Dehybridizace rajčat

Zkoušel někdo tzv. dehybridizovat nějakou hybridní (F1) odrůdu rajčete? Na internetu se dají najít návody, jak z generací F2, F3... selektovat semena pro další generace na základě výběru rajčat, které mají požadované vlastnosti (např. chuť, velikost, odolnost co nejvíce podobnou původní F1 odrůdě). Pro ustálení genů je prý potřeba kolem 6 let.

Objednával jsem nějaké novější americké odrůdy, které byly vyšlechtěny pro rezistenci k plísni bramborové. Vzhledem k ceně ale přemýšlím, že bych zkusil právě onu dehybridizaci (přičemž mým hlavním kritériem selekce by byla odolnost k plísni, dále samozřejmě chuť a brzká doba zrání.). Pokud se odrůdy letošní sezónu bez postřiku opravdu osvědčí, tak mám následující ideu s každou další generací F2, F3...

- rostlin minimálně 20 pro každou odrůdu (budu zkoušet 3 odrůdy, takže celkem 60 rajčat), rostliny si očísluji.

- posbírám semena z brzy plodících a chutných rajčat (tedy vyloučím případné později plodící nebo chuťově podřadné mutace) a ke každému sáčku si poznačím číslo rajčete

- v srpnu/září kdy vrcholí plíseň bramborová na rajčatech pěstovaných venku bez postřiku vysleduji, které rostlinky byly odolné. Vyřadím dříve posbíraná semena patřící k neodolným

Neexperimentoval někdo s něčím podobným a nechtěl by se podělit o zkušenosti?

Asi před rokem jsem o tom něco četl a přijde mi to dost pracné s nejistým výsledkem - pokud si to pamatuju správně, tak právě ta odolnost proti plísni se vytrácí v dalších generacích semen jako první.

Lepší (míň pracné a jistější) mi přijde vyset semena v lednu a pak rostliny nařízkovat. Návod tady na fóru někde je (mám v plánu příští sezónu). Pořád bys musel objednávat semena z USA, ale třeba jen jednou za 2 nebo 3 roky (každý rok bys vysel např. třetinu semen a to bys nařízkoval).

Samozřejmě v aktivitě se meze nekladou. Radši pořiď další asiminu nebo tomel

Sasman

To jsem už letos udělal, další 2 nové mrazuodolné tomely a 4 další odrůdy asiminy 

Takže už mi zbývá jen ten experiment s dehybridací. Při menším počtu rostlin teoreticky hrozí, že o tyto geny v rámci jedné generace úplně přijdeš, pak se musíš vrátit o generaci zpět. Nevím, jestli se to ale může stát u všech z 20 a více rostlin, to už by byl pech...  Taky se ten rok nemusí naplno projevit plíseň (pak taky musíš další rok použít stejnou generaci), ale to snad u nás nehrozí, u nás je všechno zamořené... Jediné, čemu se úplně bez postřiku daří jsou divoká rajčátka, které pěstuji 7. rokem a s plísní si vždy bezvadně poradí (buď shodí napadené listy, nebo jakýmsi způsobem uzavřou místo nákazy, takže se nemoc nešíří dál) a sklízíme je kolikrát až do dokce října než přichází mrazíky. Nové odrůdy šlechtěné proti plísni mají právě jednoho nebo víc předků z těchto odolných divokých (např. Mountain Magic má v rodokmenu 2 různé původní nešlechtěné odrůdy s 2 různými geny odolnosti).

Jen pro informaci - letos jsem zkoušel několik odrůd údajně odolných proti plísni bramborové (late blight):

- Mountain Magic

- Losetto

- Matts's Wild Cherry

- Divoké rajče ze zdejších permakulturních kruhů

Porost mi udělal docela houští, neodstraňoval jsem spodní listy, absolutně bez chemie, bez zastřešení, celé září u nás propršelo. Minulý rok mi všechny rajčata (Start, Stupické) rychle odešly na plíseň na konci srpna při větších deštích. Letos sklízím plody rajčat bez známek plísně ještě teď. Sousedům okolo odešly klasická rajčata na plíseň už měsíc zpět.

Jako nejperspektivnější mi vyšla odrůda Mountain Magic: menší až střední rajče (4-6 cm), chuť plná slaďoučká, tužší slupka. Při deštích zralé plody praskají, ale ne tolik jako jiné odrůdy. Přikládám fotografie této odrůdy ze včerejška. Jak je vidět - rostliny prakticky neví o plísni bramborové. Plody vůbec a pouze u některých rostlin vidím příznaky na listech (ale jejich plody jsou v pořádku).

Losetto (kontejlové rajče) plodilo hodně brzy, ale chuť nic moc, takové kyselejší. Odolnost proti plísni plodů také dobrá. Některé listy napadené, ale nešíří se dál.

Matt't Wild Cherry - malinké rajčátko, chutí i velikostí stejné jako divoké rajče co koluje v republice mezi nadšenci. Chuť absolutně nejlepší, extra slaďoučká. Listy rostliny očividně zasaženy (žloutnou, některé usychají), ale na rajčátka to nemá vliv.

Tuzemské divoké rajče - skoro stejné jako výše uvedené, ale plíseň se na listech projevuje v daleko menší míře než u výše uvedeného.

Týden zpět v noci přešly velmi nízké teploty (bylo jen trochu nad nulou). Ublížilo to všem odrůdám s tenkou slupkou (Losetto, Matt's Wild, divoké), kdy trochu omrzly vyzrálejší plody (na plodech jsou pak černé tečky a dužnina ne moc chutná). Méně zralé plody či uzrálé ale nějakým způsobem trochu zakryté (např. v husté trávě atd). tomu unikly a dále dozrávají.

Zde se také naplno projevila další výhoda tlustší slupky u Mountain Magic - u kterého nižší teploty nezpůsobily žádné škody ani u vyzrálejších plodů.

Co se týče zdejšího tématu - budu nepochybně pokračovat v experimentováním s dehybridizací odrůdy Mountain Magic. Již letos vidím, že jsou některé rostliny odolnější (nemají vůbec žádný list napadený), semena pro generaci F2 tedy vezmu jen z těchto rostlin. Jsem zvědavý na variabilitu F2 generace příští rok.

Podobnou selekci dělám každoročně i u tuzemských divokých - vybírám semena jen z na podzim nejodolnějších rostlin. Spatřuji v této vlastní selekci výhodu - geny plísně se mění, zatímco každoročně kupované osivo F1 ne. Také mohu postupně vyselektovat rostlinky nejlépe přizpůsobené zdejším klimatickým a půdním podmínkám.

Také mohu postupně vyselektovat rostlinky nejlépe přizpůsobené zdejším klimatickým a půdním podmínkám.  Až budou úplně přizpůsobené, možná nebudou k jídlu. Jak to budete testovat na obsah solaninu? Já jsem letos měl taky rajčata bez plísně až do konce sezony a bez postřiku. A ne permakulturní, ale ta odporná šlechtěná.

Já si tak nějak nemohu pomoci, ale přijde mi, že zatímco zdejší uživatel pan Ivan má svého Petra, já mám svého PP. P.E., nebo se mi to jen zdá?

Až budou úplně přizpůsobené, možná nebudou k jídlu

To samé dělali naši předkové a selekcí vyšlechtili své krajové odrůdy.

Já jsem letos měl taky rajčata bez plísně až do konce sezony a bez postřiku.

A proč je již nemáte?  Já mimochodem porovnávám vůči stejným podmínkám - pokud byste pozorně četl, dozvěděl byste se, že na mém stanovišti, jinak prolezlém plísní bramborovou, sousedům rajčata odešly v půli září, o mých zkušenostech z loňska ani nemluvě...

A ne permakulturní, ale ta odporná šlechtěná.

Zase jako vždy překrucujete mnou zmíněná fakta. Permakulturní bylo jedno jediné - divoké, které pěstuji několik let. Ostatní byla šlechtěná - Mountain Magic F1, Losetto F1...

Co se týče dalších komentářů níže, dost dobře je nechápu. Příspěvek jsem napsal jako moji zkušenost s určitými odrůdami, stejně jako si já rád počtu o zkušenostech dalších pěstitelů. Od čeho je pak toto fórum? Kdo by měl o původní odrůdy zájem, může ji je objednat z USA/Británie. Dehybridizaci jsem zmínil, kdyby zde náhodou byl nějaký další nadšenec, který podobnou věc zkusil a případně poradil čeho se vyvarovat. Ano, dehybridizaci chápu jako zajímavé dobrodružství. Ale přemýšlím, jestli na zdejší fórum ještě budu psát nějaké poznatky - o tom mluví 2 jiná přísloví - házet hrách na zeď, nebo také házet perly sviním...

Permakultura pracuje s výsledky šlechtění mnoha stovek let, říká se že s krajovými odrůdami. Jen se prostě v mysli jejích aplikátorů někde zastavila a jde proti času. Mnohdy tomu tak ale není. Do této skupiny se zatáhne odrůda moderní, stačí jen aby její pěstitel napsal, že jí dědí po předcích. A protože s babičkou nežil, neví, že když viděla u sousedky lepší úrodu, tak si stejně jako ona semena kupovala v konzumu a když se někdo ptal, řekla, to je ta moje (druh zeleniny či jiné pochutiny doplň), co už pěstuji dávno. A nedodala, že už to není ta původní, ale ta dávno pěstovaná - třeba posledních pět let.  Nechápu to, že se někdo z permakulturistů snaží pěstovat u nás kukuřici, rajčata, když patří historicky na jiný světadíl. Ta přece do permakultury Evropy nepatří. Totéž se bojím napsat o bramborách, abych nezavinil vymírání hlady ortodoxních permakulturistů, kteří žijí jen z výsledků své práce (jsou tací?). Ale ti na by neměli na 99,999% mít internet ani počítač. Možná ani nečtou knihy, to je vlastně také nedávná novinka. Mě ta permakultura přijde jako plýtvání mnohdy kvalitní půdou a účelově vytvořená platická pravidla pro něco, co je definováno jen částečně. Do čehož zahrnuji i tzv. "semínkárny". 

Definujte mi pojem permakultura. Mluvíte o něčem o čem patrně nemáte ani páru. Nikde jsem nečetl, že by člověk praktikující permakulturu musel pěstovat jen staré odrůdy, jíst kořínky a žít v pastoušce. Na zahradě používám praktiky z permakultury, které se mi líbí, stejně jako další praktiky z bio/organického zahradničení spolu s klasickými zahradními technikami. Pěstuji staré i perspektivní nové odrůdy ať již ovoce nebo zeleniny. Žiji v moderním a úsporném domě a živím se IT. Jsem permakulturista?

...Mě ta permakultura přijde jako plýtvání mnohdy kvalitní půdou

Větší žvást jsem ještě neslyšel. Chcete říct že klasický zemědělec se na poli s řepkou skrápěné glyfosáty k půdě chová lépe? Nezáleží spíš na lidech?

Na to existuje jedno přísloví:

1) Člověk míní, Pán Bůh mění.

2) Chceš-li rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech.

Jiné přísloví říká:

"Nikomu nesděluj své problémy! Půlka lidí je má u zádele a druhá je ráda, že je máš."

Stabilizace potomstva F1 u rajčat může být pro někoho zábava a dobrodružství, pro jiného je to ztráta času. Pro ty, které to zajímá, mám jednu radu: "Pro začátek postačí, když se do toho dáte."