Kdy plánujete letos stříhat víno?

Príjemné slnečné bezveterné počasie v posledných dňoch priam vyzývalo k práci v záhradke a vinohrade. Včera som oškriabal oceľovou kefou cez 200 starých kmienkov. Na niektorých už narástol lišajník. Sulka aplikovaná na začiatku rašenia viniča potom lepšie zlikviduje zvyšky parazitov. Ľahkou širokou motyčkou na tenkej dlhej rúčke som očistil od jesene porýľované pásy pod viničom od nezničiteľnej prezimujúcej kuračky (Stellaria media, Hviezdica prostredná, Ptačinec prostřední) a najmä cca 60 m dlhý riadok zeleného cesnaku (333 strúčkov), ktorý som pred okopaním pohnojil liadkom. Zdravé široké listy cesnaku už majú na dĺžku dobrých 20 cm. Hrubé korene paštrnáku ponechaného v riadku cez zimu podľa môjho predpokladu precízne vyhryzali hryzci, ostala iba šupka so zelenou vnaťou. Takú delikatesu si predsa nemôžu nechať ujsť! Pôda vo vinohrade na južnom svahu je na povrchu poriadne suchá, deficít vlahy rastie každým dňom. Sadzačka napíchaná vo februári do pôdy stále čučí, nekorení, neraší. Ak bude sucho pokračovať, prúdenie miazgy v apríli bude slabé, čo môže skomplikovať preočkovanie starých kmeňov. Dúfam, že víkendové ochladenie prinesie výdatný dážď. Asi sa na staré kolená dám na modlenie.

Loni (první sezóna) jsem to hrozně řešil. Letos jsem bral řízky v lednu před ochlazením. Svítilo sluníčko a bylo tam tak nějak hezky a tak jsem to probral téměř vše. Hibernál úplně i s vyvázáním. Stolní jsem prostříhal s ponechámím tažně, který jsem ale ještě nezakrátlil a nevyvázal na konečnou podobu. Vzhledem k tomu, že zdejší zkušenosti termín zímního řezu poměrně bagatelizují, rozhodl jsem se tím více netrápit a přešel jsem na podobonou filosofii jako p. Paľo. Akorát do toho důchodu mám tak nějak čím víc dál.

myslim ze slzenie je prospesne, pretoze rezne rany su vstupnou branou pre virusy.az rana slzi tak sa tam virus dostane tazsie.ja striham tak aby boli rezne rany co najmensie.ak potrebujem urobit vacsi rez tak to odlozim na neskor ked uz je teplo a na rane sa rychlejsie vytvori kalus.

Na infikovanie reznej plochy baktériami a hubami sú náchylné kôstkoviny. Stáva sa často, že pri strihu sliviek a čerešní hneď za očkom, bez následného zatretia rezu, na jar toto očko nevyraší, je odumreté alebo vyschnuté. Vinič k tomuto nie je háklivý, preto stačí ťažne zastrihnúť 1-2 cm za posledným očkom. Nechávať pridlhé čapíky (kýpte, "pahýly"...) či dokonca celé internodiá, je zbytočné. Najmä v strede viničového kra by takéto trčiace a prekážajúce konce vyvolali aj u nezasväcených úsmev. Aspoň u nás vo vinohrade, pane Kuky, áno.

Dobře. Tak ne jeden až dva, ale dva až tři centimetry. A u nás v horním Polabí nikdy vinice nebyly. Tak to pozorovatelé nemají "ve voku". I když hrabě Špork kolem Kuksu vinice měl, a to je dokonce proti proudu Labe nahoru.

Centimetr- žádná míra, palec- žádná díra!

Přečetl jsem si, že to pěstují ve tradičním tvaru "na hlavu". No nevím, já bych se u tohoto přisedlého, přízemního tvaru bál silnějšího vlivu jarních mrazíků. Ty jsou podle mého názoru největším nepřítelem českých vinařů, pěstujících révu v nevinařských oblastech. Taková jinovatka na trávě v květnu narašené výhonky z hlavy těsně nad zemí spolehlivě pohřbí. Myslím si, že pro jarně rizikové oblasti jsou lepší naopak vysoké tvary. Rozdíl třeba pouhých 2ºC, ve vzdálenost 1 m od země může být zásadní a úrodu zachránit.

Těžko říci, tento tvar se často udává jako výhodný kvůli mrazům. V zimě se to lehce přikreje a na pohhodu. Jarní mrazíky tomu už neublíží, bo je nutné to pěstovat v takovýchot oblastech na svahu(studený vzduch prostě steče pod to). Tuším jsem četl, že to takhle pěstují dodnes na téměř horských stráních v Rakousku.

Jasně, v zimě je tento tvar výhodný, pokud ovšem hlavy zakryjeme. Ale na jaře, po narašení, je naopak nevýhodný, protože při přízemních mrazících je nejchladněji těsně nad zemí. Rozdíl teplot těsně nad povrchem a ve výšce 2m za bezoblačné noci, při bezvětří bývá kolem 4÷5°C.

"K tomu musím říci, že na rozdíl od názoru pana P, v našem kraji se rozhodně více cení "nějaké ty centimetry navíc."  Pivné reči sem, pivné reči tam. Tu neprezentujem svoj súkromý teoretický názor na zimný rez viniča, ale dokumentujem, ako sa to u nás prakticky robí. Ani vinohradnická literatúra nepláca hlúposti a neradí nechávať zbytočne veľa centimetrov. Aký pahýl, kýpeť či čapík za posledným očkom si necháte, to je na voľbe každého z nás. Dovolím si iba znovu poradiť, že oveľa dôležitejší je uhol držania nožníc. Ak totiž strihnete jediný záložný čapík na hlave viničového kra tak nešťastne, že voda a neskôr miazga steká presne na jediné živé očko, z ktorého má vyrastnúť ťažeň k budúcoročnej úrode, nepomôže vám ani 10centimetrov dreva navyše, lebo očko sa zahltí, zalepí a uhynie. A to už potom človek nemá náladu na srandičky.