Nechci být válečným štváčem, já jen jestli tu přípravu pozemku pro výsadbu révy moc nedémonizujeme. Myslím tím ono doporučení, či dokonce snad i nutnost před výsadbou "obrátit půdu". Připojím asi kacířský názor: Ve středomoří běžně roste réva na skalách a na pozemcích s minimální vrstvičkou něčeho, co jen vzdáleně připomíná ornici. Aby se dostala k vodě a výživě, postačí jí nalézt si skalní pukliny, vedoucí kamsi do nitra země. A roste tu kupodivu zdravě. Na bzenecku roste réva vyloženě v písku. Ve vinici v pražské Tróji roste réva v kamenitém štěrku. Na jihoalpských úbočích taktéž velmi často na skalách a ve štěrku. U mně na jednom ze stanovišť v tuhém žlutém jílu - relativně zdravě a naopak na jiném stanovišti na pohled v celkem pěkné ornici - s výraznými listovými deficity. Myslím si, ale je to ryze soukromý názor, že pro révu je nejdůležitější dostatek a vzájemná vyváženost dvou klíčových stavebních prvků: hořčíku a draslíku a k tomu ještě ± neutrální PH. Mnohem důležitější, nežli nějaké velké zásoby dusíku a "prohnojená nadýchaná kompostová černozem" v oblasti kořenů. Proto bych postupoval tak, že bych si nejprve nechal udělat půdní rozbor (analýza vzorků z celého půdního profilu). Nechápu totiž, jak někdo může do půdy pouze intuitivně zapravovat určitá významná množství hnojiv, aniž by věděl, co ta půda vlastně obsahuje a čeho si žádá. Pokud jsou v půdě před výsadbou révy přítomny hořčík s draslíkem v dostatečné míře a ve vyváženém poměru, nijak bych se s nějakými razantními zemními pracemi nevzrušoval a sázel bych. Dodat dusík a případně další prvky do půdy dodatečně a v potřebném množství už přece není problém. Pokud by analýza prokázala deficity obou výše zmíněných prvků, snažil bych se podle půdní reakce oba prvky dostat do půdy za použití potřebných průmyslových hnojiv výše navrženou "vrtákovou metodou". Rygolování jedině za pomoci bagru, ručně bych to toho určitě nešel. Člověk 21. století přece není nevolník, či otrok.