Prečo osivo kukurice su vsetko hybridy?



host - 147.78 (?)
27.12.2019 1:29

1.Pokiaľ sa jedná o F1, osivo by už nemalo tie isté vlastnosti.

2.Chuť, odolnosť, vegetačné obdobie, pri kukurici sa dosť tlačí na schopnosť dobre rásť aj pri nie optimálnych hydropodmienkach.

3.Kukuricu síce nepestujem, ale o nejakej so štyrmi plnohodnotnými klasmi som ešte nepočul (netvrdím, že nie je).

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
Stránky: 1,  2   
Pierre - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (183) - 16.1 (?), 26.12.2019 9:37, zobrazeno: 8362x

Desaťročia sme pestovali jednu kukuricu. Nebola nejako extra sladká, ale na jednej rastline boli vždy 3-4 klasy kukurice. (velká chyba že osivo rodicia neodložili)
Pred paru rokmi sme kupili supersladkú F1 hybrid. Chuťovo výborna, ale na jednej rastline 1 max 2 klásy.

Preto som si povedal, že najdem nejaku kukuricu nehybrid. Obehal som zahradníctva na jar, a zistil, že ani v jednom nemaju kukuricu, ktorá je nehybrid. Dokonca aj na internete je to náračne najsť. 

Preto mam 3 otázky:
1) ak budem si nechávať osivo z hybridnej kukurice, zmenia sa vlastnosti tak ako napr. pri paradajkách?
2) Prečo vlastne je vsetko osivo kukurice hybrid. Aké vlastnosti sú lepsie - tie chutové, alebo odolnosti - ako napr. pri paradajkach
3)Akú odrodu nehybridnej kukurice pestujete ak pestujete?

Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
host - 147.78 (?), 27.12.2019 1:29

1.Pokiaľ sa jedná o F1, osivo by už nemalo tie isté vlastnosti.

2.Chuť, odolnosť, vegetačné obdobie, pri kukurici sa dosť tlačí na schopnosť dobre rásť aj pri nie optimálnych hydropodmienkach.

3.Kukuricu síce nepestujem, ale o nejakej so štyrmi plnohodnotnými klasmi som ešte nepočul (netvrdím, že nie je).

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 27.12.2019 22:38

F1 hybrid je osivo "první filiální generace", kde vlastnosti všech sourozenců jsou vyrovnané. V tom problém není. Váš problém je, že prošlechtěnost kukuřice je od odrůd striktně krátkodenních až po dlouhodenní. Je jedno, jestli získáte osivo F1 nebo C3, vždy je potřeba, aby byla daná odrůda dlouhodenní.
Dlouhodenní odrůda zahájí po skončení dlouživého růstu vytváření prašníkového (samčího) květu na vrcholu a brzy na to i zálístků s palicemi semenných (samičích) květů. Čím dlouhodennější je, tím více palic stihne vytvořit a tyto se stihnou i opylit.

Krátkodenní odrůda čeká s vytvářením květů na krátký den a tudíž je u nás vhodná pouze k sklizni biomasy pro bioplynové stanice a pro sklizeň na zeleno  (siláž, sušená řezanka,...). Nenaroste nikdy nízká, protože za dlouhého dne nezastavuje dlouživý růst kvůli kvetení.

Protože Polsko (Kanada, Litva, Dánsko,...) je na sever od nás, je tam potřeba prošlechtění kukuřice na dlouhý den větší a tudíž, pokud nakoupíte hybridy F1 cukrové/pukancové kukuřice určené pro polský trh, určite neuděláte chybu.

Další věcí je štěpení do F2 generace. Pokud chcete točit vlastní osivo z rozštěpeného F hybridu, pak je potřeba trochu znalostí štěpných poměrů a logiky výběru linií. Na štěpný pokus je jedno, jestli výsevek vezmete z jedinné rostliny či ze směsi semen všech rostlin F1 generace. Je však potřeba vysít minimálně 32 semen, aby se vám v potomstvu objevil (s pravděpodobností cca 95%) od každé štěpené kombinace alespoň jeden jedinec. Když je takto vysejete, tak si označíte rostlinu, která jako první začne vytvářet palice (F2r), dále která vytvoří nejvíce palic (F2m) a nakonec tu, která nejpozději vytvoří Vrcholové prašníkové květenství (F2p). V dalším roce vysejete 16n zrn z F2r + 16n zrn z F2m + 4n F2p a z této F3 generace vyberete takovou rostlinu, která Vám bude nejvíce vyhovovat. Je pravděpodobné, že takováto rozštěpená linie už bude stálá ve svých vlstnostech, bude mít dostatečný překryv prášení pylu s kvetením palic (absence pylu v konci kvetení se projevuje slepými vrcholy nejmladších palic stejně jako nedostatek Boru ve výživě) a dostatečně brzkým nástupem tvorby palic po letním slunovratu. I přes jistou stálost je potřeba každoročně pro osivo vybírat tu rostlinu, která je nejblíže požadované linii a ostatní sklidit na spotřebu.

SfK.


Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 29.12.2019 0:35

Protože Polsko (Kanada, Litva, Dánsko,...) je na sever od nás, je tam potřeba prošlechtění kukuřice na dlouhý den větší a tudíž, pokud nakoupíte hybridy F1 cukrové/pukancové kukuřice určené pro polský trh, určite neuděláte chybu.

To není tak jisté. Země víc na sever mají ve vegetační době - od jarní do podzimní rovnodennosti - dny delší než u nás. Nad polárním kruhem dokonce trvá den 24 hodin, ale tam se zas blbě cokoli pěstuje.

Co se týče toho štěpení do dalších filiárních generací. To, co popisuje Standa je snaha o vyšlechtění čisté linie. Je ovšem otázkou, jak jsou kódovány kýžené vlastnosti kukuřice. Je-li podmínkou kvality osiva F1 mít dvě různé alely na jednom genu, pak vyšlechtit čistou linii nelze. Jediným řešením při výrobě osiva je každoroční křížení obou homozygotních rodičů. Ostatně proto jsou semena F1 tak drahá. Můžeme se jen domnívat, zda nejde jen o reklamní trik, aby si pěstitel kupoval stále originální osivo a neschoval si jen pár zrnek z loňska.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 30.232 (?), 29.12.2019 2:55

To není tak jisté...

Tomu moc nerozumím. Standa naznačuje, že osivo pro maličko delší polský den bude u nás výhodnější než osivo pro krátký letní den.

ale tam se zas blbě cokoli pěstuje...

Na sever od severního polárního kruhu (cca 66º) se asi pěstuje o něco hůř. Ale nikdy jsem nevypěstoval takové brambory jako brambory z Aljašky. Byly pravděpodobně z jižní Aljašky (62º), ale zíral jsem na tu velikost. Američané tvrdí, že dvacetihodinový den je pro tyto brambory nejlepší. Nakonec i voda z tajících ledovců a sprašová zemina v okolí řeky Matanuska.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Pierre - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (183) - 16.1 (?), 29.12.2019 11:54

Dakujem pekne za užitočný návod. 
Skúsim to vyskúšať, aj ked kúpiť hotovú nehybridnú sadbu je oveľa jednoduhšie. 

Ako zistím, ktoré osivo je pre ktorú krajinu vhodné? Je niekde nejaký zoznam?
A ako zistím, ci je odroda hybrid/nehybrid ak výrobca na etikete to neuvádza?
Doteraz som si myslel, že pokial to nie je uvedené, tak automaticky sa jedná o nehybrid. No s odrodami z toho eshopu ste ma zmiatli.

V každom prípade, sa potvrdilo to čo som si myslel - zaobstarať si nehybridnú formu kukurice niekde z obchodu je veľmi náročne.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Pierre - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (183) - 100.144 (?), 30.12.2019 23:57

Standa_HK_ 
Rozmýšlal som, ze uchovávať osivo, ktoré bude stále vo svojich vlastnostiach asi nebude jednoduché, z dôvodu, že kukuricu pestuje hned vedla sused. 
Ak on bude mať hybrid F1, a vietor opelí moje kukurice, tak je dost mozné ze zamiesa s budúcou úrodou...

Z toho eshopu, - Chápem to správne, že ak niektorá sadba kukurice je hybrid napr. druhej/tretej generácie(F2 alebo F3) može to obchod predávať bez oznacenia?

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 223.242 (?), 31.12.2019 10:46

Odrůda, pokud je uznaná jako F1 hybrid se pod odrůdovým názvem může prodávat pouze jako první generace. Další generace se jako osivo už prodávat nesmí, zejména ne pod stejným názvem (jen bez specifikace F1). Příkladem budiž třeba dvojice Avicena × Adika_F1, kdy otcovská (opylovač) linie vnáší do dcer Aviceny lepší adaptaci na náš dlouhý den.

Úzus pojmenování je takový, že parametr F1 je nepovinný a některé země EU jej vůbec neuvádějí = tedy pokud nakupuje žok právě v té zemi, ani se nemusí ten strojní inženýr dozvědět, že do malobalení dává po 20 semíncích F1 odrůdy.

Někteří si nechávají balíčkovat na strojích jiné, větší firmy = NohelGarden je například pro ČR (a V5) balen v Moravoseedu. Odmazaná firma z Jindřichovic pod smrkem nakupuje od firmy v jihozápadním Rakousku.

Jinak, podařilo se mi najít odrůdu, která není osivářsky pěstovaná jako odrůda F1

Avicena není odrůdou F1 generace
Avicena není odrůdou F1 generace
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
ivap - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (754) - 243.114 (?), 1.1.2020 15:26

No neříkelte wink, jednou ji mají psanou jako F1, jednou ne...

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 143.134 (?), 1.1.2020 19:22

nějak mi dnes stále vypadává připojení na registr odrůd, takže se podívám až někdy později. Na stránkách s maloprodejem ale předpokládám překlep = někdo vytvářel novou prodejní položku editací jiné a neodmazal to F1...

V registru jsem narazil i na další "místní" odrůdy, ale
- Minigold je příliš pozdní, aby na záhoně/poli dozrály palice pro osivo 
- Tauris F1 je zase příliš složitý hybrid, aby se nesnižovala kvalita v následných generacích

SfK.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika