Co když se mýlite také.
Jistěže, mýlíme se všichni a stále, ale tady nevím, jakou mýlku máte na mysli. Reagoval jsem pouze na tvrzení, že bez míchání povidla uvařit nelze. A to je skutečně omyl. Tím ovšem netvrdím, že s míchadlem to nejde. Ale asi uznáte sám, že když jdete v noci spát a povidla se sama uvaří, je to příjemnější technologie než noc strávit u míchadla. I když proti gustu...
Jeden z (podle mě) lepších postupů jsem popsal. A bude jich jistě víc. Všechny jsem nezkoušel, nevím, proč bych to dělal. Někdo vaří povidla kompletně v troubě, jiný možná v onom zavařovacím hrnci, ve fritéze, domácí pekárně a kdo ví, třeba i v automatické pračce. Zdá se mi, že pominula doba, kdy 5-10 rodin nasbíralo 200 kg švestek, vystřídal se u vařícího kotle a pak si podělilo výsledný produkt. Ta technologie je skutečně přežitá. Švestky, energie, čas byly tehdy levné, cukr naopak drahý. Vzniklá povidla v polootevřeném kameňáku byla sice trvanlivá, ale tuhá. Pro kuchyňskou potřebu je bylo třeba rozmíchat, naředit, osladit.
Dnešní "malokuchyňské postupy vystačí s běžně dostupným nádobím, 20 kg švestek vypeckují 2 lidé u TV za fotbalový poločas, zamíchání a plnění do sklínek zabere času jako výroba jednoduché marmelády. Lze připravit povidla žádané hustoty, sladkosti a konzistence. Při obavě o trvanlivost není problém je přesterilovat.
