Očkování/čipování - vylomená očka

Dobrý den,

mám načipovány odrůdy slivoní a hrušní, které už asi neseženu. Bohužel, ikdyž se čip přijal, některá očka odpadla, některá (asi ptáčky) byla vylomena a některá ani po jarním zastřižení nad čipem bohužel neprorašila...

1) má smysl ponechávat takovéto čipy

2) je nějaká pravděpodobnost, že by třeba po naříznutí kůry nad či pod původním očkem, se aktivizovaly nějaké "záložní pupenové buňky"

3) pokud ano, jak na to???

Děkuji za odpověď.

Dobrý den, jen zkouším oživení, jestli se někdo nechytí...

Byl tady letos takový postup (Standa?). Už si přesně nepamatuji, jak to bylo a u které dřeviny (nějaká peckovina?). Ale na jednom zkušebním pupenu se mi to nepodařilo. Na druhou stranu si pamatuji, že se mi to kdysi náhodně podařilo na moruši, která vyrazila znovu o rok později, když výhon uhynul. V každém případě to nebude jistota.

Když očko nevyrašilo, třebaže podnož byla zastřižena, tam je to asi ztracené. Máte-li vylomený pupen z letošního léta nebo na jaře nevyrašil kvůli opomenutí zastřižení čípku, pak lze zkusit zastřihnout a čekat zda se neprobudí nějaké spící očko na štítku.

Pan Vysloužil to říká správně. Nějaký spící pupen se může probudit, pokud tam je. Podívejte se lupou kolem vylomeného pupenu. Na přiložených fotkách se to nepozná. Někdy je spící pupen velmi malý a někdy není vidět ani lupou.

Děkuji mnohokrát za komentáře.

Ono je to právě takový pokus vyjde/nevyjde, ale zrovna na mladých kosterních výchovných větvích se mi moc pokusovat nechce, tedy zastřihávat je a narušovat tak výchovu, i když při nejhorším bych měl ztratit jen nějaký čas při výchově.

Někde v knize jsem četl právě, že naříznutím kůry nad či pod očkem se ho buď vystimuluje k růstu nebo opačně přibrzdí, proto mne tento "neinvazivní" zásah napadl?

Táááák jsem zagůůůglil a našel... toto jsem myslel, zda-li to má cenu?

Zářezy ve prospěch růstu

Zářezy ve prospěch růstu používáme všude tam, kde chceme, aby vyrašil pupen nebo zesílil některý výhon. Posilující zářezy děláme v předjaří nad pupenem nebo výhonem, který chceme posílit. Zářezy děláme půlměsíčkové nebo křížové tak, že protneme celou kůru i se svazky cévními až do povrchové části dřeva. Tímto zásahem přerušíme sestupný proud asimilátů z koruny stromů, ale také vzestupný proud živných minerálních látek, které pak proudí do pupenů nebo do postranních výhonů pod řezem (obr. 82).

...ale zrovna na mladých kosterních výchovných větvích se mi moc pokusovat nechce, tedy zastřihávat je a narušovat tak výchovu...

V tom případě na čipy s vylomenými pupeny zapomeňte, nezakracujte a pěstujte stromek. Platí to i pro zářezy - ty taky narušují výchovu, i když trochu méně. Efekt zářezů je mnohem menší, na probuzení spících oček - v přítomnosti bdících - prakticky nulový.

a některá ani po jarním zastřižení nad čipem bohužel neprorašila...

Původní informace vypadala poněkud jinak než ta poslední. Takže jarní zastřižení nad čipem se tedy nekonalo a vyrašení nebylo možné.

Když jsem viděl, že očko chybí, ponechával jsem původní větvičku již bez zastřižení (u peckoviny mi to přišlo předem zbytečné).

U hrušně jsem pak zakrátil na první očko nad čipem ve víře, že možnál lokální přetlak mízy něco z čipu probudí a přebytek časem odstřihnu a když ne, zůstalo v záloze očko o patro výš... ASI BYLO TŘEBA HRÁT VABANK

P. S.: na kosterní větvičky jsem naočkoval nové odrůdy a na jaře se měly zakrátit a pokračovat již celá větev s novou odrůdou... toliko teorie... když jsem viděl, že z oček nic nebude tak jsem již vše nechal... třeba na pozdější přeroubování něčím jiným