Postřik jablek před uskladněním

Lze jablka stříkat před uloženim do sklepa - v mem případe velmi vlhkeho - sirnatými či mednatými prostředky proti výskytu skládkových chorob? Naš sklep sířím i vápnim a přesto mam dost zhnilich jablek v pomeru se zdravími ikdyž se snažím vybírat co nejzdravější jablka... myslím tím postříkat přímo v bednách... muže jim to ublížit? Nemam s tím zkušenosti...

problém může být i ve sklizni, nečešete jablka pozdě?..že ve sklepě rychle dozrají nebo letní už jsou zralá a pak i rychle hnijí.Letníjablka se nedají skladovat dlouho.Pokud máte jablka OK, tak bych je nestříkal, kolik chemie už tak do sebe cpeme, ještě si postřikovat vlastní jablka.

Myšlienka pána Júliusa je dobrá, meď ani síra nám neublížia. Problém by som videl v tom, že na moníliu a pod. huby, ktoré sú najčastejšie príčinou skládkových chorôb, sú anorganické fungicídy neúčinné. Na niektoré hubové ochorenia skladovaných jabĺk stačí ako prevencia ponorenie plodov v prepravkách na chvíľu do teplej vody. Robia to tak Nemci pred uložením úrody do veľkoskladov. Čítal som o tom článok v súvislosti s biojablkom Topaz. Paľo

V bednách už žádný postřik jablek proti chorobám dělat nelze. U odrůd určených pro dlouhé skladování se doporučuje postřik některým povoleným organickým fungicidem 2-3 týdny před sklizní. Dříve pro tyto účely býval velmi účinný např. Euparen multi, dnes lze třeba využít Mythos, Flint plus a některé další.

Skládkovým chorobám částečně zamezuje postřik vápenatými hnojivy na list proti hořké pihovitosti a zejména aplikace takového hnojiva asi 14 dní před sklizní. Také se doporučuje před skladováním ponořit plody do 2% roztoku chloridu vápenatého na dobu nejvýše půl minuty. Teplota roztoku by měla být  asi 15°C.

Z uvedených prípravkov by som odporúčal pred sklizňou jabĺk iba Flint Plus. Starší fungicíd Euparen aj novší Mythos sa používajú vo vinohradníctve ako prevencia botritídy na strapcoch, ale proti monilióze uskladnených jabĺčok pravdepodobne nezaberú. Je zaujímavé, že Euparen má súčasne čiastočne akaricídny účinok. Jablká v bedniach ošetrené chloridom vápenatým treba pred konzumáciou poumývať, inak budú chutiť slankavo. Teplotu roztoku by som zvýšil až na +40 st.Celzia. Aj počas krátkodobej expozície sa potlačí množstvo zárodkov hubových skládkových chorôb. Paľo

2 až 4 týdny před sklizní Zato.

  Flint plus je kombinovaný přípravek s ú.l. trifloxystrobin(Zato)+captan. Je zajímavé, že úč. l. captan je jednou z nejstarších používaných v ovocnářství s vynikajícím preventivním účinkem. A přitom za ta desetiletí nebylo zjištěno, že by se vysektovaly kmeny hub s rezistencí vůči ní.

  Mythos patří stále ke špičkovým fungicidům v ovocnářství, zejména je jeho použití výhodné za nižších teplot. Euparen multi býval špičkový na skládkové choroby, na moniliovou hnilobu byl jednička. Na ostatní hniloby je lepší Mythos včetně skládkové strupovitost.

  Ale samozřejmě ještě existuje řada dalších fungicidů účinkujících proti skládkovým chorobám.

 Co se týče máčení plodů v chloridu vápenatém:

1) Optimální je teplota roztoku 13-16°C, při které dochází k nejrychlejšímu průniku Ca do plodů.

2) Chlorid vápenatý může mít za určitých podmínek i herbicidní účinky (v tomto případě poškození slupky).  Při teplotě 4O°c by se toto riziko zněkolikanásobilo a poškození slupky u některých odrůd by bylo asi jisté.

Máte pravdu Václave. Okrem Flint Plus má aj Euparen účinnosť na moniliózu jabloní. U Vámi odporúčaného prípravku Mythos som však žiadne info o účinnosti proti Monilii, ktorá robí v pivnici na jablkách najviac neplechy, nenašiel. Ak nájdete zmienku o Mythosu a monilióze, napíšte do fóra. V záležitosti teploty roztoku CaCl2 za účelom máčania plodov máte daaké skúsenosti? Asi nemáme nikto. Nevidel by som jeho herbicídny účinok na plody tak tragicky. Chce to odskúšať. Záleží na koncentrácii roztoku a dĺžke expozície. Nemci u Topazu nepoužívajú pred uskladnením žiadne chemikálie, iba 40 stupňovú vodu. Veľmi záleží na sekundách, počas ktorých sú jablká teplou vodou ošetrené. Dotácia vápnika postrekom 14 dní pred sklizňou sa im ukázala ako dostačujúca. Organické fungicídy pred sklizňou na biojablká nepoužívajú. Paľo

Zmínku o Mythosu a skládkovým chorobám není třeba nikde hledat. To je známo jak velkopěstitelům, tak těm pěstitelům menším. Všechny fungicidy používané k pozdním postřikům proti strupovitosti, snižují riziko (některé více, některé méně) napadení plodů hnilobami, ať už moniliovou (černou nebo hnědou), tak i hořkou hnilobou. Menší mají účinek proti peniciliové hnilobě, která se nejvíce projevuje na konci skladovacího období odrůdy. Ale z finančních důvodů se nejvice používají před sklizní (zejména u velkopěstitelů) relativně levnější přípravky, jako práškový Topsin M70, Captan nebo Saprol. Dříve to byl především Euparen multi. Zkušenosti s máčením plodů v 2% roztoku chloridu váp. mají členové Ovocnářské unie ze zahraničí, kde je daleko víc rozšířen než u nás. Ta teplota roztoku je doporučení pracovníků VŠÚO v Holovousích.

To je ale škoda, Václave, že ste nenašiel na internete spojitosť medzi prípravkom Mythos a jeho účinkom na čiernu či hnedú moníliovú hnilobu jabĺk. Ja by som ho pred sklizňou radšej nepoužil. Nielen preto, že by som najprv odskúšal fyzikálny spôsob prevencie skládkových chorôb, ale aj z hľadiska reziduí fungicídov v jablkách. Prečítal som si záverečnú správu z VŠÚO Holovousy ohľadne získávania bezpečnej suroviny pre detskú výživu a práve Vami odporúčaný Mythos 30 SC výskumníci zaradili do tretej- najhoršej skupiny tzv. perzistentných pesticídov, ktoré vykazovali najvyššie reziduá. Sledovanie hladiny tolylfluanidu- účinnej látky Vami odporúčaného Euparenu Multi výskumníci z Holovous pozastavili z dôvodu celoeurópskej reštrikcie používania tejto chemikálie v r.2007. Prečo nezverejnili aspoň výsledky merania reziduí do r.2007? Máčanie jabĺk v chloridu vápenatom a zvyšovanie odolnosti plodov proti hnilobám a plesniam sa mi zdá rozumnejšie ako rozstrekovať po okolí organické pesticídy. Paľo