Vyštipování rajčat



   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4   
               
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 173.17 (?) 
26.6.2018 14:04

Chápu, chyby se odstraňují složitě. Ono to vždycky svádí sázet na plochu co nejvíce rajčat, ale většinou je to kontraproduktivní. Nevím, jakě špatné zkušenosti s plísní bramborovou máš, ale já bych rajčata buď nepěstoval a nebo bych se dal na chemii. V žádném případě bych se celé léto neklepal, jestli plíseň přijde a v jaké, rozsahu.

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
                  
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 26.6.2018 20:58

Nevím, zda jsem se už někde zmínil, ale chemie mne v minulosti několikrát zklamala, protože mi rajčata stejně neochránila. Tak zkouším jiné cesty. Vím, jsou tu někteří, kteří tvrdí, že to bez ní nejde. Jenže mám pocit, že to vlastně ještě nezkusili. A přiznám se, že mne to "klepání se strachem" z plísně docela baví. Je to taková pseudodetektivka s otevřeným koncem. Neočekávám, že porazím plíseň úplně, za úspěch budu považovat cokoliv nad polovinou zdravých zralých rajčat v porovnání se 100%.

A neustále hledám i drobnosti, které mi mohou pomoct. Například teď mi došlo, že rány po vyštípnutých zálistcích zůstanou docela dost dlouho vlhké a můžou se stát bránou infekce. Tak přemýšlím, čím je potírat, aby se tomu zabránilo. Máš nějaký nápad?

A že bych přestal rajčata pěstovat? O tom nemůže být ani řeči. Teprve letos, když jsem začal od semínek, mne to opravdu chytlo. A zjistil jsem, že nejde ani tak o tu úrodu. Nejvíc mne těší je pozorovat jak rostou, kvetou, zrají. To, že je pak slupnu s chutí, je jen třešnička na dortu.

Milan

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 212.60 (?), 26.6.2018 21:29

Samozřejmě, že zkusili, a na základě té nepříjemné zkušenosti se vydali cestou osvědčené ochrany.

Já jsem vlastně vůbec nepochopil, co má být výsledkem vašeho snažení. Chápu to jen jako jakousi hru s náhodou.

Ve skutečnosti to funguje tak, že pokud je deštivé léto, rajčata vám plíseň chytnou. Bez ohledu na to, zda pěstujete pseudoodolné kousky, či používáte pseudoochranu - polyversum apod.

Pokud je léto bez deště, rajčata plíseň nechytnou.

Pokud rajčata pěstujete pod střechou, která chrání proti dešti, plíseň nechytnou.

Vše ostatní mezi tím je pouze mix náhody, zda je dostatečně deštivo, nebo ještě polyversum dokáže částečně zafungovat, zda je stříška dostečně velká atd. Pokud neberete pěstování rajčat jako věc náhody, zda se podaří či nikoli, zda nějaké opatření dostečně zafunguje či ne, ale chcete mít jistotu nenapadených rajčat, pak při deštivém létě nemáte jinou možnost, než použít fungicid. A nebo tu zmiňovanou stříšku.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 26.6.2018 22:19

Konstatuju, že lidí, kteří nechápou, proč to všechno dělám, je tady víc. S Matkou Přírodou lidi vždycky hráli hru na její rozmary a byli na ně vždy odkázáni. Moje hra spočívá v tom, že zkombinuju všechny možné nepostřikové obranné prostředky, abych docílil přijetelného výsledku. Možná ale v krajním zoufalství sáhnu i po té chemii.

Rád bych to viděl také tak optimisticky, ale mám své pochybnosti i o účinnosti té stříšky, kterou jsem v potu tváře postavil. O plísniodolných odrůdách pak ještě větší. Ale jediná cesta, jak pochybnosti vyvrátit či potvrdit, je zkouška v praxi. A chemie či biopřípravky mne už stihly zklamat, a to přesto, že byla docela slušná léta. Tak jsem odstartoval hokus pokus pěkně od podlahy.

Pro příští léta pak mám ještě zálohu: pěstovat plísniodolné odrůdy pod stříškou. To by mohlo zaručit i určitou, ne ale neomezenou, jistotu i v mnohem deštivějších rocích než tenhle (zatím) - test už probíhá. No a proto jsem vysadil i kontrolní vzorek, abych mohl porovnat. Letos je docela dobře možné, že se plíseň nedostaví vůbec. Nevadí, odložíme důkazní řízení na léta pozdější a přejíme se rajčat.

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Petr z H - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (690) - 212.60 (?), 26.6.2018 22:43

Ale to je právě ta chyba - tím právě nic nedokážete. Může se to podařit, nemusí, záleží to na mnoha věcech, ale výsledek není nijak průkazný. Jak říkám, je to pouze hra s náhodou. Za určitých podmínek vám to vyjde, za určitých ne. Pokud nechcete náhodu, ale jistotu, fungicid za nepříznivých podmínek (při správném použití) je jistota. Poslední dobou jsou taková léta, že potřeba použití je minimální, takže se ani není potřeba obávat "přechemizace".

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 26.6.2018 23:26

Když já si nejsem jist, že fungicid je opravdu jistota. Troufnete si říct, který z nich je 100% účinný? A mám problém i s tím správným použitím: stačí odjet na dovolenou, vynechat jeden postřik a úroda je více-méně v háji, jak se mi už dvakrát v minulosti stalo. Těžko můžu požádat souseda, aby mi postříkal rajčata. Ale klidně ho můžu požádat, aby mi je pod stříškou zalil. Ne, nevěřím, že se můžeme dopracovat úplné jistoty, jde jen o míru pravděpodobnosti.

Ne, nejsem žádným ekologicky zapřisáhlým nepřítelem chemie, jen se mi stříkání jako činnost z duše protiví. Takže jdu až do extrému, abych se mu vyhnul. Není to tak nesmyslné, jak se zdá.

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (3225) - 173.17 (?), 27.6.2018 7:10

Souhlasím s tím, že postřik fungicidy není pro zahrádkáře stoprocentní jistota, že rajčata přežijí atak plísně bramborové. Možná, když se člověk trefí s postřikem tak, že postříká, počasí se změní a začne plíseň, tak to bude fungovat. Ale co když plíseň začne za týden kdy již v rostlině, není tolik třeba té chemie z Acrobatu (s časem ubývá- proto ta O)L)nebo na rostlině jsou už nové listy nechráněné měďnatým prostředkem a přitom všem je počasí při kterém nelze stříkat?? Kolik postřiků a v jakých intervalech je potřeba, aby se možnost napadení limitně blížila k nule?

Jaký mají vlastně účinek všechna ta preventivní opatření která děláme (vyštipování spodních listů, různé stříšky, atd.). O kolik procent se sníží riziko napadení? Já toto všechno dělám pro klid duše a proto abych si později nevyčítal, že jsem nic nedělal. A když se stane, že rajčata z nějakého důvodu uhynou, tak si řeknu, že jsem víc udělat nemohl a jsem relativně spokojený.To je má filozofie při pěstování rajčat.

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 27.6.2018 13:22

Přesně: nelpím na těch rajčatech. Ať si MP dělá, co umí (ona si to dělá i bez mého "svolení"). Já si užiju toho dělání a když nastane zlepšení úrody, budu jásat.

A ta procenta v obou případech jsou naprosto nevyjádřitelná. Jde jen o ty principy. Víme jen, že to pomůže. Ve hře je totiž zatraceně moc proměnných: tolik jich náš procesor nezvládá.

Milan

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 17.10 (?), 27.6.2018 7:11
Acrobat MZ ma dve velmi ucinne a velmi odlisne slozky. Jedna je systemova a druha kontaktni. Chrani nejmene 14 dni, po 2-3 postricich uz natrvalo. Ochranna lhuta jsou 3 dny.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2729) - 6.138 (?), 27.6.2018 13:44

To zní slibně. To bych mohl i na tu dovolenou. Takže pokud mi to letos krachne - definice krachu je u mne míň než 50% teoretické úrody, což při 60 rostlinách je tak 200 - 250 kg - zkusím to s Akrobatem příští rok. Když já ale to postřikování tak nesnáším!

Ale ta věčná otázka: je to spolehlivě mnohonásobně ověřeno? Ale nakonec vlastně můžu pokračovat v pokusu: část venku postříkám a část nechám jen tak. Pod plachtou stříkat určitě nebudu.

Zatím ale dojedu, co je rozděláno, tak, jak byl původní plán. A pak se uvidí.

Milan

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika