S Dzordzikem jsme (skoro) sousedé, těch pár kilometrů už nehraje takovou roli. Od počátku května do poloviny srpna u nás asi 300 mm srážek, myslím, že za celý rok 2017 nebo 2018 nebylo více. K tomu docela teplo. To se muselo projevit na tlaku chorob. U mne hodně záleželo na umístění keře konkrétní odrůdy. Kde má keř dostatek místa a je na volném prostranství (tedy dobře osluněný a s větříkem), dopadl i bez ošetření proti plísni celkem dobře. Kde je blízko ovocných stromů anebo uprostřed vinohradu o více řadách, je to horší. Pokud mám dva keře jedné odrůdy (Nikol, Atos), tak na lepším místě se odrůda zdá být odolná, na horším místě perenospoře podlehla. Proto dělat nějaké absolutní soudy je obtížné, vždyť na horším místě podlehla perenospoře i jedna labrusková odrůda, u které by mne to dříve ani ve snu nenapadlo, tak byl tlak plísně letos silný.

Na druhou stranu v letech 2017 a 2018 bylo sucho a plíseň se vůbec neobjevila, vůbec jsem proti ní neošetřoval.

Nicméně tipy na odrůdy výrazně odolnějších perenospoře bych měl. Jsou to odrůdy s jedním (nebo více) genem odolnosti, existence těchto genů je popsána u odrůd na webu bred ika. Například bezsemenná odrůda (kišmiš) Zolotce je mezi silně napadenými keři čistá. Není divu, když má geny odolnosti Rpv12 a Rpv3 (zdroj: web bred ika). I Galachad by měl mít podle stejného zdroje stejné dva geny, rozhodně odolává podle mých zkušeností plísni také lépe než ostatní odrůdy.

Bohužel současný trend šlechtění na východě jde spíše za velikostí bobulí nebo jinými zvlášnostmi, ke křížení se často užívají neodolné odrůdy (např. Velika), takže nové "bomby" asi nebudou mít odolnost proti plísni moc vysokou.