Květy jsou velmi odolné vůči mrazu  - určitě ano,  vůči mrazům, které každoročně uhodí v Kalifornii.
    Jistě stojí za to vyzkoušet veškeré novinky v našich podmínkách a ty které se osvědčí, dál rozšiřovat. Ale k mezidruhovým křížencům mám obecně  trochu nedůvěru. Vzpomínám, když v 70. letech přišla bomba v západních katalozích v podobě novinky - křížence angreštu a rybízu Josty.  Bylo to podobné. Kouzlo chuti ovoce vidím v tom, že každý druh má svoji nezaměnitelnou chuť a vůni. Meruňky sametově meruňkovou, broskve tu svoji sladce nahořklou, švestky, višně taky tu svoji.  Nejlahodnější meruňky jsou ty, které chutnají a voní nejvíc po meruňkách.  Když smícháme dvě chuti dohromady, bude to možná zajímavé, ale jen ze začátku.  Málokdo bude prahnout po šveskomeruňkovém destilátu nebo marmeládě.
    Původní smysl mezidruhových kříženců byl zřejmě ten, aby plody s příchutí jiného ovoce (např. meruněk) se mohly pěstovat tam, kde se jim nedaří (ve švestkové poloze). To se jednak úplně nepodařilo, navíc v době dnešních možností transportu ztrácí na významu.  Takže hlavní smysl je především marketingový.