S hydroxidem vápenatým máte samozřejmě pravdu, nicméně - jako většina kysličníků aklalických kovů (a kovů alkalických zemin, abych se vyvaroval nepřesnosti) mají zásaditou povahu, která se ovšem může projevit až ve vodném roztoku, kdy zreagují exotermně na hydroxid. Kysličník je tedy ještě zásaditější než vlastní hydroxid, na který reaguje i s vlhkem v půdě nebo ve vzduchu. 
   Stoprocentně souhlasím s tím, že prachové vápno je po všech stránkách lepší než sůl.
   Co se týče plechové ohrádky, nevím. Jako děti v biologickém kroužku jsme dělali pokusy s hlemýždi, kteří na cestě za potravou bez problémů přelezli z hlíny vyčnívající žiletky. Blíže viz Kouzla se zvířaty, vydání 1. edice Oko, 1963.