To by bylo teoreticky 22 kg/ha/rok.

Pro srovnání uvedu, že běžná příměs bílého jetele v trávníku na mykorhize svých kořenů fixuje cca 80 kg/ha/rok dusíku v dusičnanové formě. Pole s vojtěškou pod závlahou dokrývající více než 90% potencionální evapotranspirace fixuje do půdy cca 300 kg/ha/rok Celosvětove nejvyšší fixace vzdušného dusíku dosahují doprovodná rostlinná společenstva v rýžových polích. Tam se udává až hodnota 600 kg/ha/rok. Pak stačí, aby podloží rýžového pole bylo sopečného původu s malým obsahem křemene a velkým obsahem K i P a nemusíte pro tyto pole prakticky používat uměle dodávaná minerální hnojiva.

K obsahu dusičnanů a čpavku v dešťové vodě naměřené v Mexiku jsem skeptický. Buď se jedná o řádovou chybu vzniklou při výpočtu (jako tomu bylo se železem u špenátu), anebo se do extrapolace z bodových měření použila nesprávná sada vzorků a metodika stanovení.  Do dešťových vod se NOx a NH3 fixují při bouřkových výbojích blesků a pak také jako prvotní oplachová voda.  Prvotní oplachová voda je cca 1 mm srážek v úvodu deště, který do sebe rozpouští vše z splachovaného prachu a solných květů. Obsahuje až o dva řády vyšší koncentrace znečištění než voda odváděná kanalizací v závěru deště.  Chybnou metodikou tak lze dojít k výsledku až o 2 řády mimo.

Pro další srovnání máte, že trávníky s herbicidně odstraněným jetelem se obvykle hnojí třemi dávkami N po 5 g/m2 což je ročním součtu cca 150 kg/ha/rok. Pro šťouraly, pokud NPK obsahuje 20% N, pak rozhazujete dávku 25 g granulí na m2.

SfK.