|
Zasychani sazenic rajcat
|
|
|
|
host - 228.74 (?) 15.4.2017 8:54
Vody bych se u rajčat tolik nebála, přece jenom se to zředí.
I bych řekla, že v monokulturách pšenice a kukuřice, kde se 2,4D používá plošně, ho přece jenom musí dávat omezené množství, pokud na tom poli má v následujícím roce vyrůst cokoli dvouděložného. Navíc zemědělec nesype herbicid hlava nehlava kvůli nákladům - použije ho přesně tolik, kolik je potřeba na udržení bezplevelnosti.
Na druhé straně máme domácí trávníkáře: v OBI koupí hnojivo proti plevelům, žádné kloudné varování na krabici není. Často kupující ani nechápou, že v tom nějaký herbicid je. Náklady u typického trávníku nikdo detailně neřeší a radši dá víc, ať je to lepší. No a tenhle materiál se poseká a trávníkář ho dá do městské hnědé popelnice nebo odveze do kompostárny v domnění, že pomohl životnímu prostředí. Kompost z takového trávníku opravdu způsobí, že na místě několik let nic než tráva neroste.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4
|
|
|
|
host - 210.4 (?), 14.4.2017 23:50
kdeze maloproducenti. Problem su velkovyroba....velke lany monokultur napr. kukurice, ktore sa intenzivne dopuju herbicidmi, aby im tam nekonkurovala burina. Zbytky rastlin po zbere urody idu na skompostovanie a takto to dopadne.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 210.4 (?), 15.4.2017 11:05
Kukurica, ale aj ine jednoklicne obilniny, predstavuju obrovsky problem, v podstate krmna kukurica zamoruje herbicidmi hnoj a mocovku krmeneho dobytka. Herbicidy sa vylucuju, co je dobre pre konzumentov masa, ale horsie pre dalsie spracovanie a vyuzitie hnoja. Takyto hnoj sa hodi na polia s pestovanim obilnin, ale nie zeleniny a inych rastlin. Casto sa hnoj a mocovka vyuzije ako zlozka vo velkokompostarniach a zamoruje kompost. Zial, niektore rastliny su extremne citlive na tieto herbicidy aj po dlhom kompostovacom procese.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 228.74 (?), 15.4.2017 8:54
Vody bych se u rajčat tolik nebála, přece jenom se to zředí.
I bych řekla, že v monokulturách pšenice a kukuřice, kde se 2,4D používá plošně, ho přece jenom musí dávat omezené množství, pokud na tom poli má v následujícím roce vyrůst cokoli dvouděložného. Navíc zemědělec nesype herbicid hlava nehlava kvůli nákladům - použije ho přesně tolik, kolik je potřeba na udržení bezplevelnosti.
Na druhé straně máme domácí trávníkáře: v OBI koupí hnojivo proti plevelům, žádné kloudné varování na krabici není. Často kupující ani nechápou, že v tom nějaký herbicid je. Náklady u typického trávníku nikdo detailně neřeší a radši dá víc, ať je to lepší. No a tenhle materiál se poseká a trávníkář ho dá do městské hnědé popelnice nebo odveze do kompostárny v domnění, že pomohl životnímu prostředí. Kompost z takového trávníku opravdu způsobí, že na místě několik let nic než tráva neroste.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 228.74 (?), 15.4.2017 9:03
Uříznete zdravý výhon a zapíchnete hluboko do vlhkého substrátu ubez herbicidu). To je celé.
Pokud má hodně listů, tak nějaké odstraňte a nechte jen růstový vrchol, ať řízek neztrácí moc vody.
Rajče pouští kořínky ze stonku po celé délce, kde je ve vlhku. Než se chytne a začne růst, nedávejte ho ven na ostré slunce a vítr - takové počasí teď ale stejně nehrozí.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 173.17 (?), 15.4.2017 9:15
Doporučuji Vám dát si do vyhledávání Řízkování rajčat 2014. Vyhledá Vám to vlákno (s podobným názvem) ve kterém paní Jiřina popisuje jak každý rok úspěšně řízkuje rajčata (včetně fotografií). Neznám nikoho, kdo by se tak soustavně a dlouhdobě zabýval řízkováním rajčat.
Vladimír
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3, 4
|
|
|
|
|
|
|