Rajčata 2019

Na tom není nic rozporného: moje podmínky, o kterých jsem psal, jsou de facto horské. Pěstuju rajčata v 570 mnm, kde je o 4 - 6 stupňů chladněji než v Ústí a samozřejmě mrazy hrozí déle. V mimořádném loňském roce jsem začal vysazovat už 1.5. A nemám skleník. Nenapsala jste, kdy jste měla první rajčata z venkovních záhonů. Tady v Ústí na balkónech jsou úplně jiné podmínky (rajčata z nich jsem měl už v květnu). V tom to vězí: je potřeba se přizpůsobit tomu, co máme a kde pěstujeme. Jak vysoko je Vaše zahrada?

Milan HP

Máte pravdu, bydlím o hodně níž, cca 290 m n. m., nedaleko Zlína. Záhonek je orientovaný na jih. Loňské jaro bylo teplotně mimořádné, od 3. dubna denní max. teploty nespadly pod 15 °C a od 8. dubna se pohybovaly nad 20 °C, proto jsem risknula brzkou výsadbu a ono to vyšlo. Nenapsala jsem si, kdy jsem sklízela první rajčata venku, ale podle fotek, co jsem přiložila, jsem určitě toho 29. června nějaké rajče už snědla. Možná jsem byla u nás v obci první, co jsem venku sklízela rajčata. Aspoň mi to kolemjdoucí tvrdili. Poprvé jsem vysévala i sázela rajčata v různých termínech, to byl můj jednoduchý hokus pokus. A moje závěry? Kupodivu nejlépe prosperovala první výsadba Startek z 16. dubna (výsev 8. 3.), od konce března umístěná ve studeném skleníku. Při nízkých nočních teplotách jsem sazenice jak ve skleníku, tak i venku překrývala netkanou textilií. Druhá várka stejné odrůdy (výsev 25. 3.) již tak pěkná nebyla. Sadila jsem 2 kořeny Orkáda, výsev 8. 3. - jeden kořen 5. 5. s květy, druhý 10. 5. kdy už nasazoval plody a já ho považovala za přerostlou sazenici. Ten později sázený byl po celou dobu vegetace slabší a zpomalený v růstu. Říkala jsem si, že příště sazenice, které nasazují plody, sázet nebudu.
Přikládám foto z 10. 5. 2018 s popisky. Po focení jsem ten samý den sázela jedno Orkado a poslední Startky - na fotce nejsou. Všimněte si, jak jsou rostliny Startek ze 17. dubna silné. Vydrželo jim to až do konce, ale odrodily rychleji, než ty z druhé várky.

Jak to tady čtu, tak jste měla velmi úspěšnou loňskou sezónu. Moc se mně líbí Vaše fotky, mám pocit, že jedna fotka nahradí tisíc slov. Líbí se mně také, jak jste riskovala s tou venkovní výsadbu i když je mně jasné, že asi ty sazenice byly něco navíc.

- myslím si, že ten 8. březen je docela běžný termín pro výsev rajčat. Já oébvykle vysévám rajčata na přelomu února a března podle toho, kolik místa na sazenice mám za oknem, podle nálady a jak mám čas.Schválně jsem se podíval do záznamů a loni jsem vyséval v období od 4. března do 12. března. Ono vyset víc jak padesát odrůd a nějak to nepoplést dá dost zabrat (alespoň mně ).

- ta netkaná textilie na noc jistě pomohla k urychlení a zrání rajčat, ale pochybuji, že by pomohla při případném nočním mrazu. Já jsem v roce 2016 vysadil 30. března rajčata 0-30 (deklarovaná jako mrazu odolná) do tunelu z netkané bílé textilie a za dva dny po nočním mrazíku z těch 22 sazenic nezbyla živá ani jedna. Dnes už vím, že to chtělo něco světlu nepropustného třeba namočený jutový pytel nebo stará deka přehozená třeba i přes tu netkanou. Tak to dělali staří zahradníci s pařeništi.

-u těch ostatních odrůd (Orkádo, Big Mama, Torino, atd.) nelze očekávat nějakou velkou ranost, zato Start F1 je opravdu odrůda velmi raná, u mne jen cca o týden pozdnější než světová špička Supické polní rané

-je vidět, že skleník opravdu pomáhá, vždyť proto se skleníky kupují

-ať se Vám letos sezóna vydaří alespoň tak jako loni.

           Vladimír

Děkuji za milá slova - potěší.

Podle předpovědí si myslím, že letos nástup jara přijde později a skok ze zimy do tepla bude rychlý. Sázet budeme později jako vloni, Brno o něco dříve jako Zlín . Rajčatům dle mého pokusu hokusu s brzkým sázením svědčil po výsadbě spíše chladnější ráz počasí, ale samozřejmě bez mrazů. Byla to otázka štěstí. Brzy vysázená rajčata jsem z počátku chránila každé samostaně v pytlech z netkanky - podle mě je to lepší, než pod tunelem - vzduchu je tam méně, tak by rostliny měly vychládat pomaleji. Je to ale jen můj názor. Ty pytle lze ještě zateplit další vrstvou, nebo dvěma. Už se po mně opičí i někteří sousedi. Nemáme plantáže jako Vy, tak to jde. Výraznější pokles teplot pod nulu pochopitelně ani takové zateplení rostliny nezachrání.

Zkouším jen běžné odrůdy a Start je pro mě jednička. Stupické mi nechutná, pro mě je vodnaté. Ani Bejbino mě nijak neoslovilo. Orkádo je dobré, i když méně úrodné jako Start, Torino tak dobré není, ale slušně dozrává i v chladnějším podzimním počasí.

Jako každé paprikové rajče je Big mama citlivá na nedostatek vápníku a i když jsem rostlinu občas postříkala Wuxalem, stejně plodům černaly špičky. Na podzim jsem chtěla rozhodit dolomitický vápenec, ale využila jsem nabídku na hnůj a ten se s vápněním moc nekamarádí, takže vápník bude zase chybět. Díky suchu, co bylo, hnůj zarytý v zemi stejně vyschl, tak ani jeho potenciál nebude plně využit. Mám dilema, jak doplnit k rajčatům vápník. Kristalonem co 14 dnů + wuxalem na list? Máte nějaký lepší nápad?

Orkádo jsem dva roky pěstoval jen tak, abych věděl co je to za odrůdu. Dříve, když jsem neměl žádné odrůdy ze zahraničí, tak jsem kombinoval Start s Torinem. Když byl špatný deštivý rok, tak se mně zdálo Torino lepší, mám dojem, že tolik nepraskalo. Později jsem Torino vystřídal Cristalem. Ale zajímá mne, jak jste uspěla s tím Uragánem. Já jsem se snažil poslední dva roky ho pěstovat, ale s jeho klíčením to bylo špatné, klíčil mně málem tři týdny a vyklíčilo každé páté semeno. Po výsadbě to bylo suverénně nejmenší rajče a do konce sezóny se to nijak nezměnilo. Jak to bylo u Vás?

Pokud jde o tu suchou hnilobu květního konce, tak tím hlavním problémem bylo počasí. V době, kdy byly rostliny ještě poměrně malé, tak bylo velmi teplé a suché počasí. Nasazené plody velmi rychle dozrávaly i když jejich velikost byla menší než obvykle, hlavně ty běžné odrůdy. U velkých odrůd se to často projevilo tím, že plody také nedostaly dost vápníku, který je vlastně základem stavby těla (plodu) stejně tak jakoi u lidí, byla to taková jakoby osteroporéza. Tomuto tempu nestačily kořeny (možná také slabé stonky- tok živin) a nebyly schopny dodat dostatek vápníku do narůstajících plodů. Kyž se k tomu přidá to sucho a přehnojení dusíkem, nevhodný typ vápníku v půdě a odrůda náchylná k této poruše, tak ten Wuxal sám nepomůže. Pokud jde o dodání vápníku do půdy tak dávám na podzim popel ze dřeva. Má tak asi 35 %  vápníku v dobře využitelné formě a dost draslíku a fosforu, žádný dusík. Dřív, když jsem pěstoval rajčata obdobně jako brambory, tak jsem zasadil sazenice do brázdy a půdu urovnal. Později až povyrostly, tak jsem kolem nich nasypal popel a nakopčil  (přihrnul) je jak brambory. Zalíval jsem do vzniklé brázdy.

           Vladimír

Chtěl bych ještě dodat, že je třeba vybrat si také odrůdy, které nejsou tak náchylné k tomuto poškození (u mne jsou to španělské bifteky) a také trochu upravit pěstování.

           Vladimír

Máte pravdu. Torino také pěstuji proto, že je to rajče do nepohody - jako zálohu. Slušně mi rostlo a plodilo za zhoršených podmínek v 10l betonové tvárnici.

Nevím, jak dlouho mi klíčil Uragán, takové záznamy nevedu. Chtěla jsem ho vyzkoušet, protože jsem na netu našla, že je to dobré rané rajče pro polní pěstování. Zklamal mě na celé čáře. I u mě to bylo nejmenší rajče, plodů málo a chuťově nic moc. Dozrával stejně jako Bejbino, ale úrodnost fakt mizerná. Bejbino by bylo s úrodností fajn, kdybych ho mohla pěstovat výš jako 1,5 m. Jenže záhon je vlastně vykopané koryto na návažce, kde byla původně cesta a opěrné tyče nezapíchnu tak hluboko, aby udržely větší rostliny. Uragán narostl málo, odhaduji tak 1,20 m, Money Maker na tom nebyl o moc lépe. Obojí vyřazuji z repertoáru.
Lepší fotku nemám, snad něco uvidíte.

Ještě k vápníku - trochu popela ze dřeva mám - určitě ho vyzkouším. Dík za radu. Právě tu na diskuzi jsem už dříve vyčetla, že je horší příjem vápníku ovlivněn i vysokými teplotami; u jižní dispozice při horkém průběhu počasí to platí násobně.

v LIDLU mají Marmande a Supersweet 100 za "směšné" peníze, jak se tu někdo ptal kde sehnat.. u nás dnes poprvé byl viděn stojan se semeny..

Sáša

"podmínky jsou důležitější než odrůdy"

Možná u tebe Milane, ale jinak ne. Dokonce i firmy udávají rajčata jako raná, poloraná a pozdní, případně u nich uvádějí DTM. A to nemluvím o chuti!!!

           Vladimír

Vladimíre, nemyslel jsem to úplně obecně, to by byl nesmysl. Asi jsem měl přidat "někdy" nebo "za určitých okolností". A taky jsem vůbec neměl na mysli ranost. S tímhle upřesněním si ale za tím stojím: když vezmu minulý rok, Startky z balkónů byly hodně jiné než ze zahrady: nejmíň o 1/3 menší, kompaktnější, intenzivnější v chuti, s tvrdší slupkou i asi sladší. Taky jich bylo míň. Logicky: míň živin v květináčích, ale zato o cca 5 stupňů vyšší teploty (čímž taky daleko vyšší výskyt suché hniloby). Kdybych je dal ochutnat někomu neznalému, určitě by neuhodl, že je to stejná odrůda ze stejného pytlíku semen. A není to o jednotlivcích, platilo to o všech Startkách. Podobně Maglia Rosa, Stupické, Balkonzauber. A ta různá hodnocení hlavně chuti jedné a téže odrůdy tady na fóru mne v tom utvrzují. Jasně, málokdo má tu "výhodu" pěstování na dvou hodně odlišných místech, takže soudí podle sebe. Ale i když srovnáš dva rozdílné roky, vyjde Ti něco podobného, nebo ne?

A teď z jiného soudku: jak hodnotíš Tomato Berry F1 od Thompson&Morgan? Objednal jsem si je z Anglie, budu mít 5 sáčků semínek, klidně se podělím. Jsou tak vynikající, jak se o nich tady povídá?

Milan