Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi podělit o informace, které se mi podařilo najít a měly by pomoci hlavně pěstitelům, kteří mají skleníky a fóliovníky, v nichž pěstují rajčata a papriky. Myslím si však, že problém se dotýká i brambor. Letos jsem našla příznaky i na nich.
Neberte prosím můj dopis jako zdlouhavý nářek na téma „jak jsem přišla o 1 úrodu rajčat“. Myslím si, že se jedná o dost závažný problém.
V loňském roce jsme "sestry sokolky" vedly v zahrádce knínického hostince debatu o neobvyklých příznacích na rostlinách rajčat.
Jejich vrcholky se kroutily jako při napadení mšicemi, ale žádného škůdce nebylo vidět (další popis příznaků najdete v přiloženém článku a odkazech).
Stejně, jako každý rok, i loni jsem pěstovala ve skleníku 20 rostlin cherry rajčat a na venkovním záhoně 20 rostlin rostlin Tornáda. Koncem května jsem dala na pult do skleníku darovanou sazeničku jiné odrůdy (pocházející ze skleníku), kterou jsem si chtěla zpestřit sortiment.
Všechny rostlin, které byly do té doby krásné a silné, začali mít asi po 14 dnech zakrnělé a zkroucené vrcholky.
Protože jsem se nechtěla smířit s tím, že bychom přišli o naše oblíbené letní zpestření jídelníčku,
pokoušela jsem se rostliny zachránit a po celé léto jsem se snažila najít informace a pomoc v knihách na internetu, v zahradnictvích, specializovaných prodejnách osiv, prodejnách květin s odborným poradenstvím atd.
Zpočátku marně, potom byl problém označen jako viróza a svitla naděje pro letošní sezonu. Ta loňská byla ztracena, rostliny neuhynuly, ale byly deformovány a vůbec neplodily.
Udělala jsem vše, co mi bylo doporučeno a letos jsem vypěstovala 60 sazenic z nově koupených semen. Byly zdravé až do okamžiku než jsme je zasadili do infikované půdy ve skleníku. Opět asi po 14 dnech se na nich objevili obávané příznaky. Nákaza se přenesla z infikovaných rostlin i na sazenice, které zůstaly v kelímcích na pultě a čekaly na venkovní výsadbu. Problém se na nich ukázal samozřejmě až se zpožděním a mezitím jsem jimi stačila obdarovat své blízké a nákazu rozšířila dál.
Všechny rostliny rajčat jsme zlikvidovali, ale příznaky jsem našla pro změnu na bramborách.
Opět jsem hledala a našla internetovou diskusi na mnou omílané téma. Věděla jsem, že už v tom nejsem sama, ale řešení se nenacházelo.
Začátkem letošního června jsem uviděla v ulici U Sokolovny, kam jsem dala několik sazenic jahod příznaky na rostlinách rajčat, které nepocházely ode mne. Smála jsem se tomu, ale po14 dnech je jasné, že rostliny jsou silně napadené.
Konečně jsem si vzpomněla, že bych možná mohla získat kontakt na rostlinolékaře, který žije v Lelekovicích.
O výsledek svého pátrání bych se s Vámi chtěla podělit.
Nový roztoč ve sklenících
Na paprikách může škodit i nově zavlečený roztoč - škůdce rostlin ve sklenících Polyphagotarsonemus latus. Jeho nejčastějším příznakem na paprikách je kožovitost (korkovitost) plodů. Tito roztoči (čeledi Tarsonemidae - roztočíkovití) mají protáhle oválné tělo mikroskopických rozměrů, obvykle dosahují velikosti pouze několika desetin milimetru. Tento teplomilný druh byl do skleníků zavlečen s okrasnými rostlinami. Spektrum hostitelských rostlin je velmi široké. Škodlivý výskyt byl pozorován zejména na sazenicích paprik předpěstovaných ve sklenících, ve kterých jsou současně pěstovány i různé okrasné rostliny, které bývají zdrojem napadení. V optimálních podmínkách se dokáže roztoč v krátké době velmi rychle namnožit. Při vysoké teplotě trvá vývoj generace pouze 4–5 dní! Vývoj probíhá na spodní straně mladých listů, kde je optimální vlhkost, stín a vhodné potravní podmínky. Během roku může mít mnoho překrývajících se generací.
Poškození rostlin způsobená tímto roztočem bývají často zaměňována s příznaky poškození způsobenými jinými biotickými či abiotickými faktory (nedostatky ve výživě, poškození herbicidy, fyziologické poruchy atd.). K typickým příznakům napadení mladých rostlin paprik patří deformace vegetačních vrcholů jako po napadení mšicemi a výrazné zpomalení růstu až jeho úplné zastavení. Terminální listy a květní poupata bývají deformovaná a při silném napadení nerozkvétají a zasychají. Listové čepele se často stáčejí směrem k rubové straně. U napadených plodů tento roztoč preferuje zastíněnou část. Plody se špatně vybarvují, jsou skvrnité, deformované se zkorkovatělým povrchem v místech předchozího sání. Více napadené plody krní a mohou i předčasně opadávat.
Ochrana proti roztoči Polyphagotarsonemus latus je založena na prevenci proti zavlečení a dodržováním hygieny při pěstování sadby a aplikací akaricidů. Do papriky jsou na svilušky (účinkují i na další roztoče) registrované tyto akaricidy: Omite 30 W, Talstar 10 EC*,Vertimec 1.8 EC. Ošetření musí být provedeno včas, pokud populace škůdce není přemnožena, nejlépe při prvních příznacích napadení. Ve sklenících s pravidelnými výskyty i preventivně. Ošetření v pozdějších fázích napadení již oslabené rostliny nezachrání. Ochranný zásah je vhodné po několika dnech opakovat. Při slabším napadení může být účinný i opakovaný postřik přípravkem Biool, Neudosan nebo i některá listová hnojiva např. Hycol Z, který svými lepkavými vlastnostmi kolagenu brání pohybu roztočů. Silněji napadené rostliny je lepší zlikvidovat
Ing. Pavel Brnický
Rostlinolékařský inspektor
