Rajcata - nemoc? Co to muze byt?

Díky za informace, Milane. Měl jsem docela radost, že jediné nenapadené rostliny rajčat plísní bramboru jsou Nagina a Coctail Crush, ale letos je to houby platné, když na nich zelené plody stejně nedozrají. Jen se potvrzuje zvýšená odolnost.

Petře, mně to není houby platné. Otrhávám všechna zelená rajčata před prvním mrazem a ukládám je v interiéru v toplotě kolem 12°C. Postupně dozrávají a vydrží mi klidně až do března. Samozřejmě odpad je třeba i 60%, ale ta nejzdravější ověřeně vydrží. Nejsou chuťově jako v létě, ale salát z nich, trochu přislazený, je vynikající zpestření zimní diety. Kvůli tomu i vysazuji v červnu řízky, abych měl dost zelených. Zásadně ale jen od odolných odrůd. Jsem spokojený, když jich mám tak 20+ kilo.

Letos se mi ale povedlo hodně nasušit, tak zkusím i salát ze sušených, která namočím. Anebo to zkombinuju. Ta sušená mají neuvěřitelně intenzivní a i sladkou chuť.

Milan

Tak zkusit bych to zase po letech mohl, ale moc si od toho "vystavování" zelených rajčat za oknem neslibuju. 20 kilo zelených rajčat? Pane jo. Sušená rajčata znám akorát z kupovaných skleniček v oleji. Zvláštní je, že na rajčata máme chuť celý rok a taky je celý rok kupujeme, ale takových jablek si od ledna už nikdo nevšimne a pěkně si dole v bednách hnijou. S tou plodností odolných odrůd rajčat je to zajímavé. Všeobecně je tedy menší? Teď na podzim bych raději sklízel větší plody, než ty titěrné koktejlovky nebo cherry, či jak se jim říká, ale zase jako první zralá rajčata v sezóně jsou perfektní (Gardenberry, Goldkrone, Mandat, Rubinka). Veškerý Start F1 je tou dobou ještě zelený. Vůbec si teď nevzpomínám, kdy začíná zrát ten Coctail Crush ani Nagina, ale asi taky později. Shánět semena po všech čertech nebudu, vždyť jenom těch semen odrůd, co tady prodávají v nedalekém zahradnictví, většinu jich ani neznám.

Petře, rozhodně je neskladuj za oknem. To zrání nevyžaduje světlo a pokud na ně svítí slunce, je to spíš na škodu, protože se zahřejou, což to zrání může spíš narušit. I přes sklo. Nejlépe zrajou v naprosto stabilní teplotě, světlo v místnosti nevadí, ale klidně můžou být i ve tmě. V uzavřené krabici, třeba s jabkem či banánem, to zrání urychlí. Ale na rychlost zrání má největší vliv právě ta teplota. Čím vyšší, tím rychlejší, ale také vyšší riziko plísní a hniloby. Dá se to trochu řídit podle potřeby. Já usiluju o co nejpomalejší zrání, takže je skladuju ve 12 - 13°C. Trochu to fluktuuje, ale tomu nedokážu zabránit. Teploty pod 10°C už jim moc nesvědčí. Možná trochu míň.

Nákupy veškerých semínek a vlastně i sadeb řeším co nejjednodušeji: od jednoho spolehlivého zdroje bez ohledu na cenu. Rajčata od Bobbyho, ten má všechno, co mé srdce žádá. Ušetřená stovka či dvě mi nestojí za možné pozdější problémy. A s Bobbym za pět let nebyly žádné.

Milan

A ještě k tomu sušení. Kdysi jsem se pokoušel je zalévat kvalitním olivovým olejem. Jenže Italové na to mají nějaký fígl, aby zůstaly chutné. Ty moje moc dobré nebyly. Takže teď je suším v sušičkách úplně na přírodno. Cherry a malé koktejly, říznuté napůl, případně na třetiny. A pak s nimi šup do zavařovacích skleniček od přesnídávek. Jen tak. Ze začátku jsem je přesušoval tak, že se nedaly žvýkat a musely se namočit do vody, takže spíš jen na vaření. Když jsem nedosušil, ve skleničkách od přesnídávky mi některé zplesnivěly. Tak jsem vymyslel fígl: dodatečnou sterilizaci ve skleničkách v troubě. 85°C, teplovzduch, 40 minut či něco málo víc. To už je nevysuší, ale plíseň na povrchu bídně zahyne. Takhle ošetřené mi zatím nezplesnivěly a jsou jedlé až žravé jen tak třeba k vínu.

Sušení je vopruz, o tom žádná. A něco to i stojí za energii. Ale ten výsledek je parádní. Je to jako s houbami: sušené mají intenzivnější chuť.

Milan