Nepřátelé zpěvného ptactva v zahradách

Dobrý den.Každý zahrádkář by si měl vážit přítomnosti zpěvného ptactva na své zahradě.Plní úlohu predátora škodlivého hmyzu a také nám vytváří v zahradě společnost.Nejlépe si ptactvo u vás zvykne, pokud je v zimě na zahradě přikrmujete.Já si třeba každoročně koupím levně od pěstitele nevyčistěná semena slunečnice a denně jimi v zimě ptáky přikrmuji.Slétá se jich u nás vždy více než stovka.Občas do hejna ptáků vtrhne hladový krahujec a letos i severský host, o něco menší dřemlík tundrový.Pokud něco chytne, tak je to nějaký nemocný, oslabený jedinec.Horší je to však na jaře, kdy ptactvo hnízdí.Straky naštěstí u nás nikdo neviděl, zato sojek z blízkého lesa je tu hojně.Ty se ničemu jinému nevěnují, než vydatnému slídění po ptačích hnízdech.Často je pozoruji.Na vyplašení reagují brzkým návratem na stejné místo.Vyplení i hnízdo v keři těsně u domu.Co nezničí sojky, to padne za oběť kočkám a kunám.Ty se dostanou i do nechráněných budek.Je mě to vždy líto, když nacházím vypleněná hnízda.Kočky u nás v okolí tak jako všude žijí polodivokým způsobem života.Buď se o ně nikdo nestará a nebo jim před dům dají zbytky z oběda a ostatní ať si uloví.Přeji hezký den.

Teď jsem reagovala na podobný problém ve vláknu "choroba jablek". To, co líčíte se sojkami, znám se strakami. Bohužel. Podobně jako Vy, krmím téměř celou zimu ptáky slunečnicí, s nadsázkou tvrdím, že se sem slétají z celého severočeského kraje. Sýkory, brhlíci, vrabčáci, dlask, strakapoud, nějaká pěnice, to je v pohodě. Pokud ale přiletí hejno zvonků, jsou semena ze 3 krmítek v cuku letu pryč. Tak sypu několikrát denně. Slunečnici kupuji, občas přidám nějaké ořechy, pěkných pár kilo během zimy zkrmím. Ale ráda je pozoruji a věřím, že mi to pak během vegetace "ošetřováním" stromů rádi oplácejí. Přeju pěkný den. M.R.

Dobrý den.Jsem rád, že reagujete.Chtěl jsem tohle téma "vytahnout"samostatně právě z chorob jablek.Určitě to trápí mnoho zahrádkářů.Ten druhový sortiment co přilétá je podobný tomu Vašemu, ale mě ještě navíc přilétají čížci, stehlíci,jikavci(severní hosté) a na kusy loje z jatek chodí kromě čtyřech druhů sýkor žluna, brhlíci a strakapoud.

Tak můžu jen "závidět". Čížka ani jikavce jsem zde dosud neměla, sýkory pouze koňadry a modřinky, stehlíky jsem zahlédla jen párkrát. Žluna tu kdysi bývala, ale nějak se vytratila. Strakapoudi tu žijí v páru celý rok a ten dlask se objevuje 1-2x za den. Kosové tu teď nejsou, nedaleko jsou jabloně, které nikdo nečeše a pokud nejsou jablka na stromech, pod stromy jich je spousta, tak tam debužírují. Tady se z dravců občas objeví káně lesní s krásnou kresbou na křídlech a nějaká poštolka, ale vypadá to, že skutečně loví převážně myši a nejvíc škody opravdu napáchají zmiňované straky, bohužel i toulavé a polodivoké kočky. M.R.

Ještě musím dodat, že "závidím" i ten lůj. Pár roků se po něm pídím marně. Pravdou je, že ne zcela systematicky jen když si vzpomenu. Prozradíte mi ona jatka? A odprodají ho v pohodě nebo jen občas někomu? Dík za informaci. M.R.

Ten lůj, často i zadarmo seženete ve všech prodejnách masa kde provádí i výsek.Mají to jako odpad.Může se stát, že hovězí zrovna nesekají a připraví Vám to po dohodě.Já bydlím na Moravě 30 km.západně od Brna.Kdyby jste měla cestu, tak Vám to domluvím v Tišnově.Vy jste tuším ze severních Čech.

Díky, jste milý. Teď někdy určitě cestu tím směrem mít nebudu, ale je možné, že někdy v budoucnu bych ráda Vaši nabídku využila. Mám smůlu, že masny, kde jsem se poptávala, si maso nebourají. Bydliště mám v Praze, ale část týdne-menší někdy větší polovinu-jsem na chalupě nedaleko Úštěku v severních Čechách. Kdysi se dělala z loje i jíška. Nikdy by mě nenapadlo, že téměř "odpad" je těžko k mání. Zatím děkuji ještě jednou za nabídku, pokud bude cesta Vaším směrem, ozvu se. Mějte se fajn. M.R.

Romilo s lojem máte pravdu. Já oběhl pět řeznictví, včetně dvou s bourárnou, a nic! Prý je nás mnoho, což je zase dobře. Dalé milae vepřové tzv. plsní sádlo, kterým je možné lůj nahradit. Také je možné použít kostku 100% tuku v síťce od pomerančů. Ten se sežene bez problémů. Také dělám budky a přikrmuji. Na jaře mi radost zkazí kuna, která zlikviduje veškerou populaci sýkorek, která není v zabezpečených budkách.

Se sýkorkama mám pro změnu kliku. Tady je pěkná pumpa na studni, ještě po Němcích. Taková neobvyklá. Vyšší než pumpy bývají a nad rumpálem je ještě pěkně rozšířená do takového jakoby oblého kvádru cca 20x30cm a tam si dělají hnízdo. Když jsem to před pár roky zjistila, "zakázala" jsem pumpovat, vodu používáme jen jako užitkovou, tak se už jen čerpá čerpadlem, protože táhlo zasahuje až do toho "pumpového sýkorčího domečku" a létají tam mezerou mezi stěnou pumpy a rumpálu, takže při jeho pohybu by se jim rušil vletový otvor. No a do té pumpy se žádná škodná nevyšplhá, ta 2x za rok většinou hnízdí. M.R.

Ale ono je riskantní i vylétávání, nebo jak nazvat první lety, ptáče zůstane na zemi do nabrání sil a to je chvíle pro šelmy. Nemějme jim to za zlé, takhle to funguje. I přežraný kocour se vrhne po něčem hýbajícím se, to je jako sport.

Kuna vleze i tam, kam se kočky nedostanou, taky zadáví i když nesežere...