Konzumace plodů rajčete napadených plísní

Ahojte,

můžu poklidně konzumovat nešpokozené plody rajčat po zasažení rostliny plísní bramborovou? Jako každý rok plíseň zaúřadovala, ovšem je mně líto vyhodit plody, které mají evidentně nepoškozenou slupku. Jako každý rok takové plody vesele baštím, ale stejně ve mně hryzají myšlenky o "napadeném plodu". Takže bych rád názory vás zkušenějších, jak se vypořádáváte s následky plísně na úrodě.

Pro ilustraci zasílám fotky. Zbytky bílého povlaku jsou po postřiky Acrobatem cca 4 týdny zpět.  Zároveň jsem si ověřil, jak velice záleží na stanovištu. Obě rostliny jsou pěstovány na balkoně 4x5 m. Zatímco první (na obrázku vitálnější) jsem po prvních atacích plísně (polovina července) přemístil na jiné stanoviště na balkoně, tak druhou jsem nechal na stejném a ta je komplet kaput.

Děkuji za názory!

A tu plíseň máte kde? 

A co to je tedy za postižení rostlin, které jsou "spálené"?

Zasílám ještě lepší foto pro představu o plísni-dle mě se jedná o plíseň.

PL

Spíše septorióza, plíseň vypadá jinak.

Mám za to, že na obrázcích opravdu není bramborová plíseň. To zaprvé. Ta totiž způsobuje jednak většinou viditelné postižení plodů, ale zároveň mění i chuť postižených plodů tak, že byste je stejně nejedl. A také se projevuje i na stoncích a ostatních částech rostliny - tmavě hnědé až černé plochy.. To zadruhé.

Vaše plody se zdají být bez poškození, což by svědčilo na septoriovou skvrnitost. Osobně ale mám zkušenosti s infekcí, která způsobuje usychání listů, má jiné příznaky než septorius (neexistují hnědé skvrny) a také dokáže rostlinu časem zničit. A plody zůstávají netknuté až do vysokého stádia napadení. Pak se na jejich povrchu projevuje hnědé žilkování, připomínající hustou pavučinu. I přesto ale je vnitřek plodu na pohled i chuť bez vady. Domnívám se, že je to něco bakteriálního. Možná vaše rostliny postihlo něco podobného.

Osobně, tedy na své riziko, konzumuji i zdravě vypadající a chutnající plody z keřů napadených prokazatelně bramborovou plísní, což se mi stalo v roce 2017. Zatím žiju bez následků, i když vím, že plísně Aspergillus produkují škodlivé aflatoxiny, které jsou obsaženy v celém nakaženém plodu. Bramborová plíseň je z jiného rodu (Phytophora) a nikde nebylo žádné varování. Ovšem to nemusí znamenat, že je to bezpečné.

A kdybych letos byl přeopatrný, nejedl bych ani ty viditelně zdravé plody, které mi výše zmíněná blíže neurčená infekce ponechala. Což samozřejmě není můj případ: vesele jím i nakládám. Kdybych se tady na fóru odmlčel nadobro, nejspíš to znamená, že to nebyl dobrý nápad. Ale do té doby spoléhám na svůj imunitní systém :-).

Milan HP

Milane zdravím a děkuji velice za reakci. Předně souhlásím, že senzorika, imunita a zdravá mysl napoví, co je vhodné ke konzumaci a co ne. Takže i já vesele jím, ale přesto jsem se tady chtěl dotázat. Stejné příznaky u rostlin už mám totiž 3-tí rok po sobě a na nic jiného než obvyklou plíseň už jsem to osobně nehodnotil, protože ostatní onemocnění jsou už vzácnější. 

Už jsem spekuloval i nad špatnou výživou (kupuji substrát z obchodu, přehnojil jsem..), snad se tedy smířím s 3 roky po sobě chycenou septoriózou. 

Rajčata mě však už štvou, přitom papriky pěstuji s úspěchem, letos se podařilo i pár lilků, cuket-vše ma balkoně ze samozavlažujících truhlíků. Budu dál experimentovat.

PL

Ať se jedná o cokoli, jakákoli parazitická choroba rajčete nebrání v jejich konzumaci, pokud jsou polody vzhledově a chuťově normální.  Naopak saprofytické plísně, napadající sklizené, častěji poraněné plody, jsou zdravotně rizikové.

Petře, to je ten správný duch experimentátorů: řešit, ne se vzdávat. Mně už se to také táhne druhým rokem a udělal jsem tu chybu, že jsem se dlouho utěšoval tím, že je to fyziologické, takže jsem zkoušel, co se dalo ve výživě, ale nic z toho nepomohlo, a zároveň jsem tak zanedbal hygienická opatření.

Můj plán je teď sterilizovat veškerou půdu (normálně jako okurky v zavařovacím hrnci), nepoužívat hnůj, ani granulovaný, vysířit ten skleníkopařník na balkóně a ještě celý balkon umýt savem, nepoužívat substráty, pouze půdu z chalupy zlehčenou pískem a perlitem (letos mi v tom jdou papriky velmi dobře). Pravidelně pak dezinfikovat prostory ultrafialovou zářivkou. Byt už jsem i vymaloval protiplísňovým Eternalem. Budu hnojit zásadně umělými hnojivy. A rostliny otužovat venku při každé vhodné příležitosti. To by v tom byl čert, aby to nepomohlo. Určitě o výsledku poinformuju na svém vlákně Rajčatový hokus pokus.

Tak ať nám to roste.

Milan HP

Zdravím Milane,

vlákno jsem dočetl a obdivuji trpělivost a péči, sám to takhle důkladně zatím brát nebudu, nicméně budu zvědavý na Vaše výsledky. 

Váš tip na bakeriálního původce na mých rajčetech mě vedl k pátrání a nakonec jsem si chorobu diagnostikoval nejblíže jako fusáriové nebo bakteriální vadnutí rajčete. Jelikož už to mám třetím rokem, něco poblíž je zamořeno, infikované osivo, substrát, v podstatě cokoliv. Shodou okolností jsem si všiml podobného poškození u listů živého plotu (viz obrázek). Snad to nechytne i meruňka...

Pánové, je vidět, že toho víte o zahradě a pěstování rostlin hodně málo. Možná bude pro vás lepší to prodat, zavřít se do utěsněné místnosti, vše vymýt Savem, filtrovat vzduch a pravidelně se ozařovat nejen UV, ono i radioaktivní záření hubí některé plísně a bakterie.