Rajčata 2019

Dobrý den, překvapilo mě, že již někteří vyséváte rajčata. Jaké to má výhody a co brzy na jaře s již tak velkými rostlinami? Mám "skleník" z polykarbonátu, ale rajčata jsem v něm nikdy neměla, ale zvažuju že příští rok je tam dám. Venku na záhoně při sebemenším ochlazení brzy odejdou. Proto mám zároveň dotaz i na nějaké odrůdy vhodné do skeníku, které nejsou moc vysokého vzrůstu, asi nějaké keříčkové. Výška skeníku je po bocích nad záhonky cca.180cm. Děkuji

Peknu vecer prajem,

trochu mimo temy, len si chcem ako zaciatocnik overit, ci nerobim hluposti. Mam zlu podu, ilovitu, tazku, minuly rok tam povodny majitel dal hnoj, aky neviem. 4 roky tam pestoval rajčiaky. Zmeny nie su mozne, maly pozemok, stale na tom istom mieste budu plodiny 1.trate. Kombinacia 12m2 volnej pody + zvysok crepniky. Preorali sme + dali granulovany konsky hnoj+ siran draselny. Neskor chceme dat dolomiticky mlety vapenec a na jar pred vysadbolu by som chcela dat granulovany slepaci hnoj. Ponukli mi teraz zadarmo klasicky konsky hnoj. Mam vyuzit a zaorat ho po granulovanom.? Teraz uz nestihnem, ale buduci rok po sezone by ste volili moznost vyhadazt il prec a navozit ornicu. Ci staci hnojit ilovitu zem. A snad uz budem mat hotovy svoj kompost... Poradte dakujem. Katka    

Granulovaným hnojem si tu vaši jílovitou půdu nezlepšíte. Možnost získat koňský hnůj bych jistě využil. Teď na podzim bych ho dal do toho kompostu (oddělat vrchní vrstvu, dát tam ten hnůj a zakrýt tou oddělanou vrstvou). Ještě na jaře bych nějaký hnůj zapravil do brázd tak, abych rajčata ev. jiné rostliny nesázel přímo do tohoto hnoje (aby se kořeny nepopálily).

           Vladimír

Katko, Váš problém má dvě stránky: strukturu půdy a živiny. Pokud je země hodně jílovitá a tím tvrdá, rostliny těžko vytvářejí adekvání kořenový systém. Vím to z vlastní zkušenosti s rajčaty: zasadil jsem je až do podkladového jílu. A přestože jsem je patřičně hnojil, byla slabounká a neduživá. Takže je potřeba strukturu půdy zlehčit. Nejsnazší řešení je písek, ne kopaný, ten slehává. Dál je možné přidávat nezávadný biologický materiál, který vytvoří humus, ale to je běh na dlouhou trať. Osobně teď malinko zlehčuju půdu použitou směsí substrátu a zeminy z pěstování v květináčích. Z tohoto pohledu je koňský nezpracovaný hnůj mnohem lepší než granulát. Samozřejmě se dá koupit nějaký laciný substrát a také ho do půdy přidat. Mletý dolomitický vápenec také funguje jako písek, ale toho tam nemůžete dát tolik, aby to mělo význačný vliv na strukturu, která je to nejdůležitější. Živiny se pak dají přidat mnoha způsoby. Někdo nedá dopustit na jíchu, někdo na hnůj či slepičinec (ty je rozhodně lepší nejdřív kompostovat), někdo používá umělá hnojiva. Je potřeba si uvědomit, že přehnojení amoniakální (močovina) formou dusíku ztěžuje rostlinám příjem vápníku. O tom jsem se letos na jaře přesvědčil natvrdo. Takže teď spíš používám Kristalon nebo dusičnan vápenatý v zálivce v nízkých koncentracích. Zatím se to osvědčuje.

Milan HP

Ďakujem za dobré rady, na tom konskom hnoji budem pracovať, aby mi ho manžel doniesol, snáď to ešte zakopeme, keď sa oteplí, po tomto mraze. Čítala som expertov, ktorí to zvládli aj v januári. Sezónu 2018 som tam dopestovala mohutné rastliny, predchádzajúci majiteľ domu dal do pôdy nejaký hnoj. Len kvalita plodov mizéria, ale v apríli sme sa len sťahovali, už som nemala čas pestovať planty, tak som darom dostala nechutné medium červené čosi. V juni som sadila vlastne male priesady Cherolly, Idyll, goldkrone a venus. Žlté verzie fajn. Cherolla praskala, Idyll kysla. Zial, je tam aj polotien, tak veľké pestovanie na poli nevidím ružovo (btw sú odrody vhodne do polotiena?, asi blbosť...). V kvetináčoch boli ale aj tieto cherry výborne, len plodnosť nízka. Tak ako ste spomínali, vysypala som na pole asi 20 črepov hliny z pestovania 2018, aj to to trochu prekypri. 2x som striekala na listy proti plesni, nemoze to ublizit pode? Redukovala som kus aronie, čo tienila a zlikvidovala figu, ktorá nerodila. Inak sme región Košice 250 mn. Vďaka. Katka

To kdy se rajčata vysévají závisí na tom, kdy se budou vysazovat ven a také na tom, za jakých podmínek se pěstují sazenice. Já budu dávat rajčata ven do pařeniště okolo 20. března. Mám odzkoušeno, že v mých podmínkách (severní okno, teplota jen 17-18°C) musím vysévat velmi brzy, abych měl v době výsadby sazenice již s nasazenými květy ev. malými rajčátky. Pokud máte skleník z polykarbonátu (srovnatelná kvalita jako sklo), tak byste mohla opravdu pěstovat rajčata dříve, ale pokud nemáte možnost přitápět tak silnější noční mráz před 15.květnem může všechno vaše úsilí zmařit. Pokud byste i přesto do toho šla, tak je potřeba nad rajčaty uvnitř skleníku dopředu nachystat   nějakou lehkou konstrukci přes níž by se v případě hrozících nočních teplot pod 0 °C přehodila nějaká plachta nebo stará deka namočená ve vodě. Také z tohoto důvodu by byly vhodnější nižší odrůdy.

           Vladimír

Vladimíre moc děkuju za odpověď. Ve skleníku mám přitápění, takže teoreticky bych tam rajčata mohla dát i před zmrzlými muži. Vy píšete, že dáte rajčata ven již okolo 20.března. Můžu se optat v jaké jste nadmořské výšce? přeci jen mi to přijde do pařeniště hodně brzo. My jsme cca.400m.n.m. Z odrůd co jsem tak zjišťovala se mi zamlouvá Darinka F1, Tereza nebo Šejk. Ale nemám s nima žádné zkušenosti. Nezkoušel jste je někdy v minuých letech? Jana

Předpokládám, že nechcete nějak moc často v tom skleníku topit, což by bylo neenkonomické. Něco jiného je zatopit, když teploty v noci klesnou hluboko pod nulu. V každém případě bych doporučil kontrolovat si teplotu a vlhkost ve skleníku dataloggerem.

Pro toto rané pěstování je třeba vybrat velmi rané odrůdy, protože pěstovat nějakou poloranou je zbytečné, protože co získáte brzkým vysazením ztratíte tím, že odrůda se dostává do zralosti poměrně pozdě (dlouhá doba od kvetení do vyzrání plodu). Další vlastností by měla být odolnost vůči chladnějším podmínkám.  Z českých odrůd jsem zkoušel Stupické polní rané (dávám ho do pařeniště každý rok a pěstuji ho jako keříčkové bez vyštipování), Darinku F1 (snad je to slovenská odrůda) jsem zkoušel v pařeništi v roce 2016, nebyla nijak mimořádná a protože se mně podařilo sehnat plno jiných velmi raných a chladu odolných rajčat, tak jsem se soustředil na ně. Většinou jsou to ruské odrůdy ze šlechtění z třicátých let minulého století, které prováděl P.Sarayev (M-22, I-2, Sarayev Shtambovyi,...), nějaké odrůdy z Kanady a USA a také z Polska (Betalux, Poranok, Alka F1). Stále dál zkouším co by bylo pro mne nejlepší. Asi budete muset také zkoušet.

           Vladimír

PS.: Včera mně ty sazenice ne mou vinou spadkly z okna (ztráty velké až 30 %). Některé odrůdy nemohu už nahradit, protože nemám semena.

           Vladimír.

Tak to je mi líto, že jste přišel o část výsevů. Musím se přiznat, že mě to Vaše ranné pěstování rajčat v extrémních podmínkách zaujalo. Nemíním sice s rajčaty nějak experimentovat, ale pár rostlinek bych fakt vyzkoušela, jestli by to i v našich valašských podmínkách zvládly. Co jsem tak brouzdala po internetu, tak nabídka semen co by přicházey v úvahu velice nic moc. A to co jste zmiňoval ani náhodou. Snad jedině to Stupické. Možná se ptám blbě, ale od Vás by pár semínek nebylo možné odkoupit? Nebo tip na nějaký český web s velkým výběrem semen? Díky Jana

Tak přece něco jsem našla - Siberian nebo Subartic plenty. Zkusím mrnout u nás v zahradnickém marketu, jestli to budou mít. Jana