|
Rajčata - plíseň
|
|
|
|
walter. - Diamantový Zahrádkář (1733) - 168.103 (?) 5.6.2020 10:37
asi mám také štěstí. Nestříkal jsem rajčata proti plísni snad 30 let. Samozřejmě, občas se u mě objeví také, ale ne tak, aby zničila všechno a v té době už je stejně na postřik pozdě. Právě proto, abych rajčata uchránil před plísní, pěstuji je jen pod střechou-ve sklenících, dříve ve fóliáku 2,5x10m a u zdi domu, kde na rostliny neprší a případná ovlhčení listů rosou rychle oschne, ročně okolo 30-40 tyčkových, nikdy nezalévám na listy, ale jen ke kořenům. Samozřejmě pěstuji i brambory, které bývají největším šiřitelem plísně, ale výhradně jen rané odrůdy, které v období nástupu plísně už končí vegetační dobu. Ale uznávám, že někdo nemá takové možnosti, jako já. Berte to prosím jen jako alternativu pěstování rajčat bez chemie. Walter
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4, 5
|
|
|
|
|
|
walter. - Diamantový Zahrádkář (1733) - 168.103 (?), 5.6.2020 10:37
asi mám také štěstí. Nestříkal jsem rajčata proti plísni snad 30 let. Samozřejmě, občas se u mě objeví také, ale ne tak, aby zničila všechno a v té době už je stejně na postřik pozdě. Právě proto, abych rajčata uchránil před plísní, pěstuji je jen pod střechou-ve sklenících, dříve ve fóliáku 2,5x10m a u zdi domu, kde na rostliny neprší a případná ovlhčení listů rosou rychle oschne, ročně okolo 30-40 tyčkových, nikdy nezalévám na listy, ale jen ke kořenům. Samozřejmě pěstuji i brambory, které bývají největším šiřitelem plísně, ale výhradně jen rané odrůdy, které v období nástupu plísně už končí vegetační dobu. Ale uznávám, že někdo nemá takové možnosti, jako já. Berte to prosím jen jako alternativu pěstování rajčat bez chemie. Walter
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Milan HP - Diamantový Zahrádkář (2750) - 6.138 (?), 5.6.2020 23:26
Ano, je to všechno o přijatelném riziku a tím i štěstí v daných podmínkách. Také pěstuju rajčata a ostatní plodiny bez postřiků. Hlavně proto, že mám ke stříkání jako činnosti silnou averzi. Nebývalo to vždycky tak, stříkával jsem klasicky měďnatými prostředky, ale výsledky byly mizerné.
Myslím, že v současném měnícím se klimatu jsou nechemická opatření většinou dostatečná. Která jsou to?
Pěstovat v jedné řadě a s většími rozestupy než je doporučováno. Pěstovat pod přístřeškem, nejlépe odnímatelným, tedy zatahovat jen v případě předpovědi delších dešťů. O zalévání pouze ke kořenům netřeba mluvit - a žádná hadice! Prostřihávat příliš husté zalistění především na spodu rostlin. Pěstovat rané a plísniodolné odrůdy, např. Crimson Crush, Mountain Magic, Cocktail Crush, případně holandské odrůdy (s těmi nemám zkušenost). MM je i rajče opravdu výtečné chuti (9 až 10!). Používám ještě jeden trik, spíš ale na úsporu vody: nad kořenový bal šikmo zasazeného rajčete dám běžný pěstební kelímek s děrovaným dnem a zalévám do něj. Na listy nekápne vůbec nic a voda jde přímo ke kořenům.
Jasně, i tak spoléhám na štěstí, podpořené vědomím, že díky EU už nikdo v mém okolí brambory nepěstuje ve velkém. Což dost podstatně snižuje riziko. V jiných krajích na to spoléhat vůbec nelze. Ono je to asi takhle: když to štěstí máte, vyjde to. Když preventivně stříkáte jako o závod a štěstí nemáte, stejně je přinejmenším část úrody v háji. Chemie rozhodně neznamená jistotu.
Milan HP
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3, 4, 5
|
|
|
|
|
|
|