Kdy roubovat za kůru

Zdravím, loni jsem jako začátečník rouboval za kůru z nedostaku času až na konci května; z 12 roubů se nechytil ani jeden; rouby jsem asi špatně skladoval a byly suché. Mam malou slivoň, nikdy neplodila, tak jsem to chtel změnit, nepovedlo se. Letos bych chtěl úspěch. Rouby se chystám objednat a na jiný způsob než za kůru si netroufam. Takže dotazy: 1. Mohu uschlé rouby odříznout na větvích o 10 cm níže a zkusit to znovu na nich? 2. Kdy zacit? Doporučuje se duben až kveten.. 3. Kde objednat? 4. Případně jine rady? Díky. P.

Je rozdíl, jestli roubujete jádroviny nebo peckoviny. U jádrovin je to snadné. Jakmile jde snadno odloupnout kůra, můžete roubovat. Dlouho, před květem, v květu i po něm. Jsou-li rouby zavadlé, ale na řezu zelené, nevadí. po chvíli ve vodě natáhnou.  Ujímavost je vysoká.
   U peckovin je to mnohem horší. Problémem je včasné nařezání a uchování silných svěžích ale nenarašených roubů. Za kůru lze s úspěchem roubovat až v květu, lěpe ale týden, dva po odkvětu. Mít v té době kvalitní rouby není snadné. Rouby seschlé, zvadlé, scvrklé se obvykle neujmou. Dalším problémem je hojení řezných ran na silnějších větvích. Proto většina pěstitelů roubuje peckoviny radši na jednoleté výhony kopulací v předjaří (únor, březen).
   Pokud se Vám loni roubování za kůru nepovedlo, slivoň patrně vyhnala z podnože silné výhony. Upřímně Vám radím - troufněte si a naroubujte je kopulací, je to jediná reálná šance na přeroubování stromku.  Uříznout neujatou větev s rouby o 10 cm níže můžete, ale myslet si, že ten pahýl bude plný mízy, je docela bláhové. 
    Poznámku na konec. Slivoň nikdy neplodila, hmm. Každý pěstitel hledá chyby vždy někde jinde, nikdy u sebe. Buď je to pilatka nebo neplodící odrůda. Ovocné stromy, které neplodí se neprodávají, pouze existují odrůdy plodící dřív, později, hojně, středně, pravidelně, střídavě...

To téma pasuje i na můj případ. Možná Vás pane Vysloužil zvednu ze židle ale já jsem se v nákupech tak orientoval na Lidl, že jsem tam nakoupil i ovocné stromky. Jabloně, hrušen, švestku a třešen. To z toho důvodu, že mám malou zahrádku a tyto stromky byly uváděny jako zákrsky. Se všemi jsem spokojen akorát třešni trvalo 5 roků než začala rodit. Rodí ale má malé plody. Rozhodl jsem se ji naroubovat. Tři nejnijší haluze průměru 4 cm jsem v dubnu uřízil a na každou dal tři rouby za kůru. Technicky si myslím, že jsem postupoval bezchybně ale žádný se neujal. Nevím zda jsem postupoval správně ale rouby jsem odebral ze stromu u švagra a hned narouboval. Letos jsem to udělal jinak. Ty loňské pahýly s nepřijatými rouby jsem teď v neděli zkrátil o 10 cm a znovu narouboval za kůru. Šlo to poměrně blbě ještě proudí málo mízy. Tentokrát jsem ale použil rouby, které jsem ke konci února ustřihnul ze stromu u švagra a dal je do písku do vlhkého sklepa. Navíc jsem jen tak z pocitu intuice seříznul dva vlky a na ně kopulačním řezem připojil rouby. Jedinou pásku co jsem doma měl byla elektrikářská a navíc černé barvy. Tím se to místo bude více zahřívat a míza možná více proudit. Zvýšil jsem svoje šance? Jak bych to měl udělat správně příští rok pokud letos opět neuspěji?

Ak sa Vám to teraz nechytí, tak čerešne je možné opäť vrúbľovať v čase druhej miazgy v polke augusta. Vrúble režte najlepšie v deň vrúbľovania a použite mladé tohoročné letorasty ktoré však musia byť dostatočne vyzreté.

Koncom septembra by už malo byť zrejmé či sa Vám to prijalo, ale vrúble vyrašia až na jar. Takisto je v tom čase možné aj očkovanie.

Sám som takto postupoval po nevydarenom jarnom vrúbľovaní, jedine som nezvolil odporúčaný termin(polovica augusta), ale som to vrúbľoval až niekedy na prelome augusta/septembra pretože v polke augusta u nás panovali veľké horúčavy +30° každý deň tak som sa bál že by tie pekoty vrúble neprežili. Možno aj kvôli dlhej teplej jeseni to napriek tomu krásne stihlo prirásť a z desiatich vrúbľov sa neprijal len jeden. Len dodám že išlo už pomerne veľký šesť ročný strom a vrúbľoval som aj do silnejších konárov, kde by mala byť podľa teórie ujatelnosť slabšia.

Je dosť pravdepodobné, že takto môžete postupovať aj u sliviek, ale radšej si to overte v nejakej odbornej publikácii na toto téma.

Čo viem ja tak pri jarnom vrúbľovaní je ako u čerešní tak aj u sliviek veľmi dvôležité mať kvalitné vrúble(včas narezané a dobre uskladnené) inak je ujatelnosť slabá.

Ty loňské pahýly s nepřijatými rouby jsem teď v neděli zkrátil o 10 cm a znovu narouboval za kůru. Šlo to poměrně blbě ještě proudí málo mízy.

Chyba. V tuto dobu se za kůru roubovat nedá, rouby se takřka najisto neujmou. Měl jste počkat 2 měsíce.

Tentokrát jsem ale použil rouby, které jsem ke konci února ustřihnul ze stromu u švagra

Taky chyba, ale menší. Rouby jsem měl ustřihnout o dva měsíce dřív.

Jedinou pásku co jsem doma měl byla elektrikářská a navíc černé barvy. Tím se to místo bude více zahřívat a míza možná více proudit. Zvýšil jsem svoje šance?

Není mi jasné, co Vám bránilo koupit si pásku určenou k roubování, když jste od konce února věděl, že ji budete potřebovat. Nicméně elektrikářská páska se na roubování docela hodí, tím, že lepí,  se nemusí uzlit. Sám ji nepoužívám, prý se nakládá tím lepícím ven.  Barva podle mě žádnou roli nehraje. Mám několik cívek tmavě zelené pásky a ideální to není, protože rouby v koruně nejde najít.

Navíc jsem jen tak z pocitu intuice seříznul dva vlky a na ně kopulačním řezem připojil rouby. Jak bych to měl udělat správně příští rok pokud letos opět neuspěji?

Jedinou šanci na ujmutí mají ty naroubované vlky, jak píšete. Pokud letos neuspějete, nařežte rouby v prosinci a naštěpujte je na nové vlky koncem února. Rouby na tak krátkou dobu nemusíte nikde uskladňovat. Klidně můžou zůstat ležet pod stromem.

Samotný fakt, že stromky pocházejí z Lídlu nemusí nikoho zvedat ze židle. Může jít o kvalitní výpěstky, navíc za dobrou cenu.

Moc děkuji za odpověď a ještě mi řekněte v kterém časovém úseku mohu říci, že letos i těch 5% nadeje na přijetí nevyšlo?  Jakmile strom bude mít listy a rouby nic, tak příští rok podle Vašeho upřesňujícího postupu?

Potvrzuji, že je dobré u peckovin roubovat na mladý tenký kolmý výhon (ze silnější větve) kopulací v době květu. Jiné způsoby měly malou přijatelnost. Používal jsem k tomu kolíček na prádlo a půlenou pásku. Správná je i poznámka, že poloha větve rozhoduje o proudění a "tlaku" živin. Byl jsem u mnoha lidí co si i u jabloní naroubovali nízkou postranní větev a i když se to přijalo, tak to dál nerostlo.

Správná je i poznámka, že poloha větve rozhoduje o proudění a "tlaku" živin. Byl jsem u mnoha lidí co si i u jabloní naroubovali nízkou postranní větev a i když se to přijalo, tak to dál nerostlo.

To je zásada, která by se měla dodržet. Naštěpovaný roub by se měl nacházet na povrchu koruny a co nejvýš. Naroubuje-li se štěp doprostřed koruny nebo na spodní větev, neroste. Výjimkou může být odrůda roubu výrazněji bujnější než ta podnožová. Takový výhon se pak dokáže "utrhnout" a najít si cestu vzhůru. Ale nespoléhal bych na to.

Pan Vysloužil to popsal přesně. Jen bych dodal, že možná existuji dvě šance jak vše napravit:
1. Pokud zakryjete ihned předčasně naštěpované rouby mikroténovým sáčkem, přežijí až do mízy a pak se mohou ujmout.
2. Pokuste se do vlku poněkud níže naočkovat Forkertovým způsobem záložní očko. Můžete použít i mírně zvětšený nenarašený pupen. Je to snadnější než roubování. Pupen nezakrývejte.
U nás už roubujeme za kůru, ale je tu velmi teplo. Slivoně už kvetou a jádroviny mají poupata.