Řízkování a mšička révová

Dobrý den,

rád bych se zeptal, pokud má někdo znalosti nebo zkušenosti, zda je možné nebo nakolik pravděpodobné přenést mšičku révovou spolu s řízky odebranými touto dobou, max v průběhu února na jiné stanoviště.

Pěstuji révu naprosto mimo veškeré vinařské oblasti, jen pro pár hroznů k ochutnání na Mariánskolázeňsku. Většinu svých hlav mám pravokořenné, zatím snad bez mšičky. Syn si koupil nemovitost v Plzni a na zahradě má výborné hrozno. Bohužel nevím, zda je roubované a už vůbec nevím, zda se mšička v Plzni vyskytuje.

Nerad bych případně mšičku zavlekl do naší vcelku izolované oblasti jako první, protože oba mí sousedé révu také pěstují.

Rád bych věděl, jakým způsobem mšička u nás přezimuje a v případě, že nějaká vajíčka ukládá přímo do letorostů, jak tuto možnost eliminovat (desinfekce, výběr).

Nedávám tento dotaz do škůdců, neboť si myslím, že mezi krtky a veverky nepatří a málokdo by mi poradil.

Za případné rady velice děkuji.

Nie som vinohradník, ale v rámci svojich možností sa Vám pokúsim poradiť (keď tak ma skúsení pestovatelia révy opravia). Podľa mňa prenos mšičky štepmi je síce možný, ale zároveň aj málo pravdepodobný. Ak sa vôbec škodca v danej oblasti vyskytuje (veľmi nepravdepodobné), tak na réve (teda mimo pôdy) prezimujú vajíčka, ktoré samička nakladie do zárezov či štrbín kôry viniča (foto 1). Ak vyberiete štepy s hladkou kôrou, riziko prenosu sa zrejme minimalizuje. Ako poisťujúci 2.krok je možné pred použitím ponoriť štepy na niekoľko hodín do "olejovitého" roztoku, dá sa na to využiť "Predjarný postrek" (jeho zložkou je MeroStefes). Štepom by to ublížiť nemalo, prípadnému vajíčku (predpokladám) áno. Vývojový cyklus mšičky révovej je pomerne zložitý a ochranou je najmä prevencia (štepenie na americké podnože révy). Pre Vami zamýšľané použitie štepov by vyššie uvedený postup mal byť dostatočne účinný (aj keď i bez neho by sa zrejme nič nestalo). IH. (P.S.: znovu ale zopakujem - nie som vinohradník, takže bez záruky 😃, hádam sa ozve aj niekto povolanejší).

Přenos mšičky revokaze řízky možný je, ale podle mého názoru a dosavadních zkušeností je nepravděpodobný, obzvlášť pokud réví pochází z nevinařské oblasti, jakou Plzeň bezesporu je (ale na druhou stranu vůbec nerozhoduje, zda se řízek odebere z roubovaného nebo neroubovaného keře!). Pokud bych odebíral réví z vinařských oblastí, už by byla pravděpodobnost přenosu vyšší, ale sám mám vysazeno 95% neroubovaných keřů a mšičku jsem na své viničce dosud nezaznamenal.

Pokud jde o chemickou chranu, na stránce vinograd.info je popsána tato metoda (omluvte můj neumělý překlad, upozotňuji bez záruky):

Aby se namořily sazenice nebo řízky od fyloxera (mšička) v domácích podmínkách je třeba:

1. Rozmíchat 20 ml BI-58 Neu (Perfection nebo Danadim progres) v 10 l vody pokojové teplody, ne ledové. Tento přípravek je velmi jedovatý a silně zapáchá, proto se toto nesmí dělat doma, ale v dobře větraném prostoru a použít ochranné pomůcky.

2. Do roztoku ponořit sazenice nebo řízky, ale celé. V případě potřeby je zatížit, aby byly celé ponořeny. Doba ponoření 5-10 minut, ne více.

3. Za použití gumových rukavic pak sazenice nebo řízky umístit do igelitového pytle, lepší je použít dvojitý, aby byla zajištěna plná hermetičnost a zavázat pytel. V pytli nechat materiál minimálně 12, maximálně 24 hodin.

4. Po vyjmutí z pytlů sazenice promýt a je možné je sázet

Existuje prosim nejaka databaza odolnosti odrod voci fyloxere? Zaujima ma najma kategoria interspecifickych odrod. Tie by mali byt odolnejsie, ale lisi sa to v zavislosti od odrody. Konkretne sa zaujimam o odrodu Ustojčivyj Dokučajevoj (Устойчивый докучаевой), ktorú mám už cca 15 rokov, ale štepenú na K125AA. Dobre korení a silno rastie, tak by som ju chcel vyskúšať ako podpník.

Trnavsko 145 mnm

Mám pár desítek hlav na zahradě z řízků a páč jsem už v,,dědkovském,, věku a pomalu zahradu předávám nejstaršímu synovi, tak jsem radši právě kvůli mšičce zakoupil na moravě pár roubovaných rostlin aby něco na zahradě zůstalo, kdyby se ta mrcha mšička objevila. Aby měl syn něco jako záruku, že víno na jídlo bude furt. Jsem taky samouk, snad dělám dobře.

Roubované sazenice jsou vždycky lepší, nejen kvůli révokazu. Zejména se cení odolnost kořenů proti holomrazům.

Ale pokud hospodaříte v Čechách, tak můžete klidně dál řízkovat. Stačí, když keře na zimu trochu nakopčíte.

Na druhou stranu můžete přechod na roubovance spojit s modernizací. Nové odrůdy jsou opravdu atraktivnější.

Trochu to zkomplikuji, v posledním čísle Zahrádkáře je opravdu pěkný článek o révě u p. Jonáše na Kolínsku. Mimo jiné chválí ukrajinské odrůdy. Protože mám možnost z Ukrajiny dovézt téměř cokoli, rád bych věděl, jak velké nebezpečí zavlečení mšičky hrozí z tohoto regionu.

Ako prevazate revu z Ukrajiny? Ukrajina totiz nieje v EU a tak je zakazane prevazat cokolvek co ma korene.Colnci napr pustaju nase zeny ked maju v kvetinaci nejake kvety(aj keby nemali) Ale co sa tyka stromkov ci revy je to tiez zakazane.V Akom mnozstve prenasate?

Obecně se jedná o řízky bez kořenů, ovšem i jakékoli kytky s kořeny lze dovézt po kontrole od tzv. fyťáků (rostlinolékařská správa).

Bohužel při dnešní globalizaci již asi nejde zamezit šíření chorob, škůdců a invazivních rostlin napříč planetou, což i rostlinolékařská správa uznává (a příkladem je i africký mor prasat u nás - i když toto má na starosti veterina), právě proto se na potenciální nebezpečí místních odborníků ptám.

Obecně mšička révokaz saje na evropských odrůdách na kořenech a u amerických na nadzemních výhonech. Proto jedno z řešení je roubování, aby mšička nenašla tu svou oblíbenou část rostliny a nebo odrůdy interspecifické, kdy mšičce nechutnají ani kořeny ani výhony.

Ohledně dovozu z ukrajiny bude nejlepší dovézt výhony z réví, které bylo tak dva týdny před odběrem ošetřeno klasicky Sulkou. Po dovezení provést opatření jak popsal Bred_ik a v případě nedostatku materiálu provést raději roubování (co kolínko - to jedna rostlina × až 4 očkové řízky).
Čím je oblast pěstování okrajovější, tím méně generací se za rok vyvine a tím méně jedinců se pokusí přezimovat. Čím je oblast okrajovější, tím větší je pravděpodobnost, že půda promrzne do větší hloubky než jsou nejhlouběji zavrtaní jedinci. Přecijenom (a naštěstí) ke mnoho jedinců, kteří se ani k přezimování v půdě nechystají...

SfK.