Svěrák jsem používal na třešně, protože tato malá semena je opravdu problém rozbít kladivem bez poškození jádra, ale kladivo se mi zdá opravdu rychlé řešení u myrošů a slivoní jako jsou durancie či zelené renklody a Wangenheimovy. svěrák je určitě jistější způsob. Ono již při louskání před stratifikací se ukáže, že nějaká semena jsou bez jádra, např. Jsou prostě hluchá. S jádrovinama jsem naopak problémy nikdy neměl a co nevyklíčilo, bylo nejspíš shnilé. To je ale tím že jádroviny nemají tu tvrdou skořápku.
60% není špatné, ale mě to po zkušenosti s vylouskanými jádry připadá, že je možné touto metodou dosáhnout téměř 100% klíčivosti. jak jsem psal, závisí to na vlhkosti a ta je přímo závislá na propustnosti skořápky. Za sucha se inhibitorů klíčení nezbavíme. Ono totiž i když se vám podaří stratifikovat celé pecky, je klíčení ve finále směsí klíčících jader a skořápek. Tyto totiž ještě před růstem kořene puknou pod tlakem bobtnajících a zvětšujících se děložních lístků.
Karel Hajda