Rajčata - plíseň

Původní dotaz byl na to, čím stříkat rajčata, aby nechytily plíseň bramborovou. Souhlasím s Kukim, že systémový přípravek Acrobat by měl vyhovovat. Nesouhlasím s vyjádřením, že chemie nepomůže. Acrobat používaný preventivně pomůže i proti ostatním listovým chorobám na rajčatech, které způsobují ztráty na úrodě. V poslední době také nestříkám, ale nepovažuji to za žádné hrdinství. Ono je to dnes s plísní bramborovou tak, že SRS průběžně informuje o výskytu a každý kdo ty brambory pěstuje tak je stříká a tím chrání nás rajčatáře. S plísní bramborovou je to podobně jako s coronou. Šíří se vzduchem, ale její dosah není jen 2 m, ale několik km nebo i desítek km. Šíří se spórami, které vydrží ledasco a když mají vhodné podmínky, tak vyklíčí. Když bude vlhké mlhavé počasí a vzduch bude plný těchto spór, tak žádné preventivní opatření jako je stříška, nepolévání listů při zalívání, atd. nepomůže stejně tak jako nepomůže rouška, umývání rukou, atd. když na vás kýchne někdo viry corony.  Jediné co by pomohlo je vakcína a ta není. U plísně bramborové taková vakcína je, je to systémový postřik Acrobat.

           Vladimír

Vladimíre, nepovažuji svou lenost na stříkání za hrdinství. To rozhodně ne, je to jen jedna z možností s vyšším rizikem. A také jsem nikdy nikde neřekl ani nenapsal, že chemie nepomůže, pouze že není všelékem. Debata se tady sice trochu odklonila od původního dotazu, ale nebyl jsem to já, kdo to začal.

Tvé přirovnání k vakcinaci je trefné: kdo chce, nechá se očkovat a většinou se rozhoduje podle svých podmínek. S Acrobatem je to podobné. A až (nepíšu jestli) vakcína bude, bude fungovat s jistými omezeními - především u nás, starších. Totéž Acrobat. A mytí rukou či dezinfekce a roušky pomáhají, ale zase jen částečně, stejně jako nechemická opatření proti plísni. Mají to společné, že se snažíme vytvořit co nejhorší podmínky pro šíření.

Proč jsi Ty přestal se stříkáním?

Milan HP

možná jsem to byl já, kdo odklonil téma, ale jak už jsem napsal, nabídl jsem jen jinou alternativu pěstování rajčat. Doma mám slušný chemický arzenál, ale nevím jak vy ostatní, ale já, čím jsem starší, tím větší mám nechuť chemii užívat a zkouším jiné možnosti. Walter

„Když preventivně stříkáte jako o závod a štěstí nemáte, stejně je přinejmenším část úrody v háji. Chemie rozhodně neznamená jistotu.“ Takže podle tebe, když pojedu do Afriky a nenechám se očkovat, tak jsem na tom stejně jako ten, kdo se očkovat nechal. Ono vlastně jde o štěstí. Jinak pokud jde o měďnaté přípravky, které zmiňuješ, tak to je asi stejné, jako když si dáš roušku na obličej proti Coronaviru. Na nepostříkané části spóry v klidu vyklíčí.

„Myslím, že v současném měnícím se klimatu jsou nechemická opatření většinou dostatečná. Která jsou to? …“ Opravdu spoléháš jen na štěstí?

Já nestříkám, ale sleduji zprávy o výskytu jednotlivých chorob a podle toho se také orientuji. Když bude u nás kalamitní situace s plísní bramborovou a blížící se vlhké počasí, tak asi postříkám. Postříkat těch pár rajčat pro mne až zas tak velký problém není, Acrobat někde na zahradě mám.

           Vladimír

Abych vám dala další zkušenost: zkoušela jsem chemii, zkouším menší chemii a nakonec i nechemicky. Nikdy a ničím, ač jsem stříkala jak divá, se rozjetá plísň nedala zastavit. Řekla bych, že ve chvíli, kdy ji vidíme, už je na vše pozdě. Mám rajčata volně na zahradě, ničím nekrytá, stanoviště u nás vzdušné až velmi nemá to nejmenší vliv. Stačí, když jednou za léto pořádně sprchne. Nepomohlo ani to okamžitě stříkat preventivně. Myslím si, že pomáhá jen to nadekrytí, stačí pod převisem střechy. Pějstuje tak v kýblech teta a zatím co já měla po rajčatech, jí je plíseň nezasáhla a to máme stejné podmínky, kousek od sebe. Konvalinka

I jen částečně rozjetá plíseň se, podle mých zkušeností, opravdu zastavit nedá. Pak už jen zachraňujeme, co se zachránit dá. Proto je nutné používat chemii preventivně a s dostatečným časovým předstihem.

Nechci vyzvídat, ale v jaké oblasti ta rajčata pěstujete? Protože její výskyt je tím podmíněn. Za poslední dva roky jsem neměl tam v kopcích (570 mnm v nezemědělské oblasti) ani náznak plísně, kdežto tady na fóru bylo několik lidí, kterým zničila úrodu. Měl jsem jiné problémy s infekcí, ale plíseň to rozhodně nebyla.

Stříška je účinné opatření. Ale i ta má své limity. Při určitém druhu počasí nemusí rostliny uchránit. Jako řešení pak vidím kombinaci plísniodolných odrůd a stříšky. Viz můj příspěvek výše. To už by mohlo hodně snížit riziko zničení úrody. Osobně kombinuji všechna opatření, o kterých vím.

Milan HP

Souhlas. Kuprikol a jiné kontaktní přípravky ve mně zanechávají právě tenhle pocit: každé místečko, které mineš je brána infekce.

Ale jinak vyvozuješ trochu jiný závěr z toho, co jsem napsal: chtěl jsem říct, že pokud plíseň přijde, ani se systémovou chemií své rostliny neuchráníš na 100%. Mýlím se? Situace s Afrikou je podobná: ne, nejsem na tom stejně, vakcinace snižuje riziko dost podstatně. Ale nikdy ne až do nuly.

Jasně, informace o vývoji počasí a i hrozeb jsou důležitou součástí těch nechemických opatření. Nezmínil jsem se o tom, protože to považuji za samozřejmé. A je třeba říct, že dnes jsou ty informace mnohem dostupnější a přesnější než třeba před 30 lety. Takže máme výhodu. Nakonec letos mi informace o počasí hodně pomohly uchránit předčasně vysazená rajčata. Díky za ně.

Milan

Ještě jedna věc, Vladimíre. Vlastně Ti musím poděkovat, protože jsem pochopil, odkud pramení má averze vůči chemii: z minulosti, kdy jsem ji aplikoval a ono to moc nefungovalo, protože ty dostupné prostředky nebyly dost účinné. No, budu mít problém ji překonat, předsudky mají tuhý kořínek, ale snad to zvládnu.

Milan HP

Asi jsem měl také štěstí při své 50 leté zkušenosti s pěstováním rajčat, nejdříve v režii otce a posléze vlastní. Otec, ani já jsme nikdy proti plísni nestříkali a její výskyt na své úrodě (většinou jen v závěru sezony) mohu spočítat na prstech jedné ruky. Asi velice záleží na místních podmínkách a počasí v daném roce, ty poslední roky byly obzvlášť příznivé, alespoň u nás na severorápadě Čech. Brambory, které by mohly být zdrojem nákazy, se ve velkém v okolí už léta nepěstují. Mirek

Asi je úplně zbytečné zpochybňovat účinnost postřiků třeba takovéhio Acrobatu. Tyto přípravky se testují tak, že na listy testované rostliny se nanesou spóry Photophora infestans. Pokud by tento přípravek při vlhkých podmínkách neochránil rostlinu, potom by nemohl být dán do prodeje, protože by to byla velká blamáž, která by znemožnila celou firmu třeba takový Bayer. Pochopitelně nikdo z nás neví, jestli na těch našich rostlinách ulpěly nějaké spóry Phytophora infestans a podmínky pro jejich vyklíčení byly optimální, tak také nemůžeme říct, že třeba stříška nad rajčaty nebo zalévání do pet lahví nám pomohlo ochránít rajčata před touto plísní. Stejně tak nikdo kdo jednou postříká rajčata když vidí, že je mokro, nemůže říct, že přípravek je neúčinný. Všechno má svá pravidla a také taková pravidla má preventivní postřik. Postřik v době výskytu choroby už není účinný, na což je všude upozorňováno. Pokud jde o začátečníky, kteří se s plísní bramborovou při prvním pěstování potkali (je otázkou jestli to opravdu plíseň bramvorová byla), tak si myslím, že by měli postřik využít, protože podruhé zničení všech rostlin by je mohlo od pěstování rajčat odradit. Postřik není vzhledem k ceně sazenic až zas tak velká položka, jiné důvody se mně zdají malicherné.. Jinak je věcí každého jestli stříká nebo nestříká.

           Vladimír