Konzumace plodů rajčete napadených plísní

Jednou mně napsal pan Gajdoštin, tehdy obchodní ředitel SEMA, dnes majitel firmy Dobrásemena, že intenet je dobré medium, ale každý si tam může napsat co chce. A na tom, kdo to čte je, aby si vybral to co je správné a čím s bude inspirovat. K tomu aby si člověk mohl vybrat to opravdové, by měly jako podpůrné sloužit třeba fotografie. I když my co jsme zde déle si pamatujeme na diskutujícího, který si říkal "Pařez" a dlouho si z nás utahoval do doby než se zjistilo, že použil převzatou fotku z amerického webu.JInak si piš co chceš, mě to nebere.

           Vladimír

Vladimíre, a jaká byla reakce fóra na tenhle "žertík"? To by mne docela zajímalo. A jen doufám, že si o mně nemyslíš, že jsem jako "Pařez", protože si z nikoho nestřílím a tady hledám radu a pomoc.

Samozřejmě pan Gajdoštin měl pravdu, je na Tobě, abys rozeznal podvodníky od skutečných zapálenců, byť nezkušených. Jsem rozhodně to druhé, i když nemám fotky. Bez ohledu na to, co si myslíš Ty.

Milan

Milane, pridávam pár skúseností- tých chorôb rajčín je strašne veľa, dosť ťažko sa niekedy určujú, ozaj by bol najlepší rozbor. Mne to vlani zdecimovalo úrodu na polovicu, na akosti plodov sa to neprejavilo, až v septembri. Sama som pátrala na nete aj konzultovala so známymi, ale ničomu sme sa presne nedopátrali. Zrejme to bolo kombinácia Clavibacter (Bakteriálne vädnutie rajčiakov) a Fusariiové vädnutie, ktorému sa darí pri vysokých teplotách.  Baktérie i huby môžu prežiť v pôde za miernych zím alebo sa prenášať aj semenami. Pri vhodných podmienkach sú potom vysoko prenosné z jednej rastliny na druhú.Ja som tú zimu skleník vydezinfikovala iba pôdu dusíkatým vápnom a nepostriekala roztokom manganistanu draselného a následne nevysírila, tak nejaké patogény mohli prezimovať, ale mohlo sa to dostať aj nejakými semenami- veľa druhov som mala od všelikoho a nedezinfikovala som ich. Použila som na priesady aj časť použitého substrátu z predchádzajúceho roku. Patogény ale prežívajú aj v burine na záhrade.
Pre tento rok som urobila opatrenia- pre výsevy som použila profi Gramoflor, zeminu zo záhrady na presádzanie som dezinfikovala v mikrovlnke alebo rúre na pečenie, semená som dezinfikovala v ružovom roztoku manganistanu draselného, podobne aj všetky nádoby na presádzanie. Skleník vydezinfikovala dôslednejšie-viď hore, deň pred výsadbou na záhony som do jamky naliala slabý roztok manganistanu. V júni, keď boli teplejšie noci som poliala priesady hnojivom z kvasníc na zvýšenie imunty a rastliny striekla roztokom kyseliny boritej na zvýšenú tvorbu plodov a ešte 2 krár Wuxalom. Proti plesni iba raz a to roztokom srvátky vo vode(1 ku 10)  s pár kvapkami jódu- inak žiadna chémia.  Chvalabohu tento rok rastliny mám zatiaľ v perfektnom stave. Zrejme bude niečo aj na tom hnojení kvasnicami(vitamín B a kvasinky v pôde asi eliminujú niektoré patogény.) Pokusné rastliny vysadené u tety na opačnom konci mesta túto výživu nedostali, ani postrek srvátkou rastliny nie sú v tak dobrej kondícii, listy im viac žltnú a niektoré už budú končiť (hoci to vlaňajšie napadnutie nemajú).   Každopádne urobíš dobre, ak nebudeš používať tie jesenné odrezky, rastliny na jeseň majú v sebe už všelijaké patogény, ktoré na pohľad nevidno.  Prajem veľa zdaru pri pestovaní.  Eva T

Milan HP: Váš záver, ku ktorému Ste dospeli (sterilizovať pôdu... vysírenie...Savo... UV-žiarenie...) je absolútne pomýlený. Ak by Ste si "vysterilizovali" svoj organizmus a zbavili ho úplne všetkých baktérií, vrátane črevnej mikroflóry, onedlho by Ste zomreli. Rastliny vrátane paradajok nemusíte/nemôžete pestovať v sterilných podmienkach. Stačí len eliminovať na únosnú mieru patogény. Ak sa chcete dopracovať k úrode kvalitných a zdravých paradajok, nemusíte vymýšľať takéto nezmyselné eskapády. Stačilo by si prečítať niečo z príspevkov napríklad Vladimíra, Evy T. alebo Tety Jany... Ale čo budete robiť je Vaša vec, takže pokojne môžete ten balkón ožarovať trebárs röntgenom. IH

Nějak jste neporozuměl tomu, co jsem napsal: UV záření budu používat jen doma za oknem, a to ne s cílem vytvořit sterilní prostředí (to stejně nelze), ale zlikvidovat tu infekci, kterou tam prokazatelně mám. Tedy uvést věci do původního - tedy infekčně neutrálního - stavu. Totéž platí o ostatních prostředcích. Cílem tedy je, jak říkáte "eliminovat patogény". Víte o jiném způsobu?

Alternativou, kterou ale zatím nechci použít, je stříkání chemickými prostředky, které navíc nejsou ani zdaleka spolehlivé. Nevím, jaká zkušenost vede k tomu, že prohlašujete něco za "absolutně pomýlené". Nebo máte zkušenosti s podobnou situací? Pochybuju.

Může se ale stát, že to nebude fungovat a v tom případě to prohlásím - po obdržení výsledků - za pomýlené sám a veřejně. Váš příspěvek má totiž jeden nedostatek: ani nenaznačuje, jaké by podle Vás mělo/mohlo být to lepší řešení.

Milan HP

Milan HP: Rozhodujúce sú výsledky. A tie u Vás absentujú. Idete objavovať Ameriku, a plávate k Austrálii... Na rozdiel od Vás výsledky majú Vladimír, Eva T., Teta Jana a ďalší. Čo tak trošku čerpať z ich skúseností a vybrať sa v ich stopách. Oni totiž už tú Ameriku objavili. To by mohlo byť to "lepší řešení". Ale - ako som už napísal - je Vašou vecou ako trávite svoj voľný čas. Šťastnú plavbu! IH

Nevím, zda se dá u mne mluvit o "absenci výsledků". Loni 235 kg z 57 rostlin, letos to bude přes 100 kg ze 48. První zralé rajče loni 30.4., letos 20.3. 

Momentálně ale mám problém s tou nákazou, takže ho řeším. Možná bych ani nemusel, ale chci mít zdravé rostliny (to snad není Austrálie), takže udělám všechno, co si myslím, že by mohlo pomoct.

Ale máte pravdu: mne zajímají víc procesy, postupy a řešení problémů než výsledky vyjádřené v kilech či chuti rajčat. Mám ale tu jednu podmínku, kterou všichni ostatní považují za šílenou: nechci stříkat. Tedy vyjádřeno Vašimi slovy: nevím přesně, kam doplavu (to nakonec neví nikdo), hlavně že plavu. A spíš tady na fóru mluvím otevřeně o svých problémech a chybách než o výsledcích. To proto, aby se jich ostatní mohli vyvarovat.

Milan HP 

Myslíte si, že ti, co normálně na zahrádce pěstují rajčata, nesklidí tolik plodů, resp. že by jich neměli dostatek?

Marnost vidím v tom, že se je za každou cenu snažíte množit stále dokola, že živoří přes zimu a absolvují velké změny během jara. Zbytečně laborujete s profi substráty. Drtivá většina zahrádkářů si sazenice buď koupí předpěstované, nebo předpěstuje od března za oknem, v kompostu a zahradní půdě, v květnu vysadí ven. Sice nesklízí pár plodů už v dubnu, ale rostliny jim pak pěkně při nastupujícím létě vyrostou, bohatě zaplodí, a s podzimem se rozloučí. Všechny patogeny se v zimě zlikvidují a další rok se začíná čistě a zdravě ze semen a s odpočatou půdou. Takto to praktikují téměř všichni, dělali jsme to i my od raného dětství, a nikdo neměl důvod bádat nad tím, jak ohnout přírodu a pěstovat je jinak než v sezóně. Pak to dopadá přesně tak jak u vás: bědujete nad napadením a vymýšlíte nákladné postupy, jak proti přírodě bojovat. Ale jestli vám to za ten promrhaný čas a prostředky stojí, bojujte dál, je to čistě váš boj. Já si nemyslím, že je správné to nazývat "výzvou". Já si myslím, že to je pouze boj s přirozeným ekosystémem, který takto funguje v našem regionu.

Máte naprostou pravdu: to, co dělám, bych sice nenazval "ohýbáním přírody" (spíš využíváním jejích principů - rozhodně to není boj), ale to je jen otázka pojmenování. Není to ekonomické ve smyslu poměr vydaná energie - získaný výnos. Ale pořád si ještě nerozumíme tak úplně: pro mne je důležitější se o něco snažit než to opravdu dostat. Cesta a její zákruty jsou to, co mne láká. Ve svém povolání už jsem ji našel dávno a je stejně neortodoxní jako v rajčatech. Je hrozně těžké to vysvětlit, protože je to vyloženě emocionální. Asi nejjednodušší by bylo říct: baví mne to a naplňuje. A ten neúspěch mě jenom povzbuzuje, nesráží (no, možná proto, že se zatím neudála žádná skutečná katastrofa). Nejlíp mne asi chápe Eva T., která dělá hodně podobné věci, ale na rozdíl ode mne mnohem úspěšněji (ale ani ona se nevyhnula problémům). A tak vím, že to není "marnost", že to lze. Mám tu výhodu, že na téhle aktivitě nejsem existenčně závislý, takže když něco nevyjde, nic moc se neděje. Je to prostě jen koníček a ten čas s ním strávený považuju za obohacení bez ohledu na materiální výsledky. Jasně, dá se tomu říct slušně pošetilost (a mnozí mi to tady dávají takhle sežrat), ale já to cítím úplně jinak. A neběduji, to je jen povrchní dojem, hledám řešení. A to mne baví.

Rozumíte mi teď líp?

Milan HP

V loňském roce se vám dařilo mnohem víc. My zahrádkáři máme raději samé pozitivní zprávy a naději pro sebe. Skutečně to nemusí být vždy jen o efektivnosti, ačkoliv to se čte nejlépe. Já oceňuji např. vaše hodnotné shrnutí poznatků z 30.4.2018. Pro mě to byly chybějící střípky v mozaice. A tak dělám jen pokusy, které už někdo prověřil. Chystám se třeba na pěstování keříčkového rajčete v interiéru ve třetí sezóně. Hodně mých známých to zajímá. Jenom dořešit zalévání o Vánocích... Budu taky muset dořešit zmražená rajčata z exteriérů. Asi z nich bude kečup s jablky a česnekem.