Jen takový postřeh ke stratifikaci slivoní.

Během šesti let jsem zkoušel vysévat různé pecky myrobalánů, zelených, wangenheimovy, durancií a broskví, ale vždy bez úspěchu. Výsledkem bylo několik málo vyklíčených semen, třeba 5 ze sta pecek. Upozorňuju že jsem stratifikoval různě: v chladničce v perlitu a rašelině, přímo v záhoně(podzimní výsev) nebo ve skleníku v květináči s pískem a td. V záhoně mi např nevyklíčilo téměř nic, nebo myrobalány klíčily v průběhu asi 3 let postupně.  Proč? Většina problémů s neklíčivými peckami je způsbena nedostatečným nabobtnání semene, případně houbovými chorobami. Pecka je totiž pro vodu špatně propustná a jak je známo, stratifikace probíhá pouze za vlhka! Enzymatické změny proběhnou pouze v nabobtnalém semeni. Můžete mít suchá semena v lednici třeba rok a stejně klíčit nebudou. Podobné je to se semeny ve vlhkém materiálu, jehož vlhkost ale nepronikne peckou k jádru. V takovém případě následuje zklamání z neklíčících pecek a další rok ztrátu času.

Pro amatéry je jednoznačně nejlepším řešením vylouskání jader! Osobně jsem louskal pecky lehkým poklepem na hranu pecky kladivem. Uslišíte typický zvuk prasknutí v místě spoje dvou polovin pecky. Jádro přitom zůstane nepoškozeno. Jádro má ještě hnědý tenký obal, který ale nepředstavuje pro vodu prakticky žádnou bariéru. Semena stačí vylouskat někdy kolem vánoc a uložit je do chladničky s nějakým vlhkým substrátem, např perlitem a rašelinou. Důležitým bodem zde je také chemické ošetření. Jádra by mohla v průběhu stratifiakce uhnít, nebo by uhnil pouze klíček, což je také špatné. Zkoušel jsem zatím jen ridomil gold a zdá se že funguje dobře, ale v nabídce jsou i jiné fungicidy, jako previcour, bavistin, fundazol, champion, a td. Semena by se měla občas v sáčku provětrat otevřením, lehkým promícháním a kontrolovat jejich zdrav. stav. Chemické ošetření je důležité i při samotném výsevu, klíčící semena jsou náchylná k různým fusáriím a jiným houbovým chorobám, způsobujícím padání klíčících rostlin.

Jádra takto ošetřená se rychle zvětší příjmem vody a po určité době počnou sama klíčit už v lednici. Uvádí se že peckoviny chtějí až 110 dní stratifikace, ale semena mohou začít klíčit i dříve. Je možné je vysít přímo do půdy na jaře, je -li kvalitní,  ale mě osobně se to moc neosvědčilo, protože na valašsku jsou těžké jílovité půdy, na jaře často rozbahněné a studené. Výsev do truhlíku je jistotou, jakkoliv i docela piplačkou. Lépe se vyhnout substrátům obsahujícím pařeništní zem, nebo jíl. Jako ideál se mi zdá substrát na bázi rašeliny s pískem či perlitem.

Takto ošetřená semena klíčí prakticky všechna a vyrovnaně. Pecka(obal) je totiž určitým regulátorem klíčivosti, zajišťujícím klíčení postupně v průběhu více let. Jistým řešením je i tzv. skarifikace, tedy mechanické narušení pecky třeba pilníkem, ale vylouskáním se zbavíte pecky úplně a efektivita je pak maximální.

Stratifikace přitom probíhá při teplotách nad nulou a promrzání pro ni není rozhodující.

Letos jsem takto zkoušel pouze durancie, se kterými jsem ale měl doposud největší problémy. Semena v teple na okně vzešla rychle, stratifikování probíhalo od pol. října do vánoc.

S pozdravem Karel Hajda.