Strihani vinne revy

Mam na pergole vinnou revu, ktera se mi uz hodne rozrostla a potreboval bych ji sestrihat, aby se tam dalo vubec chodit. Je mozne tyto nove slahouny ostrihat? A jak mnoho? Nebo je nutne to sestrihat, aby vino vubec dozralo? Takhle je to dost huste. Diky za info na adresu:marek.antony@contiteves.com

Také prosím o radu jak prostříhat starou vinnou révu, předem děkuji.

Mám zkušenosti,že je možno révu seříznout třeba celou,vyrazí nové vyhonky,pak budete révu tvarovat dle potřeby.

Révu stříhám poprvé cca začátkem dubna (dle počasí) v době, než začne "plakat" za druhým očkem. Podruhé prosvětluji v době, kdy jsou bobulky velké asi jako hrášek - víceméně otrháním listů a osečkováním (vylámat hluché výhony - ty na nichž není žádný hrozen) a potřetí v době těsně před dozráváním hroznů (ochutnávkou) za prvním listem za hroznem.
Nevím sice, zda je to odborně správně (moravští vinaři by se možná chytali za hlavu), ale dělám to tak už 15 let a VŽDY tak 30 - 50 kg hroznů rozdám, protože naše 7 členná rodina je nedokáže zkonzumovat. Mám 1 keř bílého a 1 modrého (pne se na jižní a polovině západní stěny přízemního rodinného domku).
Zdraví vás a úspěchy přeje spokojená ženská
 

Já řežu víno takzvaně "na hlavu" Základní kmen je vysoký asi 120 cm. Ten nechávám a cokoliv, co vyroste jinde než z hlavy kmene vylamuji.  Z hlavy první rok nechávám růst přímo nahoru  a na slunci šlahoun. Druhý rok ho ohnu vodorovně a protože réva plodí na letošních výhoncích rostoucích z loňského dřeva, tak tam plodí. Třetí rok ten výhonek na jaře odfiknu a ohnu do vodorovan zase šlahoun z loňského roku.  Tak to jde každý rok. Na konci základního kmene časem vznikne takové zduření jakoby hlava, základní kmen se taky obaluje, aby na jaře časně nerašil a nezmrzl potom a po nějakých 10-20 letech nebo víc, až se růst výhonků zhorší, se základní kmen ufikne a nechá se narůst nový. Pro pergolu a hustší šlahouny by se mohlo nechat ten vodorovný šlahoun i třetí rok a pokud by to byla málo rostoucí réva, tak i čtvrtý rok a teprve potom u hlavy ufiknout.  Réva bude zase plodit z letošních výhonů vyrůstajících  z loňských, ale už to budou méně kvalitnější hrozny. Výška základního kmene 120 cm vyhovuje většině odrůd, některé plodí i z nižšího kmene, takzvaně z nízkého dřeva, jiným vyhovuje lépe zase vyšší dřevo, většinou starší odrůdy. Potom asi většina odrůd kromě máloplodících  vyžaduje regulaci počtu hroznů. když se nechají všechny, nemusí v chladnějších oblastech vůbec dozrát a réva se i vysílí, takže v zimě stačí slabé mrazy a velká část nadzemních šlahounů zmrzne. To je jedno z umění pěstitele révy, probrat násadu hroznů tak akorát.

Stříhá se réva,víno se pije.

Jak se stříhá na podzim vinná réva?

Já stříhám výhonky  bez hroznů a v rozumném množství jednak před opadem listí pro králíky, potom na podzim před mrazy občas předstříhnu tak, aby zůstal asi 20 cm dlouhy pahýl, protože mrazy dřevo v okolí čerstvé řezné rány mohou poškodit, taky potom na tom neleží tolik sněhu, ale nemusí se to dělat a na jaře stříhám definitivně, jak sleze sníh, rozkvetou sněženky březen, začátek dubna a na návrat silných mrazů už to nevypadá. Pokud to nevyjde a réva slzí, tak zásadně už nestříhám a radši ji nechávám, ale já mám tu révu spíše pro okrasu a doplnění zahrady. Ve vinohradu někde na jižní Moravě to bude něco jiného.

Stříhání na hlavu má dvě nevýhody:

1) Dřevo velmi rychle stárne

2) Po deštích jsou výhony s listy pocákané hlínou, což je velmi nepříjemné zvlášť po vyrašení a když jsou výhony mladé

U stříhání na hlavu záleží, na jak dlouhém dřevu ta hlava je.  Na krátkém dřevu je hned nad zemí a potom asi jsou ty výhonky od bláta. Ale taky může být hlava na středním dřevu tak 1 - 1,20 m vysoko nebo na vysokém dřevu. Nízké dřevo se aspoň podle mé knihy o vinařství využívá hodně třeba ve Švýcarsku, Tam jsou zavedené odrůdy, které nejsou moc mrazuodolné ale zároveň dokáží využít intenzívní slunce na výše položených jižních svazích.  Proto se řežou na nízké dřevo, výhony se před zimou ještě přihnou a všechno se před mrazem zakryje. Třeba vysoké dřevo o výšce až dva metry se propagovalo v socialistickém vinařství, protože takové keře se musely sadit  dost daleko od sebe, takže v řádcích mohl projet klasický obyčejný traktor a nemusela se používat speciální úzká mechanizace, což tehdy sehnat byl problém. Dneska tuším se ve vinicích nejvíc využívá to střední dřevo s tím, že část práce, co se dříve dělala z traktoru a rychle, se radši dělá ze země a kvalitněji.

Jinak původní divoká  vinná réva v lese mírného pásma měla růst tak, že postupně se vytahovala po větvích stromů nahoru a přirůstala výhonky, až když během několika let dosáhla hodně výhonů do výšky několika metrů ( 10 metrů ?) a hodně hroznů, se potom vysílila a velká část nadzemních větví v zimě uschla. Zůstal jen nějaký základní kmen (1 - 3 metry?) vysoký, ze kterého zase začaly růst výhonky. Dnešní řez révy tento cyklus simuluje, jen vynechává stadium hodně velkého keře s velkým množstvím výhonků a nekvalitních hroznů a větve stromů nahrazuje umělou oporou.