V dotazu jsou dvě věci - očkování a dvouleté dřevo.

K použití dvouletého dřeva asi takto. V produkčním pěstování je to nerentabilní. Pro záchranu genofondu ale způsob běžně použitelný. Nepoužívá se ale očkování, nýbrž při roubování se využívá toho, že řezy se provádí na části roubu, který je dvouletý a očka jsou na jednoletém prodloužení či na jednoletém bočním výhonu.

Nejnovější trendy v produkčním školkařství vedou u jarního štěpování k náhradě ručního zhotovení kopulačních řezů na jedné straně k "střihání" roubovacími nůžkami a na druhé straně k provádění "chip budding". Zejména tam, kde se nakupuje licenční materiál a platí se od očka/pupenu. Ano, technicky je Forkert použitelný celoročně, protože nevyžaduje technologicky přítomnost mízy (pro oddělitelnost lýka od dřeva). Na odstupu času provedení očkování a přítomnosti mízy ale záleží úspěšnost ujímání a na termínu v roční době, jestli se ujmuté očko neprobudí v nevhodnou dobu a tudíž letorost z něj vyrašený nevyzraje. Pokud ale termínově provedete Forkerta v době pro roubování kopulací, k žádné komplikaci nedochází.

Ani použití květních pupenů není fatální komplikací, protože na jejich bázi je spousta (druhově a odrůdově různě) spících oček. Pak je potřeba si pohlídat rašení tak, kdy se poupata vyvinou na plnou délku stopky a jsou těsně před rozkvetením. Ty kvítka odstraníte těsně pod kalichem (tam kde by to nakousal květopas) a než stopky zaschnou, tak se probudí některé ze spících pupenů.. Výhon s apikální dominancí ponecháte a nadbytečné zaštípnete za druhým listem. Pokud pak z nového letorostu použijete očka na další mladší podnož, bude už vzhled očkovance standardní.

SfK.