Sametka podzimní [Neotrombicula autumnalis, Shaw, 1792] Délka hladové larvy sametky podzimní je 0,2 mm. Má jasně červenou barvu a u živých jedinců jsou patrné oči jako karmínové tečky po stranách štítku. Po nasátí se objem těla zvětší a barva bledne až na žlutooranžovou. Hřbetní štítek má tvar pětiúhelníku, se zadním koncem široce zaokrouhleným. V jeho středu jsou vkloubeny bičovité smyslové vlasy s několika jemnými postranními vlásky. Na hřbetní straně je 30 hustě speřených brv. Začátkem jara v povrchových vrstvách půdy, kam sametky vystupují z hlubších vrstev probíhá oplození vajíček. Kladení vajíček probíhá v dubnu až červnu v půdě od 0 do 10 cm hloubky. Vajíčka se v těle samičky vyvíjejí postupně. V rozmezí 30 až 40 dní procházejí vývojovou fází ova a deutova. Vylíhnuté larvy mají výrazně vyvinutou pozitivní fototaxi. Vylézají na povrch půdy a na přízemní části rostlin, kde čekají na hostitele. Ve volné přírodě jsou napadáni především hraboši. Hostitelem ale může být kterýkoliv jiný teplokrevný obratlovec. V červenci v zamořeném terénu prudce přibývá larev a jejich výskyt vrcholí v srpnu. Nasáté larvy opouštějí hostitele a zalézají do půdy, kde probíhá jejich vývoj přes nymfochrysalis v nymfy. Část nymf se ještě na podzim přemění v dospělé jedince. K přezimování do hlubších vrstev půdy dochází v listopadu. Sametka podzimní obývá otevřená travnatá prostranství a tam, kde zasahuje do lesních podrostů, žije na paloucích. Sametka je schopna přežívat v silně obdělávané půdě a tím proniká do nových biotopů. Larvy sametky podzimní v období vrcholícího léta napadají lidi a způsobují kožní onemocnění trombikulózu. K tělu se přichycují v místech, kde přiléhá oděv, tedy v pase, v podpaží, v tříslech, pod koleny atd. U malých dětí napadají pokožku na hlavě. Larvy svými čepelemi napodávají povrchové vrstvy kůže a do vzniklé ranky vypouštějí silně lytický sekret slinných žláz. Tento sekret narušuje hlubší vrstvy kůže. Koagulací bílkovin pronikajícího tkáňového moku vzniká válcovitý útvar, ve kterém si larva udržuje sáním průchodný centrální kanálek. Pod dolním koncem kanálku se hromadí nekrotizující buňky. Larva se touto drtí buněk vyživuje. Po uvolnění larvy se defekt hojí epitelizací a celý útvar odpadá s postupujícím rohovatěním obnovené pokožky. U člověka po napadení sametkou podzimní dochází k prudké místní kožní reakci alergického typu. Proces je provázen silným svěděním vyvolaným sekretem parazita. Trombikulóza se vyvíjí ve třech fázích, které odpovídají třem prvním dnům po napadení. Kolem přichycené larvy vzniká zarudlá makula, která se mění v papulu, v jejímž středu vzniká puchýřek naplněný serózní tekutinou. Larvy odpadávají obvykle třetí den po přichycení a ve většině případů jsou setřeny oděvem. V několika dalších dnech papula s puchýřkem zmizí a po dobu několika týdnů na jejím místě zůstávají hnědofialové skvrny. Pro průběh nemoci je velmi důležitá vnímavost pacienta. Nejčastěji nedochází ke vzniku puchýřků. Lehčí případy tohoto onemocnění někdy unikají pozornosti jako "kopřivka". Pro kalamitní přemnožení sametek je důležitá přítomnost vhodných hostitelů, jimiž bývají drobná chovná zvířata, zejména slepice. V zahradách jde o ježky, krtky a další hlodavce nebo o ptáky, kteří se pohybují po zemi, jako jsou kosi.