Růvek má kromě výše uvedených funkcí ještě jednu, o které nepíší ani chytré knihy.

Výhony rašící ve vlhkém prostředí jsou chráněny před napadením roztoči. To má velký význam zejména u slabších sazenic.  Prostě výhon ukrytý v půdě má lepší dynamiku růstu, rostoči jej nestačí kolonizovat a sáním poškodit, což se často stává u volně rostoucích sazenic ošetřených parafínem, ale bez růvku.

Zkušení vinaři také ví, že růvek vytváří určité teplejší mikroklima, mladá pletiva tolik nevysýchají při průdkém jarním slunci. V zimě často pozorujeme, že na severní straně růvků zůstává dlouho sníh, kdežto na jižní rychle odtává. Proto růvky tvarujeme asymetricky, aby sazenička byla v jižní třetině.

Růvek začínáme postuně rozebírat již koncem června, postupně vždy o několik cm, aby vybělená pletiva mohla zezelenat a nespálilo je prudké letní slunce. Během července růvky odstraníme zcela a nahradíme je miskou.  Tím zabráníme růstu a vyzrávání rosných kořenů, které bychom později museli pracně odstraňovat.

Další pozitivem je neustálá likvidace plevelů, které tvorbou a rozebíráním růvků nemají možnost konkurovat mladé sazenici a nemusíme aplikovat herbicidy v nebezpečné zóně, protože mladé sazeničky jsou na herbidicy citlivější.