Ono je to s tím révokazem trochu složitější, než píšete. Existuje kořenová forma révokazu, která je velmi nebezpečná pro evropskou révu a dále listová forma révokazu, která se vyskytuje hlavně na mezidruhových křížencích. Podnožové odrůdy na které se štěpují odrůdy evropské rávy jsou odolné révokazu tím, že jsou převážně pouze tolerantní. Jsou schopny mu trvale odolávat bez znatelného vlivu na vlastní zdravotní stav. Pokud jsou ale révokazem tito kříženci infikováni, stávají se pro své okolí trvalým zdrojem nákazy, protože mšička na nich dokáže dlouhodobě přežívat. Česká vinařská oblast oproti té moravské má výhodu v tom, že se zde nikdy výrazně révokaz rozšířit nedokázal a zdejší vinice plošně nezdecimoval. Zdejší klimatické podmínky jsou pro jeho životní potřeby limitní. Proto si myslím, že pokud má pan 172.139 několik málo kěřů révy někde v zahradě a v blízkém okolí nejsou zamořené keře či vinice, asi bych se výsadby pravokořenných sazenic tolik nebál. Navíc už jsou k dispozici chemické ochranné prostředky, které spolehlivě hubí listovou formu révokaza (a pravděpodbně i kořenovou). Jestli ale pán hodlá vysadit vinici, je určitě vhodnější a snad i zákonem nařízeno použít štěpované sazenice na odolné podonoži. Je to sázka na jistotu.  Na Moravě je zamoření révokazem stabilizované už po dlouhá desetiletí a nevím o tom, že by zde révokaz v poslední době likvidoval výsadby. Někteří zdejší vinaři, zbavení strachu a obav, zde dokonce vysazují své vinice z pravokořenných sazenic... Prostě ta hrozba už dnes není tak silná jako kdysi v období přelomu 19. a 20. století. Bohužel o révokazu je minimum kvalitních dostupných informací. To, co se dá běžně najít, jsou víceméně jen taková dokolečka omílaná klišé. Sám jsem se nedávno snažil trochu více proniknout do tajů tohoto zajímavého broučka, ale bez valného úspěchu.