Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chatky, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR.
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Slivoně > Očkování

Očkování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
12.6.2019 22:27

Když už tady je toto vlákno o očkování, tak bych ho využil k dotazu. Jezdívám silnicí, kde bývala alej višní a třešní. Zbývá už jen pár ubohých stromů. Jedním z nich je višeň. Určil jsem si, že Köröšská. Ale nebyl to nikdy velký strom, jak by měl být. Ovoce chutné, velké, ale málo. Letos zbývá asi třetina původní koruny a je plody „osypaná“ a přitom v okolí dost pomrzlo. Vzal bych jí na milost, ale výhonky má mrňavé a pak, silničáři takové „trosky“ rádi uklízí. Kvetoucí třešňová očka znám.
Můj dotaz tedy je: Roubovat nebo očkovat? JG

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

recepty na vaření, uzení, zavařování, vína, destiláty

Očkování


borax (85) - xxx.xxx.158.9 (?)
23.6.2010 23:56, počet návštěv: 25709
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Rád bych vyzkoušel očkovat slivoń.Něco jsem si o tom přečetl, ale moudrý z toho nejsu.Poradí mi někdo jak a kdy na to?Také mi není jasné jak poznám na větvičče to očko.V této době jsem viděl, pokud to tedy bylo ono-očko pouze na jabloni.Jakoby malý pupen mezi listy.Snad je na to potřeba nějaký speciální nůž??

Připojit reakci   
   

Očkování


host - xxx.xxx.176.18 (?)
24.6.2010 0:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Očko je bývalý pupen, ze kterého vyrůstá list. Pokud se "bere očko", ponechává se u něj kousek listového řapíku...         :-)))

Připojit reakci
      

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.65.50 (?)
24.6.2010 9:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

 Spíš než bývalý je očko budoucí pupen -  v zápaží každého listu. Listové řapíky se ponechávají kvůli lepší manipulaci s odříznutým očkem a pro kontrolu ujmutí. Nutný ale řapík není, očko se přihojí i bez něj. Někteří šlechtitelé při očkování řapíky odstraňují úplně.

Připojit reakci
         

Očkování


borax (85) - xxx.xxx.158.9 (?)
5.7.2010 20:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vygůgloval jsem nějaké info a obrázky k tomu to tématu.Jen mi není jasné jestli ovocné stromy mají různé nároky co se týká časového úseku.Např.jádroviny v červenci a peckoviny později?Nebo je to snad jedno?

Po odejmutí očka jak s ním zacházet.Přiložit ho k pvc folii.Rukou se na něj šahat nesmí a nějaký transport vydržet musí.Budu-li mít očko v chladu tak nějaké 3 hodiny snad vydrží, ne?

Připojit reakci
            

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.65.50 (?)
5.7.2010 20:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Časové úseky se řídí podle toho, jestli má podnož mízu.  Neočkuje se před půlkou července, očka by mohla zbytečně vyrašit. 
   Očka se netransportují odříznutá, nýbrž jako celý zelený roub s odstříhanými listy. VBydrží ve vlhkém zábalu několik dní.

Připojit reakci
               

Očkování


víítek (572) - xxx.xxx.6.15 (?)
5.7.2010 22:33
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Samozřejmě třeba myrobalán má mízu dlouho až do září. U broskvoní se tuším doporučovalo očkovat v pozdějších termínech, aby se očko nezavalilo. Přesnou posloupnost si ale nepamatuju. Co třeba místo googlení použít chytrou knihu?

Připojit reakci
                  

Očkování


borax (85) - xxx.xxx.158.9 (?)
8.8.2010 12:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Chci se pustit do očkování slivoní.Myslím, že teď je ta pravá chvíle.Lze naočkovat na podnože odkopků slivoní durancii?Soused má výborné durancie.Letos mu vyrazilo hodně tzv.vlků. Můžu je použít...?Jsou to letorosty a chci z nich vzít očka.Někde jsem tu četl na toto téma obsáhlejší diskuzi, ale nemůžu to najít.Tak kdyby mě prosím někdo navedl.

Dík

Připojit reakci
                     

Očkování


host - xxx.xxx.66.105 (?)
8.8.2010 21:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Omlouvám se za trochu pesimismu. Sice to je možné a může to dopadnout velmi dobře, ale očkovat slivoňové odkopky je rizikové z důvodu možnosti šíření viróz. Pokud není zdravotní stav matečného stromu s určitostí jistý, je to méně vhodné, než očkovat semenáče. Ty bývají zdravé téměř vždy. Obecně se nedoporučuje ani používat vlky jako rouby. Sám jsem si však všiml, že u některých slivoní vlky vyrůstající ze starého dřeva hned kvetou a tak by to snad nevadilo. Možná se doporučení nepoužívat vlky týká hlavně jabloní. Víte to někdo?  Mimmo

Připojit reakci
                        

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.65.50 (?)
9.8.2010 7:04
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Píše se, že očka se mají brát z letorostů na jižní straně stromu, kde jsou nejvyzrálejší. Očka na vlcích bývají menší, zelená, méně vyzrálá (vzhledem k síle výhonu). 
   Pokud jsem vlky ke štěpování použil (častěji pro roubování než očkování), žádný rozdíl v růstu a plodnosti stromku jsem neshledal.

Připojit reakci
                           

Očkování


Vinšálek (1862) - xxx.xxx.79.90 (?)
9.8.2010 21:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dotaz na pana Vysloužila. Předpokládám, že když se použijí k roubování vlky, že musí být již z plodícího stromu?

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.65.50 (?)
9.8.2010 22:39
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pod pojmem vlk si představuji letorost vyrůstající z kmene nebo starších silných větví kolmo vzhůru.  Na mladém stromku jsou to konkurenční výhony.  Tedy vlky nacházíme spíš na stárnoucích stromech, než těch dosud neplodících. 
   Nedržím se zásady, že rouby se mají brát z plodícího stromu.  Z genetického hlediska to musí být jedno. Roub z neplodícího stromku je ovšem nejistý. Ani dobře čitelná cedulka není stoprocentní zárukou pravosti odrůdy.

Připojit reakci
                           

Očkování


Vinšálek (1862) - xxx.xxx.79.90 (?)
10.8.2010 22:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dotazoval jsem se proto, jestli loni přeroubované stromky, které letos ještě neplodí- jestli z nich lze použít rouby k přeroubování ponechaných tažných větví. Z vaši odpovědi tedy soudím, že to není vhodné a počkám tedy další rok až přeroubovaná část stromku zaplodí.

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.65.50 (?)
10.8.2010 22:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V tom případě jste moji odpověď nepochopil. Psal jsem, že se NEDRŽÍM zásady, tedy že v pohodě používám i rouby z dosud neplodících stromů. Při doroubování tažňů   navíc problém s možnou záměnou odrůdy odpadá.
   Já sám ale ponechané tažné větve po zesílení roubů odstraňuji. Pokud je naroubujete, budou ty nové rouby víc uvnitř koruny, nikoli po jejím obvodu. Podle pravidla apikální dominance neporostou dobře.

Připojit reakci
                           

Očkování


tomast (566) - xxx.xxx.244.4 (?)
11.8.2010 7:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Měl jsem možnost vidět pár matečnic, které si školkaři drží jako zdroj roubů či oček. Ty stromy-dá-li se to tak nazvat- připomínaly ježky. Kmen, ze kterého vyrážely desítky vlků...

Připojit reakci
                           

Očkování


Vinšálek (1862) - xxx.xxx.79.90 (?)
11.8.2010 21:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za připomínky, už jsem si to ujasnil. Neroubuji nijak často, a tak zkušeností není mnoho.

Připojit reakci
                           

Očkování


víítek (572) - xxx.xxx.6.15 (?)
14.8.2010 17:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vlk je dost nejednoznačný pojem. Já chápu vlky jako zmlazující výhony vyrůstající ze starého dřeva. takže ze spících pupenů. V případě školkařských matečnic vyrůstají výhony z mladého dřeva. Matečný strom by měl zaplodit, aby bylo možné ověřit pravost odrůdy. To je ale podle školkařské vyhlášky. Na vaší zahradě to neplatí.

Připojit reakci
                           

Očkování


borax (85) - xxx.xxx.158.9 (?)
17.8.2010 23:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dnes jsem se pustil do očkování.Vše na podnože odkopků trnek.Naočkoval jsem Červený rynglot, Hanitu a Hagantu.Tak uvidím... Někdo tu psal, že za 14 dní je třeba cvrnknout do řapíku a měl by upadnout.Tak snad se alespoň půlka stromků uchytí (z 10 ks).Dělal jsem to poprvé a živit bych se tím rozhodně nemohl  Trápil jsem se! Příště už to bude lepší.

Škoda, že se mi nepodařilo doposud sehnat ty mirobalány...

Připojit reakci
                           

Očkování


JirkaS (15) - xxx.xxx.139.41 (?)
23.8.2018 9:48
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobrý den vespolek,

chci se zeptat zkušených - nechává se při očkování slivoní pupen neovázaný nebo je možné jej nechat celý pod páskou? Bojím se vysychání, muchovník jsem úspěšně očkoval kdy jsem celé očko měl 3 týdny pod páskou - na internetu se občas píše, že u slivoní je lepší nechat pupen nezakrytý páskou - je to pravda?

Děkuji

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.17.10 (?)
23.8.2018 10:36
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
U vsech peckovin se nechava pupen nezakryty. Pokud se bojite vysychani, prelepte ovazany pupen na tyden lepici paskou. Je to vsak zbytecne. Ploska pupenu je pomerne mala. Ani toto teple pocasi neohrozi bezne postupy ockovani
Připojit reakci
                           

Očkování


JirkaS (15) - xxx.xxx.139.41 (?)
23.8.2018 10:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Děkuji. Má toto nějaký důvod (napr. riziko poskozeni pupenu)? Jeste obecne - pro peckoviny i jadroviny - nechava se ocko zavazane az do jara nebo se pred zimou (po 3 tydnech od ockovani) paska sundava a zjistuje se ujmuti ocka?

Dekuji

JS

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.17.10 (?)
23.8.2018 12:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pupen se nechava odkryty z duvodu overene vyssi uspesnosti u peckovin. Ocka se nemusi odvazovat a testovat. Rapik viditelne odpadne i pod zavazanym ockem pokud je pupen volny.
Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.11.215 (?)
23.8.2018 15:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Jestli pupen zavážete nebo necháte koukat s řapíkem, ujímavost je prakticky stejná. U převázaného pupenu asi nemá smysl řapík ponechávat, slouží jako test ujmutí. I ujmuté očko s odpadlým řapíkem není zárukou, že na jaře vyraší.
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
23.8.2018 17:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Po 14 dnech jsem kontroloval očkované meruňky na myrobalánech a ty stromky které měly ještě vláhu jsem hned odvázel, protože páska začala viditelně škrtit kmínek. Mám pásku běžně koupenou za 50kč asi, ustřihlou podélně napůl, omotávám nahoru i dolů a je moc  pevná na samoroztažení. Očko jsem nepřekryl páskou, je volné. Po 5 dnech už byly řapíky na odpadnutí, úspěšnost 100%.

Naopak kde byly myrobalány na suchu, měly málo mízy a přírustky na vrcholcích větví žádné, tak tam mám úspěšnost tak 50% a možná z těch nakonec nebude nic, protože celé korunky myrobalánů začínají poslední dny prosychat vlivem půdního sucha - zalévat nemohu, jsou volně v krajině.. No jestli se po deštích vzpamatují, má cenu je ještě začátkem září znovu očkovat nebo už je pozdě?.

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
23.8.2018 18:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ještě jsem se zapoměl zeptat jak je to s očkováním broskvoní, konkrétně květními a růstovými  (správně listovymi?) pupeny.

Kde je na letorostu trojpupen s jedním listem - jedná se o středový pupen růstový a krajní jsou záložní růstové. A kde jsou na trojpupenu 3 listy, tak středový je růstový a krajní květní? Můžete někdo objasnit které pupeny očkovat ideálně, které jdou z nouze očkovat jako kombinace květové + růstové a které vůbec neočkovat protože jsou pouze květové?

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
23.8.2018 18:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Samozřejmě, že má cenu přeočkovat neujaté (zavodněné) podnože. Zvolte raději Forkertovo očkování, které je v září až v dubnu mnohem jistější. Není však dobré očkovat za mrazu. Páska by se neměla tak brzy zaříznout. Já ji nechávám až do vyrašení, protože pupen je nezakrytý.

U broskvoní obvykle čekám na září, kdy jsou už dobře vyvinuty pupeny trojáky. Prostřední pupen je růstový, postranní jsou květové. V trojáku je tedy vždy růstový pupen. U jednoduchých pupenů není vždycky jasné, co se očkuje.

Obrázky:
Forkertovo očkování
Forkertovo očkování
Troják (není však z broskvoně)
Troják (není však z broskvoně)
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
23.8.2018 19:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

A trojpupen s jedním listem, dvěmi nebo třemi listy - počet listů tedy nemá vliv? (Fairhaven)

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
23.8.2018 19:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Teď tomu dotazu nerozumím. Používám trojpupeny, protože z prostředního pupenu vždy vyroste výhon s mnoha listy. Nikdy ne jeden list, dva listy, tři listy nebo květ. Vždycky letorost. Květy po stranách se mohou vylomit nebo upadnou samy.

Obrázky:
Letorost 3 měsíce po vyrašení
Letorost 3 měsíce po vyrašení
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
23.8.2018 20:59
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

No já jsem už naočkoval trojpupen z Redhavenu, měl jeden list, tak jsem ho ustřihnul a držel jsem štítek s očkem při očkování klasicky za 1 řapík, jiné trojpupeny jsem nenašel. U Fairhavenu (pravděpodobně na 90% FH) jsem měl na výběr trojpupeny s jedním, dvěmi nebo třemi listy. Vybral jsem ty s třemi protože se mi zdály u těch trojpupeny masivnější - tedy při očkování jsem štítek s očkem držel za tři řapíky. Žeby by to měly jen některé odrůdy?surprise

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.17.10 (?)
24.8.2018 7:30
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Konecne jsem to pochopil. Psal jste o listech na ocku pred stepovanim. To je jedno kolik je tam listu. Nektere broskvone potrebuji k diferenciaci pupenu nizke teploty. U nas neklesla teplota za posledni dva mesice pod 15st. Takze vsechny soucasne pupeny jsou asi rustove. (Nemam overeno).
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
24.8.2018 9:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ano přesně tak jsem to myslel. Díky za ujištěnísmiley

Připojit reakci
                           

Očkování


vydra004 (10) - xxx.xxx.198.185 (?)
2.9.2018 7:55
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím všechny. Očkoval jsem 8. srpna broskve na myrobalán, některá očka již vyrašila ze středového pupenu asi 1cm zelený lístek. Co bude s takovím to očkem? Vymrzne?

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.66.105 (?)
6.9.2018 17:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro p. Vydru: Výhonky pravděpodobně vymrznou. Přidejte proto pod výhon ještě jedno očko. Pokud nebude rychlý nástup zimy a zakryjete-li mladý výhonek papírem, může přezimovat.

Pro p. 56.75: Podnož musí být dobře zalévaná a dobře zakořeněná, ne vyschlá. Afinita podnože a štěpu by měla být odzkoušená. Použijte Forkertovo očkování s odkrytým pupenem a očkujte v místě s průměrem kmínku 8-12 mm. Na očku dole udělejte zářez (viz literatura). Je to místo, ve kterém začínají očka srůstat. Odvázat očko můžete až po vyrašení výhonu.

Po roubování překryjte roub mikroténovým sáčkem asi na 3 týdny. Roub proto nemusí být zavoskovaný (riziko špatného vosku). Roub by měl mít 3-7 oček, ne více. Jádroviny snesou dobře i delší roub, silnější podnož, roubování v ruce, zavázaný pupen i nezakrytý roub. Peckoviny to nemají v oblibě. Zkušenější štepař peckovin si však může dovolit i nestandardní postupy.

Připojit reakci
                           

Očkování


vydra004 (10) - xxx.xxx.198.185 (?)
6.9.2018 19:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

 p. Mimmo děkuji za odpověď myslel sem si to, dávám téměř vždy 2vě očka na podnož takže snad něco přežije a příště budu očkovat později zítra budu očkovat meruňky a najaře se ukáže 

Připojit reakci
                           

Očkování


Marek-TT (487) - xxx.xxx.182.44 (?)
10.9.2018 10:23
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Keďže sa tu preberá téma očkovania, spýtam sa aj ja. Prvýkrát som preočkovával slivku a teraz asi po 8 dňoch od očkovania odpadla stopka z listu. Môže byť už očko ujaté alebo je to skôr znak odumretia? Ďakujem.

Připojit reakci
                           

Očkování


Standa_HK_ (1165) - xxx.xxx.248.220 (?)
10.9.2018 10:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Upadnutí řapíku znamená, že se očko ujalo a usnulo. Je to reakce na fytohormony podnože, kdy růstový vrchol (apex) říká všem níže položeným pupenům, že je v kondici a ony mohou spát, sílit a připravovat se na jaro. Zkracovat podnož nad místem štěpování můžete až poté, kdy "hormonální dormanci" nahradí dormance klimatická (chladová) = po Mikuláši až před jarním rašením.

SfK.

Připojit reakci
                           

Očkování


Petr z H (462) - xxx.xxx.112.187 (?)
10.9.2018 12:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Omylem jsem naočkoval meruňku do jabloňového semenáče. Očko se ukázkově ujmulo, řapík při dotyku odpadnul. Mám tedy počítat s tím, že opravdu vyraší? Jak se zachová letorost meruňky na jabloni? wink

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.17.10 (?)
10.9.2018 12:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Nevyrasi, ale mozna odumre az za 1-2roky.
Připojit reakci
                           

Očkování


Standa_HK_ (1165) - xxx.xxx.248.220 (?)
10.9.2018 13:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jsou dva pojmy, alinita a kompatibilita.

Afinita je o tom že štěp s podnoží sroste...

Komapatibilita je míra porozumění mezi podnoží a štěpem. Pokud si štěp neporozumí s podnoží, tak nedá žádoucí výsledky. Malá míra nekompatibility má za následek například, že štěp roste a plodí, ale plody jsou malé a trpké. Velká míra nekompatibility je taková, že štěp sedí a neprobouzí se. Pak záleží na stresových gaktorech, jakého věku se spící očko dožije. Tipoval bych že po první vlně tlaku monilie se očko odhojí a rána po očokvání zacelí.

SfK.

Připojit reakci
                           

Očkování


Marek-TT (487) - xxx.xxx.182.44 (?)
10.9.2018 12:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ešte raz vďaka, vyzerá to tak, že sa ujali všetky očká.

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.56.75 (?)
6.9.2018 16:12
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosím všechny o radu. Krucinál roubování jádrovin mám bez problémů.Roubuji je již 15 let. Ale peckoviny jsou pro mne problém.Očkoval jsem višeň, tam jsem byl v podstatě uspěšný- ne 100%  vždy. Ale mnohokrát jsem se pokoušel roubovat švestku nulová úspěšnost-očkoval jsem švestku nulová úspěšnost. Krucinal co dělám špatně? jak u očkování tak roubování. Muže mi někdo popsat úspěšný postup přesněji.Kdyby měl čas pan Vysloužil a byl mezi mi odpovídajícim byl bych rád.Za každou radu budu velmi rád. (hraje roli i sucho)

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.11.160 (?)
6.9.2018 17:19
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pokud nařežete rouby švestek (ideálně síly tužky) v prosinci, necháte je kdekoli venku, budete roubovat velmi brzy (únor - březen) kopulací na jednoleté stejně silné podnože (myrobalány, semenáčky slivoní, do koruny mladých stromků, aj), bude se Vám úspěšnost blížit 100%. U třešní trochu méně.
   Roubování peckovin za kůru, do rozštěpu a na starší dřevo je taky možné, ale chce to zkušenost a výsledky bývají (aspoň u mě) o hodně horší.
   Očkování - krom broskvoní - používám u peckovin výjimečně, hlavně kvůli komplikovanému uchovávání čerstvých roubů.

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
9.9.2018 20:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když po očkování vyraší ještě tentýž rok v září očko z broskvoně, tak stačí jej obalit papírem proti vymrznutí, to je dobrý nápad. Mně napadá otázka, jestli vůbec do podzimu stihnou na takové pozdní větvičce (vyrašené začátkem září) narůst pupeny? Aby se nestalo, že větvička, tedy dřevo sice přezimuje, ale na jaře nebude z ní nic rašit?

Připojit reakci
                           

Očkování


Standa_HK_ (1165) - xxx.xxx.248.220 (?)
10.9.2018 0:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Víte, ona hormonální rovnováha při zachované apikální dominanci vždy podrží očka jako spící. Tedy i v případech záchranného štěpování prováděného třeba po červencových bouřkách. Aby jste takto předčasně naočkované štěpy donutil vyrašit, musíte například měsíc po kontrole ujmutí seříznout podnož na čípek (tj. 2-3 očka nad místem očkování). Pokud se takto podaří vynutit předčasné vyrašení, pak pokud udržíte apikální dominanci štěpu, pak přežije, pokud převezme apikální dominanci některé z oček podnože, pak štěp vyholí (u peckovin přeměnou na trn bez vrcholového pupenu).

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
11.9.2018 20:06
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Očka mi v září u broskvoní ještě nikdy nevyrašila. Mohlo by se to však stát např. u přehnojených rostlin. Díval jsem se na výhony, které mi v srpnu vyrašily na mladé broskvoni a nějaké pupeny tam jsou. Poměrně malé. 

Obrázky:
Čerstvý výhon broskvoně
Čerstvý výhon broskvoně
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.210.57 (?)
13.9.2018 7:38
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zdravím, potřebuji poradit kam dát naočkované semenáče v květináči přes zimu, jestli do vlhkého sklepa kde je 5 stupňů nebo do suchého sklepa kde je asi 10 stupňů.

Připojit reakci
                           

Očkování


Petr z H (462) - xxx.xxx.112.187 (?)
13.9.2018 8:32
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Proč? Nechat venku.

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.210.57 (?)
13.9.2018 8:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jsou to broskvoně.

Připojit reakci
                           

Očkování


Petr z H (462) - xxx.xxx.112.187 (?)
13.9.2018 8:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dobře, a v čem je problém, že je nemůžete nechat venku?

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.17.10 (?)
13.9.2018 11:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pri -20st. v nezakopanem kvetinaci zmrznou. Dejte je o Vanocich do sklepa nebo do skleniku. Pokud nehrozi plisen, vlhci sklep je lepsi.
Připojit reakci
                           

Očkování


Petr z H (462) - xxx.xxx.112.187 (?)
13.9.2018 12:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To jistě, ale kdy naposledy bylo -20? A samozřejmě mám na mysli rozumné místo venku a v případě velkých mrazů použít ochranu. Pouze říkám, že nevidím důvod cpát semenáčky do bezmrazé místnosti, když v pohodě vydrží venku.

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
13.9.2018 15:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Já nemám to štěstí. Každoročně zažiju -20 a často i půl metru sněhu. Naposledy 1.3.2018. Skladování ve sklepě nebo v nevyhřívané garáži bez další ochrany je pro mě jednodušší než např. zakopání do kompostu s následným čištěním květináčů. Mám ověřeno, že skladování ve sklepě s mírným pohybem vzduchu žádným sazenicím nevadí. Nejspíš rozhodne pracnost obou postupů a množství sazenic.

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.11.46 (?)
13.9.2018 15:28
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Semenáčky uložené ve sklepě často předčasně vyraší. Záleží na teplotě sklepa. Dát ven vyrašené semenáčky není možné kvůli mrazům, nechat ve sklepě je problém, protože je tam tma a lístky světlo potřebují. Řeším to tak, že semenáčky mám přímo v půdě - proč je vůbec máte v květináčích?
   Když se květináče ponoří po okraj do země, kořeny to vydrží, i když půda promrzne.

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
13.9.2018 15:54
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Taky mám většinu štěpovanců přímo v půdě. Ale ty, co chci dát někomu v dubnu jako ujatý stromeček nechávám 10 týdnů ve sklepě a pak je dám na okno v garáži nebo do zimní zahrady. Mám tam i podnože, které po narašení roubuji bez ohledu na počasí a zatím nevím, kam je vysadím. Občas mi taky v zimě známí donesou podnož v květináči k naroubování s tím, že ji na jaře vysadí. Štěpování ve výšce očí je velmi pohodlné zejména pro krátkozraké štěpaře. Nemusím se plazit ve sněhu nebo používat brýle. V zimě je na zahradě smutno, ale okno už kvete. Myslím, že jsem shrnul alespoň některé důvody k občasnému amatérskému štěpování v květináčích.

Obrázky:
Smutek na zahradě
Smutek na zahradě
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
14.10.2018 10:09
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Zajímalo by mě, do kdy se dají očkovat peckoviny?

Naposled jsem naočkoval na konci září třešně na ptáčnice, v noci a nad ránem, v tu dobu, šly teploty až k nule. Ptačky-podnože už neměly žádné přírustky, jen staré listy.Zatím žádný pupen na očku neusychá, řapíky po 2 týdnech odpadávají, to jsou známky přijetí oček.

Dá se očkovat Forkertovým zpusobem i po opadu listí třeba v listopadu nebo až do vánoc, když budou plusové teploty přes den? Že by očko na podnoži jen přezimovalo a srostlo by až při jarním rašení? A je třeba mít očko při pozdním očkování velmi tenké? Někdy se mi nepovede řez a mám i přes milimetr tlusté dřevo na očku. MH

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
14.10.2018 11:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když nemrzne, dá se Forkertovým způsobem očkovat celoročně. Očko přinejmenším částečně přiroste i v zimě. Jinak by nepřežilo. Očko nemusí být tenké.

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.49 (?)
14.10.2018 11:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Díky za radu. Ještě nějaké pláňky zkusím naočkovat.smiley

Připojit reakci
                           

Očkování


JirkaS (15) - xxx.xxx.139.101 (?)
30.5.2019 19:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Prosím opět o radu - minulý srpen jsem očkoval švestku na špendlík a (i když to sem nepatří) muchovník na hloh. Očka se chytla a letos na jaře vyrašila ale teď to vše odpadlo a vypadá to, že očko je mrtvé - v obou případech (švestka i muchovník) vyrašily listy a květ, květ odpadl a posléze i listy a dál se nic neděje. Švestku jsem se snažil držet tak, aby očko bylo nejvýše, u muchovníku mi postupně hloh přerostl očka muchovníku. Tak nějak nevím, kde jsem udělal chybu, myslel jsem, že očkování je jistější metoda ale tohle moc úspěšně nevypadá (a to jsem letos poprvé rouboval třešeň na ptačku a i když neumím udělat rovný řez, vše se mi chytlo a krásně roste - přitom třešeň by měla být nejtežší???). Moc díky za vaše názory, možná lépe to vše brzy na jaře roubovat kopulací než se šmrdolit s očkama...

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.236.1 (?)
31.5.2019 8:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

lépe to vše brzy na jaře roubovat kopulací než se šmrdolit s očkama...

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.252.155 (?)
31.5.2019 9:02
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Obě metody by měly být srovnatelně spolehlivé. Záleží na tom, zda máte v srpnu čas a rouby. Dokonce bych řekl, že očkování je možné dvěmi očky na jednu podnož, což u roubování obvykle nejde. Pokud vyrašené očko uhynulo, má to na svědomí škůdce, nemoc nebo sucho. Těžko dálkově analyzovat. V mém případě mi ožral dokola celý výhon brouk. Tak jsem výhon zkrátil na minimum a čekám.
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.16 (?)
31.5.2019 20:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Doktore, velkovýroba se šmrdolí s očkama, protože je to šetrnější, úspěšnější a hlavně produktivnější. Osobně dávám přednost letnímu očkování na spící očko. Vedou mne k tomu důvody, které nebudu rozepisovat. Vložím postupně pár obrázků letního očkování. Datum přesně nevím, protože jsem pohodlný si to hned zapsat, ale je to buď poslední víkend loni v červenci, nebo první víkend v srpnu.

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.16 (?)
31.5.2019 20:31
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Kontrola ujmutí. Ani jsem nemusel drcat do zbytku řapíku, upadl strachy před prstem sám, což je známka ujmutí.

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.16 (?)
31.5.2019 20:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letošní duben, třetí dekáda - očka se mají skvěle k světu.

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.16 (?)
31.5.2019 20:44
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Stav dnes, to je 31.5.2019 v 19:00

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.236.1 (?)
31.5.2019 21:00
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...velkovýroba se šmrdolí s očkama, protože je to šetrnější, úspěšnější a hlavně produktivnější.

Tak, tak, A protože nejsem velkovýroba, nepotřebuju vyrobit třista štěpovanců za směnu. Mohu si dovolit shánět rouby celou zimu a ty pak naroubovat, až budu mít čas. A když se nějaký nechytne, tak to stihnu zopakovat. Co je mi platná produktivita, když se očko ujme a přes zimu vymrzne.  Pro hobíka je jarní roubování pohoda a jistota.

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.212.16 (?)
31.5.2019 21:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Doktore, je vidno zříti, že jste nepochopil co jsem napsal. Velkovýrobu a co s tím souvisí, jsem zmínil záměrně. Podívejte se na to, trochu jinak. Máte pár podnoží, víte co byste na ně chtěl transplantovat, máte zdroj transplantátů, nemáte však, kde uskladnit rouby a tak je nejjednodušší, koncem července, nebo začátkem srpna, odebrat transplantační materiál, šetrně jej odlistit nůžkami a ponechat řapíky, provést transplantaci, což je otázkou několika minut a za deset dní, provést kontrolu ujmutí, pokud byla transplantace neúspěšná a byla provedena v červenci, je možno přeočkovat forketem, atd. Pak jen čekám do jara co se bude dít, když to nepůjde je možno přeroubovat koupenými rouby. Při této metodě mi odpadá starost se skladováním roubů, nebo s jejich sháněním a pro hobíka je očkování v každém případě větší jistota, než roubování!! Jak to dopadlo, jste měl možnost zhlédnout v mých předchozích vstupech. A celou zimu se můžu věnovat jiným aktivitám. Takže s letním očkováním jsem maximáně spokojen. O něco horší je to s letním roubováním. Rouboval jsem do koruny na planý výhon, na kterém byla dvoumetrová metla. Rouby (byly dva) se úspěšně ujmuly. Na jaře začly rašit, ale byly přepadeny, nějakým ssavým miniaturním škůdcem, kterého jsem se nemohl zbavit. Dnes je to už v pohodě, jestli budete chtít vidět fotodokumentaci, tak ji můžu připojit.

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.236.1 (?)
31.5.2019 23:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Myslím, že jsem to pochopil. Dělejte to, jak chcete, já Vám to neberu, sám to budu taky dělat taky po svém.

máte zdroj transplantátů, nemáte však, kde uskladnit rouby

Kdo má zahradu, má i pár čtverečních decimetrů půdy na zapíchnutí roubů.  

Pak jen čekám do jara co se bude dít, když to nepůjde je možno přeroubovat koupenými rouby

Jenže ten zdroj transplantátů z léta - tak ten už nemáte.

pro hobíka je očkování v každém případě větší jistota, než roubování!!

Podle mě není. Právě kvůli tomu, že v případě neúspěchu letní očka už na jaře použít nelze. Zatímco pokud by březnové roubování nebylo úspěšné, mohu tytéž rouby snadno použít v květnu.

A celou zimu se můžu věnovat jiným aktivitám

To jistě můžete. Ale zrovna na zahradě jich mnoho není. Mnohem víc příjemnějších aktivit mi nabízí léto. A taky víc času zabere sklizeň.

jestli budete chtít vidět fotodokumentaci, tak ji můžu připojit.

Není třeba. Že se Vám očka chytla, věřím. Taky nebudu obtěžovat fotkami ujmutých roubů.
   Jak píšete, očkování je mnohem produktivnější při velkovýrobě ovocné sadby. Z průměrného letorostu získáte 20 očkovanců a sotva 3-4 roubovance. Ovšem pro zahrádkáře ta výhoda ztrácí smysl. 

Připojit reakci
                           

Očkování


Petr z H (462) - xxx.xxx.246.65 (?)
1.6.2019 12:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Vám nikdo nic nevnucuje. Argumenty p.Vysloužila jsou naprosto logické a tento přístup ke štěpování má většina zahrádkářů. Váš pohled je pohled velkopěstitele.

Připojit reakci
                           

Očkování


Petr z H (462) - xxx.xxx.112.187 (?)
31.5.2019 8:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Souhlas. U oček na jaře vyraší tak každá druhé, u anglické kopulace mám úspěšnost téměř 100% (a to v tom nejsu nijak zběhlý). Navíc z roubů mi výhony rostou výrazně lépe než z oček.

Připojit reakci
                           

Očkování


Laco430k (40) - xxx.xxx.90.48 (?)
10.6.2019 23:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Se zájmem sleduji "výměnu" názorů a beru si z nich, co mě aspoň trochu pomáhá zlepšit si ty svoje.
I Vaše názory stojí za zamyšlení - včetně kopií textů, které jsem již patrně někde četl a nevím, co je na nich mimořádného,
je možné s nimi souhlasit; s úsměvnými výhradami, které si jako samouk mohu dovolit: letos jsem rouboval jak 3- očkové, tak 2-očkové ale i jednoočkové (hruška žlutaňa, kde jsme toho více neměl) rouby
a problém nevidím-korunku bych prvním rokem stejně nevytvořil, stejně tak jako z pupenu - takže počty oček vůči roubům nejsou u mne standardní)
Po zamyšlení nad Vašimi kategorickými tvrzeními mi to však nedá a musím reagovat.
Mohu Vaše tvrzení chápat tak, že očkování je bezpodmínečně jediným perspektivním směrem, protože má jen samé výhody,
přičemž nevýhody jsou zanedbatelné a roubování je slepá ulička vývoje, která by se měla názorově potírat?
Nemám určitě Vaše zkušenosti - jsem spokojen, že se mi po 6 letech podařilo naučit roubování (a to jen za kůru), tak, že se na výsledky mohu spolehnout s vysokou pravděpodobností.
Teprve teď budu zkoušet jiné způsoby roubování i očkování - a už se na to docela těším, ale nemyslím, že někdy v životě
půjdu na brigádu do ovocné školky "nastřílet" 1000-1500 oček za den. Mimochodem, viděl jsem video, obdivuji to, ale to je asi tak vše.

Tak co, vymažeme roubování ze zahrádkářské praxe - mohu Vám nějak pomoci?

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.182.227 (?)
12.6.2019 7:49
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Letní očkování má spoustu výhod, ale pro zahrádkáře dost výhod ztrácí smysl. Je to velmi produktivní, šetrná, úsporná metoda, zahrádkáři to však může být jedno. Potřebuje naštěpovat několik kusů. Má ještě jednu velkou nevýhodu. Je potřeba mít vyzrálé, čerstvé rouby. A právě ta čerstvost může být problém. Jestli si budu chtít naočkovat vedlejší strom, není problém. Ale jestli rouby mají dojít poštou, nějakou dopravou, bývá to horší. Je fakt, že očkovanci oproti roubovancům většinou rostou bujněji, lépe.

Jinak ta ujímavost, že je horší u očkování, chce to cvik, rychlost. Jestli se očkuje vždy pár kusů za rok, ten cvik se nezíská. P

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.92.38 (?)
12.6.2019 8:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Je to přesně tak, jak píše P.

Je fakt, že očkovanci oproti roubovancům většinou rostou bujněji, lépe.

To je pravda. Musíme si ovšem uvědomit, že srovnáváme podnož naroubovanou před pár týdny s očkovancem naštěpovaným před 3/4 rokem. Je jasné, že očko přihojené již v loňském létě,  poroste rychleji.

Očkování... má ještě jednu velkou nevýhodu. Je potřeba mít vyzrálé, čerstvé rouby

V tom je jádro pudla. A taky kvalitní, dostatečně silnou podnož. A to bývá často problém.Občas jsme nuceni štěpovat podnože a rouby síly 2-3 mm, protože silnější letorosty prostě na starém stromě ani na odkopku nejsou. Zejména višně a některé slivoně s tím mají problém. Očkování takového materiálu je technicky skoro nemožné.
   Je dobře, že oba způsoby štěpování existují a že si každý může vybrat ten, jaký mu vyhovuje.   

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
12.6.2019 22:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Když už tady je toto vlákno o očkování, tak bych ho využil k dotazu. Jezdívám silnicí, kde bývala alej višní a třešní. Zbývá už jen pár ubohých stromů. Jedním z nich je višeň. Určil jsem si, že Köröšská. Ale nebyl to nikdy velký strom, jak by měl být. Ovoce chutné, velké, ale málo. Letos zbývá asi třetina původní koruny a je plody „osypaná“ a přitom v okolí dost pomrzlo. Vzal bych jí na milost, ale výhonky má mrňavé a pak, silničáři takové „trosky“ rádi uklízí. Kvetoucí třešňová očka znám.
Můj dotaz tedy je: Roubovat nebo očkovat? JG

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
12.6.2019 22:56
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Pokud to spěchá, vsaďte na jistotu. Ihned naroubujte do rozštěpu a roub obalte bílým papírem a mikrotenovým sáčkem. Pod roub pak vsaďte 2 očka Forkertovým očkováním. Očka nezakryta. Možná to hned vyraší, ale do zimy to vyzraje.
Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.250.3 (?)
13.6.2019 10:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Přesně jste to vystihl. Sázet na ověřený proces se nevyplácí z důvodu nízkých kurzů. Forkertovo očko se chytí vždycky. Pokud jsou pupeny velmi blízko, je dobré zkusit i roub. Ne nožem. Žiletkou. V srpnu nebo červenci už zůstane všechno spící. Ovšem pokud ještě bude matečný strom existovat.
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
13.6.2019 13:34
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mikroténovému pytlíku bych se snad raději vyhnul, dával jsem, dobré, ale pracné (chce to pečlivost; místo papíru jsem dával alobal). Roubovat do rozštěpu myslíte do zeleného, letošního výhonu?
Co se týká vyrašení letošních oček, na to moc nevěřím. V červnu jsem už třešně očkoval (T řez) a všechna očka čekala až na budoucí jaro. JG

Připojit reakci
                           

Očkování


Mimmo (1796) - xxx.xxx.91.93 (?)
13.6.2019 15:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jen pro JG: dávám vám za pravdu. Kdybych měl pevný alobal a nebyla zase bouřka, asi by to mohlo být lepší než papír v miktroténu. Pokud je sucho a chladno, očka skutečně nemusí rašit. U nás je však právě teď 34ºC a je po bouřce, takže by asi něco rašilo. Rozhodování mezi letním roubováním a očkováním závisí i na kvalitě roubu. Vyřezat slušné očko z nevhodného roubu může být problém. Viz foto.

Obrázky:
Letní rouby třešní neřezaných a mladých
Letní rouby třešní neřezaných a mladých
Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.100.77 (?)
13.6.2019 16:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Existuje aj očkovanie na bdiace očko, tu ho nikto nespomína a možno by to niekoho mohlo zaujať.Minulý rok som ním očkoval Suncrest na starší semenáč broskyne na jednoročné výhony, ktoré vyrástli po zmladení.Zo 6 očiek sa prijali 4.Rástli veľmi slabo, ostatné konáre stromu mali výraznú prevahu v raste a tak zrejme odoberali živiny očkám.Najväčší výhon mal asi 20 cm a najmenší 1 cm.Všetky prežili zimu a v jari bujne vyrazili. Teraz maju asi 40-50 cm.Prikladám návod na očkovanie zo záhradkára-sfotene a uložené v mobile.Na záver pozdravujem a jednu moju radu, očká brať z čo najviac vyzretých výhonou. S pozdravom 

afer

Obrázky:

Připojit reakci
                           

Očkování


vyslouzil (17091) - xxx.xxx.236.1 (?)
13.6.2019 21:43
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Očkování na bdící očko je zajímavý způsob, mohl by se hodit pro pána, co chce zachránit starou višeň. Za msebe ovšem musím říci, že ujímavost bdících oček jsem moc velkou neměl. Používal jsem ale častěji zimní očka do dvouletého dřeva podnoží, které neměly dost silný letorost vhodný k naroubování.

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.168.81 (?)
13.6.2019 22:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Pro pana Mimmo: Bouřka je prevít, tedy vítr a pytlík. Vynalezl jsem klícky na rouby s pytlíkem (roubování narašenými rouby). Buď ze zkřížených oblouků „U“ dvou drátů nebo z trubičky králíkářského pletiva. Obojí uchyceno úvazkem pod roubem. Pak pytlík a alobal. Stejné doporučuje i prof. Hričovský (jak jsem zjistil později). A roubovat tedy do „zeleného“ nebo do staršího (roub jako na obrázku ten horní)? A proč mě vlastně zajímá stará višeň? Protože na mladých stromech nových odrůd v okolí (plody mají pěkné) vidím hodně moniliového úžehu.
Očko bdící, očko spící. Asi něco podobného jako špenát a železo. Přeci, když očku neuděláme apikální dominanci, neprobudíme ho k růstu řezem podnože (hnojením atd.) tak bude spát navěky. JG

Připojit reakci
                           

Očkování


host - xxx.xxx.157.254 (?)
16.6.2019 23:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Když máte takové znalosti 168.81, co vás vedlo k takovému zadání!
Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Očkování8018.6.201925710
Mšice na švestkách a rynglích postřik2117.6.20192248
Proliferace a metlovitost výhonů na slivoni 617.6.2019470
Slivoň213.6.2019181
Přehuštění koruny1013.6.2019905
Švestka, choroba plodů 912.6.2019740
Choroba švestky1111.6.20191078
Postřik proti puchrovitosti 2019510.6.20191137
Obaleč švestkový 2019 129.6.20191474
Slivka "Althana"46.6.2019551
Usychající konce větví u slivoně 33.6.2019514
Odrůda Montfortská131.5.2019119
Ringlota zelena-rada 330.5.2019515
Nerezana slivka 930.5.2019908
Mirabelka - kedy strihat 529.5.2019542
Kolko vydrzi slivka? 427.5.2019614
Černé tečky na ještě zelených plodech527.5.2019525
Radikální řez "špendlíku" 826.5.2019845
špendlíky23725.5.2019265142
Zkušenosti se zahradnictvím Limbach3125.5.201916184
TopTaste?18722.5.2019178133
Nancyská mirabelka 421.5.2019485
Bellamira - opad listov a plodov 421.5.20192763
Mšice a dierkovitost listov - Hanita 221.5.2019390
Je slivka Toptaste samoopelivá?2419.5.20198289
Choroba listu nebo škůdce na švestce 719.5.2019953
Goldgau, Gäugold 417.5.2019348
Nancyska mirabelka - ako a kedy rezať? 317.5.2019547
Ulomené větve na mladém stromku 715.5.2019758
Slivoně - monilioza 713.5.2019931
Katinka, Hanita, nebo úplně jiná švestka?912.5.20192494
hybrid švestkomeruňka13411.5.2019202196
Jofela 10610.5.201937391
Typhlodromus pyri349.5.201924447
Probírka plodů u mladých slivoní27.5.2019306
Postřik na pilatku1006.5.201943163
Oskeruše185.5.201910762
Zahradnictví Na Zázvorce (Tatobity)14030.4.2019138831
Moravka šljiva 330.4.2019471
Topfirst poskozeni mrazem?729.4.2019622
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5 >  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Čmelíci6:33
Chov pstruhov19.6.2019
Čmelíci19.6.2019
Chov pstruhov19.6.2019
Chov pstruhov18.6.2019
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2019
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů