Plíseň bramboru na rajčatech 2017

Zkušenosti s pěstováním rajčat v roce 2017

Měsíc před vysazením na záhon zapravím do půdy dusíkaté vápno. Rostliny vysazuji po 20 květnu tak, že do vyhloubené jamky dám trochu hnoje a několik lopatek kompostu. Zaleji vodou a rostliny vysadím vodorovně. Zahrnu zemí a opět zaleju, takže potom není třeba dost dlouho rostliny zalévat. Pěstuji pouze tyčková rajčata Tornado F1, která upevňuji k tyčce pomocí izolovaných nastříhaných drátků vhodného průměru a délky (nesmí být příliš tenké ani silné) aby se s nimi dobře pracovalo. Používám zemnicí žlutozelený vodič, který je na rostlině dobře vidět. Drát obtočím kolem rajčete a tyčky a konce do sebe zaháknu. Velmi snadno je možné uchycení pomocí těchto drátů podle potřeby přemisťovat. Po likvidaci rostlin drátky uskladním pro použití v dalším roce. 

Po měsíci rostliny pohnojím troškou Cereritu a mulčuji posečenou trávou. Od spodu rostliny postupně odtrhávám listy, takže v polovině srpna jsou rostliny do více než poloviny bez listí. Asi od poloviny srpna se mně na listech některých rostlin objevila plíseň bramborová. Kousky napadení na listech důsledně vytrhávám. Pokud se objeví plíseň na stonku, oškrábu ji nožem. 25.8. jsou k mému překvapení rostliny v pořádku a plody také.

Rostliny nestříkám řádnou chemií. Dříve jsem zkoušela všechno možné - ředěné mléko, česnekový výluh, ale nic nepomáhalo. Plíseň se stejně objevila.

Je zajímavé, že povětrnostní podmínky jsou téměř stejné jako loni a přesto jsem rajčata měla v této době už napadená. Možná, že to bylo tím, že jsem před výsadbou nepoužila dusíkaté vápno, nevím.

Předkládám své zkušenosti k ověření.

Tomu vápnu bych to moc nepřičítal. Přestože se zdá, že počasí bylo podobné, nemusí to tak být s ohledem na příznivost pro šíření spórů plísně. To je věc, které moc nerozumíme. Je to tak komplexní a, řekněme si to upřímně, náhodné, že to prostě nezvládáme ani s těmi chytrými superkompjůtry.

Ale jednu věc naprosto potvrzuji: materiál, kterým vyvazujeme rajčata, je důležitý. Dřív jsem používal textilii, která držela vodu (staré punčocháče). Pěkná debilita, protože jsem si pak všiml, že se od těch úvazů vesele šíří plíseň (drží vlhkost). Takže jsem přešel na izolovaný elektrikářský drát 1,5 mm2, ale ze dvou částí: smyčky, kterou ovážu kolem klacku (používám jen přírodní kůly) a jakéhosi učka, které pak zahnu do smyčky. Tím minimálně poškodím stonek. Někteří zahrádkáři dokonce doporučují holý měděný drát, prý působí ta měď, co se do rostliny vstřebá, proti plísni. Tím si ale nejsem jist, protože holý drát je moc tenký a tím, myslím, poškozuje povrch stonku (poskytuje plísni příležitost). 

Ano, jsou to detaily, které naše rajčata neochrání před útoky Matky Přírody. Ale trošičku je omezují. Proč bychom svou nevědomostí měli plísni pomáhat?

Milan Hokus Pokus 

Tak už mám také plíseň na rajčatech. Vystříhávám poškozené spodní listy, některé rostliny jsou zasažené více, některé zatím vůbec. Má smysl ty více zasažené zlikvidovat? A co s plody, které jsou zasedlé a zatím nedozrálé? Otrhat a nechat dozrát doma? Podaří se to? Nebo nechat být? Má smysl nyní ještě ošetřit Acrobatem?

Asi to nebude píseň bramborová, ale jiná listová choroba. Možná Septoriová nebo Alternariová skvrnitost. Kdyby to byla opravdu plíseň bramborová, tak by vám nějaké otrhávání spodních listů nepomohlo. Za dva za tři dny už by to bylo vidět na stoncích a také na plodech. Doporučuji najít si obrázky všech listových chorob rajčat a pokusit se identifikovat o jakou chorobu vlastně jde.

           Vladimír

Ale ano, je to určitě plíseň. Napadá listy, stonek je už také černý, a plody už dnes vidím, že začínají být napadené také. Tak bych si dnes odpověděla, že rostlinu mohu vytrhnout a zlikvidovat. Některé plody se možná zachrání, pokud se to u nich nerozjede za pár dní doma na okně.

Většinou plody z napadené rostliny nezachráníte ani když je utrhnete a budete se snažit je nechat dozrát na parapetu.

           Vladimír

Hm, tak to jste mne nepotěšil. Celá sezona u nás byla nadprůměrně teplá a slunečná, rostlinám se dařilo, krásně zasedlé plody, velké a zdravé. Pak přišly deště a hotovo. Stalo se to jen na záhonu, rostliny v pytlích, co mám pod střechou, jsou v pohodě. Takže to souvisí úzce s vodním filmem. Příští rok to chci udělat jinak, větší záhon a také nad ním bude stříška, aby se mi toto neopakovalo.

Až do loňského roku jsem pěstoval jen odrůdu Diana. Vždy stačilo otrhat napadené listy. Rajčata normálně dozrála a listy narostly. Jen vyjímečně se některé nakazilo. Letos jsem zasadil tři vychvalovaná Bejbína a mám problém s plísní na nich.

Jenže Diana je ne moc chutné kerickove rajče. Není to úplný propadák, do salatu by možná šla použít, ale já jsem ji měl jen na vaření. Na přímý konzum to určitě není. Bejbino, ale třeba i klasické rajčata jako Start a Tornádo jsou chuťově mnohem lepší.

Má někdo zkušenosti s vybudováním stříšky nad rajčaty, které jsou pěstované na záhoně? Zabrání to vzniku plísně bramborové a nebo je to zbytečné?