Ochrana proti okusu zvěří

proti okusu zveri mame natreno aversolem a jeste čtvrtkmenx opleceny dratenym pletivem, i vloni a bylo to ucinne..

Dokud jsme neměli plot, také jsme natírali aversolem, 100% účinnost.

Toto jsou moje zkušenosti z okusu zajíců z předminulé zimy na jižní Moravě ZN kdy se zde držel dlouho sníh-moje mladé jabloně a hrušky 2-3 leté dopadly katastrofálně-obalené kmínky zákrsků výška pouze asi 50 cm zapadly sněhem a korunku měli zajíci jak na talíři-ožrali všechno i korunky, starších stromů kolem 10 let si nevšimli-štěstí v neštěstí, že po odříznutí celého vršku narostl za rok nový stromek a druhý rok se ukázaly i první plody... protože jsem u lesa předělal jsem celý 100m dlouhý plot z latěk a mezery nechal do 4 cm... stačí?...Vršky chci natřít a ptám se jaké máte zkušenosti s AVERSOLEM nebo něčím podobným? Při sněhu ještě nezapomenout odházet sníh od stromků.!!...Pro úplnost okousali i růže a dokonce i za plotem akáty

Neřekl bych, že myslivci mají nedostatek odpovědnosti.  Nějakému okusu dřevin srnčí zvěří v zimě nelze zabránit sebelepším přikrmováním.Srnčí zvěř kvůli fyziologii svého trávníku je závislá na co nejpestřejší stravě, a proto i ty okusy nejrůznějších druhů dřevin.Způsob života srnčí zvěře je takový, že se na podzim sdružuje do zimních tlup, bez ohledu na to, jestli jsou v okolí dřeviny či ne, to je dáno jejich pudem sebezáchovy. Proto také v této době jsou už v zimním šatu. Na jaře se zase rozejdou a přebarví se.

Na konci března, až do května, srnci " vytloukají " nově narostlé paroží. Docela dobře to popsal ve svém příspěvku pan P.P.  Starší srnci se silnějším parožím vyhledávají především dřeviny se slabýn kmínkem, často jim stačí proutek. Srnci se slabším parožím, třeba špičáci, vytloukají i na silnějším dřevě.  Tím si odírají z paroží srst, zvanou lýčí. A nějaký čas i potom se potřebují občas podrbat.

Zabránit přístupu srnčí a černé zvěře do zahrady lze mimo pevného plotu, použitím tzv. pachového ohradníku, např. označkovat přípravkem Hukinol.Jak to udělat, poradí i místní myslivci.

Moje zkušenost je - drátěné králičí pletivo je dobré v zimě proti okusu, ale srnci ho při vytloukání parůžků zachytí a zvednou a pak zničí stromek, pokud je stromek menší a vrcholový pupen těsně přerůstá pletivo srnčí ho okusuje do 120-130 cm. Plastovaná síťovina mi vydržena nejkratší dobu, po 4-5 letech začala křehnout a lámat se. Plastové děrované jsou dobré ale drahé. Také používám ustřižené PET 2l láhve, které na menší stromky nasadím. Nejsou ideální pro přehřívání, ale jsou zdarma, dají se nadstavit po 20cm jak stromek roste. Nejraději kombinuji drátěné nebo perforované s 1-2 ks PET. Každý rok mám i tak ztráty.

Dovolím si zareagovat na p.Vinšálka. Berte to jako osobní zkušenost z posledních let. Místní myslivci sice ve velkém používají tzv."pachový ohradník" hlavně na odrazení srnčí při přebíhání lesních úseků silnic, ovšem moje praxe je smutná.

Pachový ohradník není nic jiného, nežli neskutečně předražená aplikační pistole(koupíte v řetězcích do cca 500,-Kč).Silně předražený čistič na aplikační pistoli(koupíte v řetězci za cca 180,-Kč) a nádobka s nízkoexpanzní pěnou napuštěnou chemikálií Hukinol(600,-Kč),což je chemicky vyrobená napodobenina určité formy lidského potu.Na stromy nebo dřevěné kolíky aplikujete pěnu velikosti tenisáku cca 5-10 m od sebe kolem oblasti, kterou chcete chránit.Po cca 6 týdnech musíte znovu pěnu napustit novou dávkou Hukinolu za podobné peníze.

V některých oblastech zatím funguje, jinde už si zvěř zvykla(vždy si za čas zvykne) a používají se obdobné výrobky(Armacol..). Na černou zvěř mi fungovala 2 noci, na srnčí vůbec.Dokonce si mezi kolíky s pěnou poskakují jeleni i laně sika, což jsou skutečně plaché kousky.

Pokud koupíte Hukinol jako kapalinu(0,5l cca 1.000,-Kč a podaří se Vám ji na třeba rozvěšené kousky textilu aplikovat aniž se potřísníte (což Vám vřele doporučuji),srnčí nereagovala vůbec.

Pokud si myslíte, že černou zvěř zastaví plot, strašlivě se mýlíte(to by musel být z kari sítí do betonu). A ověřený fakt je i to stáhnutí pletiva chránícího kmínky stromků.

Nátěr Aversolem proti okusu funguje pouze při správném aplikačním termínu a pokud možno neředěnou formou.Jakmile časem nátěr zvětrá nebo je krutá dlouhá zima se spoustou sněhu do jara - nefunguje.

Jediná šance do budoucna jsou zvukové plašiče reagující na detektory pohybu a tepla - jako u fotopastí.Jediná firma, která něco takového vyrábí je zatím kanadský Spy Point pod názvem Soundbox SDB 85 a až uvidíte po zadání do vyhledávače cenu tak to s Vámi švihne o zem.Na originál.stránkách firmy najdete spoustu zvuků ke stažení.Šikulové dovedou vyrobit podomácku z čidla od alarmu...

Spárkatá i černá zvěř je v některých oblastech prostě tak přemnožená a courá se doslova kolem lidských obydlí, že přípravky založené na lidském pachu už nemůžou fungovat.Rozhodně ne na dlouho.Myslivci Vám ve většině případů poradí kulové, je jim to jedno.Naplní mrazáky, prodají hospodám aby se rentovalo pořízení nových zbraní a je hotovo.Vaše zahrada zajímá tak leda Vás osobně.Jinak nikoho.

Tak, já mám s Hukinolem zatím docela jiné zkušenosti (po 3 letech).. A myslivci zde a v okolí také. Jeho aplikace se provádí často nesprávně a někdy i zbytečně složitě. Osobně jsem se loni zúčastnil aplikace kolem 60 ha pozemku, s cílem ochránit jej proti divočákům. Nejen, že po dobu min. 3 týdnů tam přestali divočáci z nedalekého lesa chodit dělat paseku, ale také tam nebyl vidět jediný kus srnčí zvěře, ačkoliv to je jinak srnčí komora.

Ta cena 1000 kč za lahev je skutečně dost vysoká. Přitom hlavní účinnou látkou v přípravku je kyselina máselná. Kdo zná smrad shnilé siláže, tak ví, co to je za " vůni".

Pro aplikaci není potřeba stavební pěna. Stačí rozmístit ve vzdálenosti asi 10 m kolem pozemku dřevěné kolíky s rozestupem do 20m. Propíchnout umělohmotné víčko,  a smáčknutím butylky stříknout trochu na ten kolík. Ale pozor, ne výše, než 60 cm nad terénem. Tam, kde sousedí pozemek s lesem, či nějakým stromořadím, lze kmen stromu využít místo kolíku. Tomu stromu to neublíží.

Pro dlouhodobější působení je třeba aplikaci po 3 týdnech opakovat.

Tam, kde opatření působilo nedostatečně, bylo způsobeno zatím vždy nesprávnou aplikací. To je, nebyla dodržena vzdálenost 10m od hranice chráněného pozemku či porostu, nebo přípravek byl aplikován příliš vysoko, případně kombinace obojího.

Při této diskusi jsem si vzpomněl, že mám ještě zbytek Hukinolu v bývalé králikárně na konci zahrady. A nevím, kde ho uchráním před nastávajícími mrazy. V blízkosti domu, natož někde uvnitř budovy to být nemůže, tak nevím, co vymyslím.

No vidíte, já aplikoval hukinol cca 50 cm vysoko a divočáci zryli vše okolo kolíků.Je jim to úplně jedno. Prostě tam, kde jsou zvyklí na lidi a chodí hledat jejich odpadky to fungovat nebude. Máte štěstí.

Ten pán předemnou má naprostou pravdu. Bohu-žel to tak je. Já se zvěří každoročně také bojuji. Zajíci jsou celkem řešitelní. Dobré pletivo či tubus je dokáže zastavit a pokud není vysoký sníh, tak moc škody neudělají. Ale člověk se učí, jaké bylo moje překvapení, když jsem v zimně obcházel stromky pečlivě zabalené do zeleného plastového pletiva Polynet a nacházel jej rozkousané od zajíců. Ty potvory hryzaly do zeleného pletiva (asi jim připomínalo barvou žrádlo) a poté co se jím prokousaly, tak si hryzly i do stromků. Záchranilo to jiné pletivo, tentokráte hnědé s menšími oky. To jim už nechutnalo, zato po třech letech na slunci totálně zkřehlo a zvláště v zimě se jej stačilo dotknout a už se sypalo. To zjistili srnci a s ohromným zaujetím pro věc tyto pletiva parůžky rozbíjely na cáry v průběhu celého roku. Při každé návštěvě sadu jsem sbíral rozbytá pletiva a měnil je za lesnické tubusy. Tubusy zatím fungují dobře.  Jejich nevýhodou je estetická stránka - prostě ta modrá barva nevypadá přiliš dobře. Také pro malé stromky se mi zdá, že nejsou dobré, protože když do nich pere slunce, tak tam musí být velké vedro. Pokud mohu poradit všem, co si chcou vysadit stromky mimo oplocený pozemek, kde je zvěř, tak na ochraně proti zvěři se šetřit rozhodně nevyplatí.

S lesní zvěří bojuji už léta, pomůže opravdu jen vysoký plot. Ale zajímal by mě názor myslivců, proč jsou poslední dobou srnci tak nevybíraví. Vždy nám něco okousali, ale bylo to v normě. Poslední 3 až 4 roky však žerou vše. Stromky, brambory, cibuli, česnek, rajčata, okurky, cukety o dýních ani nemluvě. Dokáží záhonek vypást až k hlíně. Zahrada leží kousek od lesa, ale kolem jsou krásné louky - ty je však nezajímají. Okoušou i všechny květiny, nežerou jen rododendrony a pivonky. Zkusili jsme už vše, ale na jaře budeme muset znovu plotit, protrhali i starší plot. Dělají to celé léto, takže hlady to určitě není. Marča