Bianca



Stránky: 1,  2,  3,  4   
eugen - (40) - 0.22 (?) 
24.12.2010 15:49, zobrazeno: 36767x
Zdravím, V jari som vysadil okrem iného odrodu EGGER II, cca 40 kmienkov, na nete som hľadal niečo o nej, darmo,. Kmienky som kupil cez kolegu z práce od množiteľskej firmy, v nedalekej Tokajskej oblasti, Podarilo sa mi zistiť že na Slovensku sa Volá Bianca,. Má niekto skúsenosti s jej pestovaním?
Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
bred_ik - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (899) - 210.254 (?), 24.12.2010 23:00

Obávám se, že Bianca není Eger 2, ale spíš Bianca pochází z křížení Eger 2 (což je semenáč S.V. 12375) a a odrůdy Bouvierův hrozen. Pěstuje se poměrně často v Maďarsku a Rusku. Kvalitou vína příliš nevyniká.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
eugen - (40) - 0.22 (?), 24.12.2010 23:14
Dakujem za informáciu, zasa som o jednu bohatší. Príjemné sviatky S pozdravom Eugen
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 3.249 (?), 27.12.2010 18:36

Velmi rozšířeným křížením z EGER 2 bylo také Lakhegyi mezes neboli EC 28. Velký hrozen, bílá odrůda, mnoho bobulí, pozdní, vhodná pro jižní Slovensko. Bianca je ranější, hroznen je menší, dosahuje dobré cukernatosti i v nevinařských oblastech, někdy sprchá.   Křížením s EC 28 x Muškát moravský vznikla v Polešovicích nová odrůda Mery, která je v ČR ve zkouškách.  Podobná na MM, ale pozdní, déle drží kyseliny, značně odolná k houbovým chorobám a velmi bujná - vhodná do chudých půd a starých vinic. Zatím je málo rozšířená.  Samotný Eger 2 se pěstuje jen málo. Uvidíte co vám vyroste, až se ukážou první hrozny, tak se mužete lépe zorientovat.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
eugen - (40) - 236.142 (?), 29.12.2010 10:44
Dakujem, za reakciu, v jari a priebežne budem dodávať fotky, Veselého Silvestra a veľa šťastia v Novom Roku:)
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 124.211 (?), 16.1.2011 9:30

Zdravim, moze mi niekto poradit ci sa tieto interspecificke odrody ako Bianca, Solaris atd mozu pestovat ako pravokorenne? Ci tam je riziko napadnutia korenovou formou fyloxery? Dakujem

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 3.34 (?), 16.1.2011 14:34

Dají se pěstovat i pravokořenné, ale keře mohou snadno ztrácet vitalitu.

Štěpovaná sazenice je jistota.  Mám dvacetiletou vinici s pravokořenným Chardonnay a stále roste jako z vody.  nedaleko mám pětiletou vinici s pravokořeným Rulandským šedým, MT, RM a už vidím značné problémy.

Interspecifické odrůdy jsou navíc ohroženy tím, že révokaz vytváří hálky i na listech /pozorováno letos na Sevaru, Hibernalu/. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
m3f - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (5576) - 155.12 (?), 16.1.2011 16:19
nemáte tam překlep?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Wimpi - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2112) - 200.122 (?), 16.1.2011 18:53

Jako pravokořenné se dají pěstovat všechny révové odrůdy. Odolnost vůči kořenové formě révokazu mají evropské odrůdy vyšlechtěné z Vitis vinifera nízkou až žádnou. Proto se zcela nedoporučuje použití pravokořenných rostlin ve vinařských oblastech(zejména na Jižní Moravě) a už vůbec ne při pěstování ve velkém a při zakládání produkčních vinohradů. Zde je to snad i příslušným zákonem, či zákonnou vyhláškou přímo zakázáno!

Reakce na příspěvek pana hosta č. 3.34 : O tom, že pravokořenné rostliny révy po několika málo letech zrácí vitalitu slyším poprvé. Spíše si zkontrolujte, zda ty své nemáte napadené kořenovou formou révokazu.

Rovněž si nemyslím, že by intespecifické odrůdy jako takové byly náchylné na listovou formu révokazu (hálky). Listová forma je typická pro křížence s americkými druhy révy, u evropské rávy nebývá tak častá a objebvuje se spíše vyjímečně.

PS.: Nic ve zlém, ale z toho, co jste napsal vyvozuji, že jste ukázkovým kandidátem na fatální zamoření svého vihohradu révokazem s prognózou pozvolného úhynu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
bred_ik - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (899) - 46.152 (?), 17.1.2011 7:45

Vidím to podobně jako Mirek a Wimpi. Pravokořenné keře nemají v žádém případě nižší vitalitu než roubované. Zajímalo by mě jakékoliv smysluplné odůvodnění, proč by tomu tak mělo být.
Ale na druhou stranu sázet neroubované sazenice ve vinařské oblasti, kde se navíc vyskytuje révokaz (je jedno jestli listová forma) považuji za nezodpovědný hazard.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika