Dýňové slavnosti Šebrov

U nás je nejoblíbenější dýňová polévka podle tohoto receptu, je fakt výborná, akorát se tam musí dát šlehačka ne smetana na vaření, jednou jsem to spletla a nebylo to k jídlu: o)

Hokaida mám stále z loňské sklizně - jedna se začala kazit v půlce ledna, ostatní bez problémů drží. Mám je v místnosti se světlem, asi 10°C, položené na polici. Většinu sníme jako polévku. Když je v obchodě výhodná koupě, koupím i máslovou (bohužel v 650 mnm mi nedozrála), skladovat jí jde stejně.

Polévka: na oliv. oleji zpěním cibuli, přidám kari, tymián, dýni, podliji vodou (nebo přidám jakýkoliv svůj mražený vývar - v sobotu byl kachní) a uvařím. Vezmu to tyčákem, přiliju trochu mlíka (smetany) a přidám hrst kadeřavé petrželky.

Přebytek lze v bez problémů zamrazit. Mrazit lze i syrové hokaido (na jednu polévku většinou upotřebím půlku větší dýně, druhá půlka jde do mrazáku).

A semátka také sníme - vyberu je z dužiny, umyji, osuším v troubě nebo na kotli, venku vypráším loupající se slupičku a pak večer u TV louskám a loupu.

Tak dnes jsem zahájil sezónu pěstování tykví. Vysadil jsem osm sazenic keříčkových- cuketu Gambit 3 ks, cuketu Ambassador 2 ks, jeden patison, a dvě Cream of the Crop. Z plazivých jsem vysadil 2 ks Pečárky, 2 ks Golden Hubbard, 2 ks Australian Butter, 1 ks Sweet Berry, 1 ks buternut Liscia, 1 ks špagetové tykve, 1 ks Victoria a 2 ks bezslupkatá Apetit. Vše jsem zamulčoval černou folií a zakryl tunelem z netkané textilie. Doma mám ještě dvacet čtyři sazenic jiných odrůd, jsou menší a vysazovat je budu asi tak za týden. Z výsevů 8.5.2015 mně k dnešnímu zatím nevyklíčila semena tykví v patnácti kelímcích. Nevím jestli si mám přát, aby tyto tykve vyrostly, protože zatím nevím kam bych je dal.

                         Vladimír

čo tým, ak sa urodí?

   Já jsem sela 1.5., první vylezly za necelý týden, druhá várka za 2 týdny a včera další tři. Nevyklíčily pouze 3 semena z 35, vč. cuket. Mám semena z dobrasemena.cz, část mám stejných, pár jiných druhů. Myslím, že můžete chystat půdu :-) Řeším stejný problém, něco je v zemi, ale jinak už mám k dispozici jen louku. Asi ji zkusím porýt a zarýt do porytého rozpadený hnůj, zakryju netkanou textilií a vysadím... Nebo já nevím.

Také jsem nakoupil skoro všechna semena na dobrasemena.cz. Letos budu pěstovat všechny nakoupené odrůdy, od každé minimálně dva kusy a pokusím se u některých namnožit semena. Nikdy jsem to nedělal, ale pokud budu mít čas, tak se na to moc těším.
Taky mám na zahradě plno zatravněné plochy, asi tak 1000 m2, ale rýt tam nějaké záhony jistě nebudu. Pro keříčkové tykve mám nějaké místo v záhonech a pro plazivé zrytý pruh v trávníku o délce 16 metrů a šířce 80 cm. Ten jsem půvdně chtěl také zatravnit, ale když začínám s těmi tykvemi, tak ho nechám ještě nějaký rok tak. Na ten pruh počítám s 26 sazenicemi – budu sázet do černé folie, kterou jsem pro tento způsob pěstování používal už loni- mám v ní vystřižené kulaté otvory ve vzdálenosto 60 cm od sebe. Tykve se budou pochopitelně plazit do trávníku- nějaké komplikace se sečením jistě budou.
K té úrodě: Vařit z tykví je teď u mladších v rodině hodně populární. Když k tomu ještě přidám to, že má úroda z jednotlivých rostlin jistě nebude nadprůměrná, tak nemám strach, že bych nevěděl co s tím, když převážná část odrůd jsou tykve určené k zimnímu skladování. Se skladováním budu mít také problémy (panelák asi nejvhodnější místo pro to není), ale nějal to vyřeším.

                  Vladimír

Někde jsem četla, bohužel už nevím kde, že není-li kde uskladnit dýně, klidně je doma v bytě vystavit na poličce, prý takovéto skladování pěkně vydrží a je to lépe než teplota pod 11°C. No nevím, v obýváku mezi skleničkami dýně... My jsme je měli ve sklepě kolem 13°C a poslední jsme brali začátkem dubna, pěknou zdravou muškátovou "žárovku", tak nějak vydržely i blue hubbard.

Podle mých zkušeností mohu hodnotit skladování pouze hokkaida, případně patizony a cukety. Velice často se uvádí, že vydrží tak do ledna, února a jen výjímečně píšou o delší skladovatelnosti. Např. paní Kolouchová (bývalá Svobodová - od autora Ekozahrad Jaroslava Svobody) ale psala o skladovatelnosti do příští sklizně. To mohu potrvdit, neboť v minulém roce jsem si mohl vybrat, jestli vzít v červenci do kuchyně čerstvou ze záhonu nebo rok starou. Byl to ten zelený druh, delcian nebo jak se to jmenuje. Letos se mi to nepodařilo, odcházely ve velkém množství zhruba v listopadu až v prosinci (zelené minimálně stejně ne-li více), ale pak už se to docela stabilizovalo, jenže ten počáteční odpad byl nejméně třetina. Takže dnes už je zachovalá jen jedna, kupodivu oranžová. Skladuji v místnosti, kde se netopí, v zimě je teplota kolem 10 ºC. Permanentně se tam větrá. Letos zkouším mimo jiné odrůdu SOLOR, kde se uvádí, že prý je hodně dlouho skladovatelná. Zná ji někdo?

Ještě k těm patizonum a cuketám. Skladuji ve stejných podmínkách jako hokkaida, cukety docela drží do Vánoc, patizony v minulém roce byly nezničitelné, letos odcházely snad více než hokkaida. Možná, že hlavním problémem bylo loňské velmi vlhké léro, myslím z hlediska vysoké vlhkosti vzduchu (velmi častá "prádelna").

To je pěkná odrůdová skladba. Já mám letos zelenou typu žalud (Acorn) - Table King, trojici Hokkaid, oranžové, modré Blue Kuri i zelenou Delicu F1 (od Sema paleta barev), malé bílé Baby Boo, novou lásku z výstavky v Šebrově Moscata di Provenza, klasickou hruškovitou Liscia, hruškovitou s protáhlým krkem Serpentine a pak nějaké no name vydlabané z muškátových dýní z Globusu a jiných super hyper. Tam nečekám zázraky, u dýní na produkci nikdo opylování nehlídá, tak to bude mix.

Cukety zelenou Startgreen F1, žlutou Goldline F1 a bílou Bětku F1 (zase paleta barev) - tak to pěstuju už pár let, v chuti moc rozdíl nevidím, ale líbí se mi barevnost jídla. A ještě dvě kulaté, žlutou One Ball F1 a zelenou Tondo di Piazenza, ty používám na plnění jako jednoporcovky.

Kvůli dozrávání je chci letos zakrátit tak po 2 metrech, dat víc rostlin a nechat míň plodů. Snad se podaří uhlídat ty potvory slimáčí.