Réva na altánu, jak jí pěstovat?

Máme kruhový železný altán, plátěná střecha už zdegradovala, tak jsme k němu vysadili revu. Před 4 roky měla poprvé asi 10 chutných, krásných plodů. Od té doby se rozrostla po celém altánu (kruh 3,6 m), skvěle stiní a každý rok plodí cca 100 hroznů. Jenže to napadlo zřejmě padlí a tak celou úrodu 6 dvacetilitrových kyblů, letí už třetí rok, do popelnice. Nevím už čím a jak to stříkat. Letos jsem stříkal od února každých 14 dní a stejně vše šlo do popelnice. Teď už jen pozoruji jak žloutnou listy. Už jsem zoufalej, nevím jestli ji nevykopat a nenahradit jinou odolnou. Ale zase ty roky než to obroste a bude plodit!?

A dále jak ji na altánu stříhat aby plodila a zároveň plnila funkci ochrany proti slunci? Nějaký kompromis? Jde mi hlavně o stínění, hrozny beru jako bonus, ale škoda je vyhazovat. 

A kolik by měla mít cca hroznů jedna rostlina? Něco prostrihame a stejně jich asi 100 zůstane a pak vyhodime vše. 😥 Poradí někdo? 

Dobrý den,

víte alespoň odrůdu Vaší revy? Máte nějaké fotografie? Pokud ano, vložte je sem, určitě to pomůže k posouzení stavu. Takhle z textu by to bylo věštění z křišťálové koule.

Výměna révy je možná několika způsoby:

- vykopat starou a vysadit novou (nevýhoda je, že bude trvat pár let, než doroste současné velikosti)

- přeroubovat novou na kmínek staré (výhoda je rychlost růstu, neboť kořenový systém je už vyvinutý)

Když je odrůda chutná a má krásné plody, tak není důvod ji měnit, protože proti padlí bohužel neexistují zcela odolné odrůdy, které by měly takovéto plody. Když je keř napadený touto chorobou, je nutno provést důsledně několik postřiků účinnými prostředky, vyvinutými právě proti této chorobě. Je jich na trhu mnoho. Nemá smysl stříkat "nějakými" přípravky, ale je nutno použít přípravky speciálně určené proti padlí! Před postřikem je nutno dodržet návod a namíchat správnou koncentraci přípravku. Při aplikaci je nutno ovlhčit nejlépe obě strany listů. Obvykle se proti padlí provádějí dva základní postřiky, prvý před kvetením, tj. přibližně začátkem června a druhý po odkvetení, tedy koncem června. Když je vaše rostlina padlím promořená, zvolil bych pro tyto dva postřiky dva různé přípravky se systemickým a kurativním účinkem (pronikající do vnitřních částí rostliny s léčebným efektem). Pak by bylo vhodné použít ještě zhruba jednou až dvakrát nějaký kontaktní přípravek ve fázi, když jsou bobule zelené a velké jako hrášek a důkladně postříkat, či spíš prostříkat i hrozny. Jakmile začnou hrozny sládnout, padlí už je nenapadne. Jednotlivé přípravky proti padlí si najděte napřiklad na Agromanuálu, případně poradí další zkušení pěstitelé zde. Pozor na dodržení ochranných lhůt. Abyste se příští rok padlí zbavil, buďte pečlivý a důsledný. V dalších letech je pak možno mírně polevit.

Pokud vám nejde o hrozny, ale hlavně o zastínění a o vzhled, zkuste k altánku vysadit aktinidii argutu, když nebudete chtít plody, stačí nevysadit "chlapečka" nebo naopak vysadit jen chlapečky. Listy jsou krásné a čisté, pne se to ukázkově a stříhat to není problém - prostě to ošmikáte někdy na podzim a ono to zase obroste. Jediný problém je jarní mráz, ale to je u révy taky - no a i když to zmrzne, tak to znovu obraší. Stříkat netřeba, není proč.

Nebo akebii, když nasadíte pětičetnou a trojčetnou budete mít i exotické plody. Je to taky nezmar a vypadá moc hezky, jemně.

Možná i přísavník trojčetný by splnil funkci, ale tam je asi problém s nepořádkem, který kolem sebe nadělá skoro celý rok (padají květy, pak plody a listí, mezitím kvanta včel...). 

Stříkat od února je blbost.

Na téměř 100 % ochranu proti padlí mám pro amatéry jednoduchý recept.

První postřík těsně před květem - přípravek neřeším, ale řekněme třeba Falcon. Dodržet koncentraci!! a hrozny s listy hezky umýt.

Pak pokračovat po 10 dnech až do zaměkání, když první bobule žloutnou nebo modrají.

To je celé, není na tom nic světoborného a je to zaručené.

Pro lenochy doporučím podnožovou odrůdu AMOS.  Zahradníci z Průhonic ji z našeho sortimentu vybrali jako nejdekorativnější liánu. 

Nemusí se stříkat ani nemrzne.  Pěkně o tom psal Dr. Habrovanský v posledním Vinařském obzoru.