva již padlé) z vysokými osikami dušené „džungle“ zaniklé zahrady v 580m/m, protože jsem slyšel, že tam bývaly moc dobré ryngle (dokonce je mi podařilo i ochutnat, ale taky nic moc), tak uvidíme.
A ještě k opylení ryngle. U „stromu“, ze kterého jsem bral očka, roste ještě stará švestka s potomstvem. Jinak, mimo trnky, není v okruhu 1km žádná slivoň a přesto ryngle plodí. JG

Mam Althanovu v 600 m.n.m. pod Straznikem. Chut v poslednich 2 letech znatelne zostavala za predchozimi lety, coz pricitam tomu, ze bylo malo teplych slunecnych dnu. Takze ano, do dane polohy neni moc vhodna, ale vhodne je sem malo co, nejlepe vychazeji jahody, ale s temi je dost prace a financni naklady, zdaleka ne kazdeho zde v okoli to bavi. J.R.

Já mám Oulinskou naroubovanou v chudé půdě na odkopku švestky (nebo durancie, to jsem podle listů nepoznal). Strom dosáhl za 20 let sotva 3 metrů výšky - asi jako zákrsek jabloně. Pravidelně zaplodí kolem 40 kg (krom letoška ovšem). Každoročně musím strom silněji zmlazovat, jinak zastaví růst. Příště bych pod ryngle do své polohy volil jednoznačně myrobalán