Dělit faunu na užitečnou a škodlivou je trochu překonané. Všichni jsou v přírodě nedílnou součástí potravních řetězců. Jenže lidská obydlí, pracoviště, pole a zahrady nejsou přirozená přírodní prostředí. Mnozí živočichové to zjistili a přiživením na lidské činnosti nacházejí příhodnější podmínky, méně námahy, víc potravy. To může v konečném důsledku vést k přemnožení a k přírodní nerovnováze.
A proto, ač máme zvířata rádi, jinak vnímáme hlodavce v obilí, kuny v kurníku, ptáky poletující na letištích a hnízdící v zateplených fasádách, holuby na náměstích, mravence v kuchyni a vosy na půdě. S krtkem je to podobné. Tak kyprou, pohnojenou (žížalami bohatou) půdu jakou vytvoří pěstitel, ve volné přírodě nemá. Proto rozumím zahrádkářům, kteří s krtkem bojují a slovní hříčku o chytání hloupých do pastí nevidím za slušnou ani vtipnou.