Jestli je něco velmi odlišné u každého, tak je to chuť a její vnímání. To co sedí jednomu nesedí druhému a třetí přímo nenávidí. Já např. nemám u vína rád muškát, ale když jsem u jednoho z místních kolegů ochutnal Adler, tak jsem si málem cmrknul a obratem objednal. Přitom on sám má taky rád muškáty, ale jeho zase tak moc neoslovil. A o tom to je. Děti mají obecně rády sladkou chuť, nemají rády pecičky a raději větší bobulky než malé. Nechce se jim to obírat. My zase nechceme stříkat. A tak to tak nějak jde přímo proti sobě. Bezsemenná odrůda, která by byla velmi odolná a přitom měla stejně chutné a velké bobule jako ty nejlepší semenné, pokud vím, neexistuje.
