Je rozdíl, jestli roubujete jádroviny nebo peckoviny. U jádrovin je to snadné. Jakmile jde snadno odloupnout kůra, můžete roubovat. Dlouho, před květem, v květu i po něm. Jsou-li rouby zavadlé, ale na řezu zelené, nevadí. po chvíli ve vodě natáhnou.  Ujímavost je vysoká.
   U peckovin je to mnohem horší. Problémem je včasné nařezání a uchování silných svěžích ale nenarašených roubů. Za kůru lze s úspěchem roubovat až v květu, lěpe ale týden, dva po odkvětu. Mít v té době kvalitní rouby není snadné. Rouby seschlé, zvadlé, scvrklé se obvykle neujmou. Dalším problémem je hojení řezných ran na silnějších větvích. Proto většina pěstitelů roubuje peckoviny radši na jednoleté výhony kopulací v předjaří (únor, březen).
   Pokud se Vám loni roubování za kůru nepovedlo, slivoň patrně vyhnala z podnože silné výhony. Upřímně Vám radím - troufněte si a naroubujte je kopulací, je to jediná reálná šance na přeroubování stromku.  Uříznout neujatou větev s rouby o 10 cm níže můžete, ale myslet si, že ten pahýl bude plný mízy, je docela bláhové. 
    Poznámku na konec. Slivoň nikdy neplodila, hmm. Každý pěstitel hledá chyby vždy někde jinde, nikdy u sebe. Buď je to pilatka nebo neplodící odrůda. Ovocné stromy, které neplodí se neprodávají, pouze existují odrůdy plodící dřív, později, hojně, středně, pravidelně, střídavě...