Příprava pozemku na výsadbu vinice

ano, to dolní tam bude také takže potřeba projít vinici a udělat zelené práce bude stejná, jen pohledově maličko jiná. Na révě mne fascinuje, že i stejné réví potřebuje každý rok přemýšlet na tím jak nejlépe... a není žádná šablona (jen doporučení jak má to které vedení vypadat).

Po přečtení celé diskuze na toto téma bych po vlastních zkušenostech také rád přispěl.
1) Pro nás „hobíky“ bych se na BPEJ na vlastní zahradě moc nespoléhal a vycházel především z vlastního poznání složení půdy. Každý asi už na své zahradě nějakou tu jámu pro strom, nebo keř kopal.
2) I když je réva na složení půdy nenáročná, vyžaduje specifické nároky na některé prvky, jak zmiňuje např. Wimpi. Pokud to myslíte se založením mikroviničky vážně, nechte si udělat chemický rozbor půdy!
3) Životnost viničky je několik desítek let, proto se vyplatí s rozvahou vybrat odrůdy a rovněž způsob pěstování (vedení révy) a tomu přizpůsobit i přípravu půdy, například jak to popsal Bred_ik. Jsou místa, kde stačí kopnout motykou a sázet, ale někde to vyžaduje rigolaci. A kde je těžký jíl, je situace ještě náročnější.
4) Postup vinaře profesionála je odlišná ve volbě místa (polohy) vinice a použití moderních strojů a technologií, protože jde o rentabilitu a návratnost nemalé investice. ale biologie révy vinné je stejná!
Znovu podotýkám, že se v našem případě jedná o hobíky, kterým dělá práce na zahradě radost, byť bývá často fyzicky velice náročná. Taková „oběť“ má ale ve výsledku a i v samotném důsledku pro dotyčného obrovskou hodnotu (třeba i ty vlastnoručeně zakořeněné, vysazené a už rostoucí sazeničky). Pokud neuděláte důsledně hned na počátku pro révu nezbytné podmínky a je vekoncem jedno, zda ručně, nebo strojně, budete na výsledek čekat dlouho, ne-li marně.  A naopak postup který popsal ve svém příspěvku 13.11.2014 Bred_ik Vám může přinést pěknou panenskou úrodu již následující rok po výsadbě a můžete na ni být po dobře vykonané práci právem pyšní!

Kdybych tuto viničku vizuálně neznal už z dřívějška, musel bych při prvém pohledu na přiloženou fotku, napsat asi toto:

Brada mi spadla až na zem a vyrazil jsem si půlku zubů. Naprosto dokonalé, nedostižné, úchvatné!  Dmi se pýchou příteli, máš na to oprávněný nárok!

Paráda, ukázka toho, když člověk není líný, stále se nevymlouvá ale koná a osvé práci přemýšlí ku prospěchu jeho i pěstované kultury.
Před pěstitelem smekám - Mičurin II

nemám jiných slov, smekám rovněž.       j.c.

trochu odbocim, nema nekdo odnekud nafocene vedeni revy pro stolni odrudy? tusim, ze mnoho techto zpusobu vedeni maji na Vysocine v Sádku, bohuzel jeste jsem tam nebyl. Vsude je kordon a rynskohesen.vedeni, proto by me zajimalo vedeni vyslovene pro stolni sorty, predem dekuji.

Mi to na té fotce jako kordon připadá, když je to rok (dva) staré.

Pro jednoduchost používám Guyotův způsob řezu. Protože jde o loňskou výsadbu, je kmínek i plochý tažeň stejného stáří, jednoduše ohnutý loňský výhon zakrácený na potřebnou délku u Nera cca 8 oček. Na každém výhonu pak byly 2 květy, ale tím by došlo k přetížení mladých keřů, proto byla ponechána pouze polovina květů, tedy 1 hrozen na výhon. Nero obecně plodí lépe na dlouhém dřevě, přesto jsem na 3 letých keřích na jiném místě vinice vyzkoušel vodorovný kordon s 2-očkovými čípky. Na každém čípku pak vyrostl 1 krásný hrozen. Zajímavostí je, že hrozny byly minimálně o 10 dní dříve zralé, než hrozny na kontrolních keřích s klasickým tažněm loňského dřeva.

Pre stolne odrody su vacsinou vhodne tvary s velkou zasobou stareho dreva. Na vychod od nas, na 3m drotenky do tvaru V, dosahuju na jeden koren priemerne urody cez 30 kg. Samozrejmostou je hnojenie ako ku korenom, tak aj na list a profylaktika. Vyuzivaju vacsinou celu vysku drotenky, nie iba jej hornu polovicu ako je u nas zvykom pri technickych odrodach. Je to podmienene hlavne silnymi zimnymi mrazmi, a revu musia na zimu zahrabavat pod zem. Niektori pestovatelia ovocia na trh doporucuju nad poslednym strapcom 15 az 20 listov. Minimalne vsak desat. Pri odrodach, ktore na takychto tvaroch bezne dosahuju strapce nad kilo to je myslim opravnene. Odporucil by som Vam bud pestovanie na pergole, alebo kordon podla Belikovoj. Je topodla mojho nazoru kordon mixovany s Guyotovym rezom. Ak som teda spravne pochopil Guyotov rez. :D Ked sa zpestuje tvar, je zimny rez pomerne jednoduchy a respektuje fyziologiu vinica i potrebu velkeho mnozstva stareho dreva pre stolove odrody. Podstatne vacsiu ako pri Rynsko-Hesseneskom vedeni. A v pripade menej odolnejsich odrod je ho mozne na zimu nakryt celtou alebo niecim inym cez prve dvojdratie a okraje zahodit zemou, albo tehlami.

Vymazlená vinička. Máte spočítáno, na kolik hodin práce vás vyjde kilo hroznů?  

Nicméně měl bych jeden dotaz odpovídající tématu tohoto vlákna, čili "příprava pozemku na výsadbu vinice". Jak jsem se již o několik příspěvků výše zmínil, chystám vysazovat malou vinici o rozloze cca 500 m2. Pozemek je exponován na jih, oblast jižní Morava - Brněnsko, 300 m n. m. Posledních několik let zde byla pěstovaná vojtěška na píci. Letos na podzim jsem vojtěšku zaoral spolu s 5 tunami kompostu, rozbor půdy jsem si před tím dělat nenechal. Následně proběhlo hloubkové kypření kypřičem ("podrývákem") do hloubky 60 cm. Chlapík, co prováděl kypření (sám je vinař..) mi doporučil navíc ke kompostu ještě na pozemek rozhodit 50kg Amophosu (fosforečnan amonný) a 50 kg síranu draselného. Dusík není prý třeba tolik dodávat, toho tam je z vojtěšky a kompostu dle jeho slov dost..

Spočítal jsem si, kolik draslíku a fosforu jsem na pozemek dodal (dle info z netu kompost obsahuje cca 5-7 kg P2O5 / tunu a 10-16 kg K2O / tunu) a vyšlo mi, že dodáním 5 tun kompostu jsem na svých 500 m2 dodal 25-35 kg P2O5 a 50-80 kg K2O. Fosfor z kompostu se uvolňuje pomaleji (ale deficit fosforu u vinné révy nebývá problémem), draslík je k dispozici rostlinám vzásadě ihned.

Vzhledem k tomu, že jsem si nedělal půdní rozbor, tak nemám tušení, kolik moje půda potřebuje. I když budu brát nejhorší variantu, že stupeň zásobení pozemku těmito minerály je nízký (dlouhá léta se nehnojilo, pouze sekala píce), tak dle literatury potřeba dodat pozemku cca 15 kg P2O5 a 25-30 kg K2O.

Pokud tato čísla porovnám, tak zjišťuji, že jsem svůj pozemek pohnojil víc než dostatečně. Samozřejmě tyto výpočty nelze brát se 100% jistotou, jsou pro mne orientační.

Dostávám se tím však k otázce, zda má smysl na pozemek dodat ještě minerální hnojiva, jak mi bylo doporučeno. Kloním se k tomu již minerální hnojiva nedodávat a případné deficity hradit dodatečně. Nebo bych měl dodat nějaký "rychlejší" fosfor, než je ten v kompostu? Jaký je názor odborníků - vinařů?

díky, Honza