Pamjati nebesnoj sotni

Pokud píšu o vlastních zkušenostech, snažím se uvádět odrůdy po alespoň dvou plodných letech. Tentokrát udělám výjimku, protože podle mne stojí za to a protože se o této odrůdě již v jiném tématu zmínil bred ik.

Ještě před popisem odrůdy něco k jejímu autorovi, A. Bačinském z města Belaja Cerkev (Ukrajina). Na Ukrajině a v Rusku je více známých šlechtitelů, od "podivínů", kteří na veřejnosti vůbec nevystupují (Pavlovskij, Višněvěckij) až po mladší, kteří jsou na you tube jako doma. Prakticky všem však jde o šlechtění na efekt, tedy ranost zrání, velikost bobulí, zvláštní tvar či barva bobulí. Trošku v pozadí je chuť. Tyhle vlastnosti odrůdy jsou patrné na první pohled a jsou rozhodující z komerčního hlediska úspěchu odrůdy. Další vlastnosti odrůdy se příliš neberou v úvahu. Odolnost chorobám se u nových odrůd spíše snižjue, jak se do šlechtění dostávají odůdy typu Velika (právě kvůli velikosti bobulí, jinak je to vitis vinifera). O zkoumání genů odolnosti není na východě slyšet. Mrazuodolnost také není významná, když stejně prakticky všichni na východě na zimu révu chrání. Proto údajům o mrazuodolnosti u jednotlivých odrůd moc nevěřím, protože jednak jsou často uvedeny hned u úplných novinek při jejich první plodnosti na semenáči (tak rychle to sotva někdo zkoušel) jednak z vlastních zkušeností vím, že když někdy poklesne v zimě teplota na -20, mají na jaře problém "probudit se" i odrůdy s deklarovanou mrazuodolností -23. Takže taková je (alespoň podle mého názoru) aktuální situace ve šlechtění na východě. Tím vůbec nechci říct, že se šlechtitelům nedaří vyšlechtit zajímavé odrůdy.

No a pak je tady Bačinskij. Na pohled celkem obyčejný člověk, který se od ostatních odlišuje tím, že ho zajímá zejména mrazuodolnost. Za tím účelem používá ke šlechtění různé odolné odrůdy, také amurskou révu s odlností hodně pod -30. Při prezentaci výsledků svých odrůd na rozdíl od většiny svých kolegů nepřehání a zatím mu nikdo nevyčetl nějakou nepravdu. Podařilo se mu vyšlechtit odrůdy s bobulemi kolem 10 g a mrazuodolnosti -28, přičemž tuto zkoumá tak, že dá řízky dané odrůdy na 24 hodin do mražáku s požadovanou teplotou, pak nechá tyto řízky narašit a hodnotí procento probuzených oček. Pokud tento šlechtitel něco o svých odrůdách deklaruje, tak by to mělo skutečně platit (alespoň takovou má pověst). Mrazuodolné odrůdy révy užívané k jeho šlechtění bývají také celkem odolné vůči chorobám, takže jeho odrůdy jsou také odolnější třeba na plíseň. To mohu z letošního pozorování potvrdit, mám několik jeho odrůd a i v letošním u mne tragicky plísňovém roce mají listy celkem čisté, výrazně lepší než sousední keře.

A nyní konečně k odrůdě Pamjati nebesnoj sotni (PNS). Bačinskij deklaruje ženský květ, ale dobré opylování, modrou barvu, velmi rané zrání, velikost bobulí 8-12 g, hrozny do kilogramu, harmonickou chuť, mrazuodolnost -24, odolnost proti chorobám 2,5 -3. Na snímku je vidět malý hrozen, na dvouletém keři jich bylo asi 10. Tedy plodnost má odrůda výbornou. Hrozny asi budou skutečně menší. Opylení neproběhlo ideálně, na některých hroznech byl hrášek. Ale to se první plodnost stává (třeba Senator Burdaka má také ženský květ, poprvé zahráškoval a od té doby super opylení). Barva bobulí je hodně tmavá, skoro černá. Asi nejlepší je skutečně chuť, je harmonická, ale hodně zajímává, těžko se popisují tóny. Bred ik napsal, že bohatá, s tím souhlasím.

Po první plodnosti je předčasné dělat závěry.  Ale ukazuje se, že PNS (ačkoliv kvůli velikosti bobulí zřejmě nikdy nebude hvězdou výstav) by mohla být velmi zajímavou orůdou zejména pro ty, kteří mají vinici v chladnějších polohách nebo pro ty, kteří chtějí něco méně pracného.