Co se zeminou po rajčatech



Stránky: 1,  2   
Irony - (1) - 241.238 (?) 
2.11.2019 11:46, zobrazeno: 8084x

Dobrý den,

pěstovala jsem rajčata na terase v poměrně rozměrných nádobách. Co nyní se zeminou? Používala jsem koupenou zeminu, hnůj a vespod keramzit jako drenáž. Mám vše vyhodit, nebo by to bylo možné s přihnojením/promícháním s novou zeminou použít i další rok? Nemám velký kompost, kam bych mohla zeminu uložit.

Není zemina příliš vyžilá?

Nehrozí přenos onemocnění rajčat na příští sadbu?

Děkuji!

Adresa příspěvku
Připojit reakci   
stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2744) - 6.138 (?), 2.11.2019 20:00

Zemina může být "vyžilá" a může hrozit přenos chorob na příští sadbu. S vyčerpáním živin lze zatočit poměrně lehce: smíchat s novou zeminou či kompostem, eventuelně substrátem a přidat nějaké hnojivo v přiměřeném množství. Ovšem doporučoval bych spíš hnojivo umělé, komplexní, protože jsou vyčerpány kromě dusíku i další prvky včetně stopových.

Zbavit se případných chorob snad také lze. Není to však zrovna levná záležitost. Protože mám stejný problém, zkoušel jsem několik metod: vypékání v troubě, jenže to hrozně smrdí (z toho jsem měl málem rozvod). Pak vymražování v mrazicím boxu, to je bez zápachu, ale ta hygiena není úplně nejlepší a nejsem si moc jist spolehlivostí: některé potvory to mohou přežít. A také je to pomalé. Nakonec jsem skončil u sterilizace v zavařovacím hrnci ve velkých sklenicích od okurek. Na nejvyšší teplotu po dobu 2 hodin, ale to může být jen opatrnictví. Dokážu tak sterilizovat asi 12l zeminy na jednu várku. Zápach je minimální.

Problém s nákazami ale je, že se můžou šířit i jinak než zeminou. Nebezpečné mohou být nekvalitní substráty, hnůj (a to i granulovaný), ale třeba i osivo. A spousta chorob se šíří vzduchem, včetně hrozby největší, plísně bramborové. 

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 91.93 (?), 2.11.2019 21:04

Pokud pomáhá mrazák, může trochu pomoct i ponechání květináčů přes zimu venku. (Pozor na roztržení ledem). Mnoho škůdců a chorob to zničí. Na jaře přidejte kompost nebo přihnojujte Kristalonem.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 243.114 (?), 2.11.2019 22:26

No kdyby proti chorobám pomáhal mráz, tak žádné nejsou cheeky .  Sterilizace v zavařovacích lahvích je fakt úlet, uvnitř se to nemusí dostatečně prohřát. Nevím, co měl pan HP za aprobaci, ale fyzika to na 100% nebyla.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2744) - 6.138 (?), 2.11.2019 23:16

Pokud je zemina vlhká, rozhodně se prohřeje. Pravda, neměřím teplotu uvnitř, ale při 100°C a víc než dvou hodinách zahřívání? Jestli vaše odbornost je fyzika, zkuste pomoct tím, že to spočítáte.

A že mráz nepomáhá proti chorobám? Pomáhá, ne sice proti všem a vždycky, ale to jsem přece zmiňoval, ne? A v mrazáku je -18°C.

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 243.114 (?), 3.11.2019 16:24

Ne, mráz skutečně nepomáhá proti chorobám. Pokud by to tak bylo a mráz kolem -18°C by dokázal zahubit bakterie a spory plísní, tak by se usnadnila spousta věcí - nemusely by se třeba sterilizovat lékařské nástroje v autoklávech (až +134°C)  nebo jinými metodami, třeba plazmou. Nebo by stačilo masné konzervy sterilovat při 100 stupních a pak je zmrazit...

Kromě toho, že je blbost recyklovat zeminu z květináčů jinak než vysypáním do kompostu, na záhony nebo třeba do trávníku, tak jedině účinným by bylo zeminu propařit, ale to je v domácích podmínkách těžko proveditelné - zápach, absence vhodného zařízení na vývoj páry, na pařáku na knedle to nikdo asi dělat nebude a také poměrně velká časová náročnost.

IvaP.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Mimmo - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2261) - 215.92 (?), 3.11.2019 18:45
Diskuse není o sterilizaci, ale o tom, zda mráz pomáhá proti škodlivým organismům. Ano, velmi pomáhá. Ověřil to Milan a já to také potvrzuji. Zeminu do květináčů proto nabírám až v únoru. V říjnu z ní během týdne vylezou svilušky, molice, kněžice apod. Už při - 2st. hynou např. kněžice zeleninové, při - 7st. zavíječi paprikoví atd. Pak se zničí plíseň bramborová a mohl bych pokračovat. V létě se k nám zase dostanou z nakažených hlíz skladovaných v interiéru, teplým větrem, z podkroví, z kanálů... to však nic nemění na faktu, že se zemina při mrazu zbavila mnoha nežádoucích organismů. Zemina, která nebyla zasažena silnými patogeny, nepotřebuje ani zmrazení ani sterilizaci. Já v ní např. pěstují trvalky včetně rajčat.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2744) - 6.138 (?), 3.11.2019 22:02

S tím mrazem se asi tak úplně neshodneme. Některé z těch infekcí, které zajímají pěstitele rajčat, opravdu dokáže vyhubit. Například plíseň bramborovou. Tam je to sice prý trochu komplikovanější, ale většinou ji vyhubí. Myslím, že lékařské prostředí a potraviny jsou trochu jinde.

Ta paní píše, že kompost nemá, tím i předpokládám, že nemá ani zahradu. Osobně jsem to opravdu vyřešil vysypáním do nerajčatových záhonů a děj se vůle Matky Přírody. A doma v nádobách začínám s novou půdou, kterou ale také sterilizuji. Přivedla jste mne na myšlenku, že by možná bylo lepší používat kovové uzavíratelné nádoby, něco jako bandasky - kov vede teplo típ. Ale stejně si myslím, že se to na těch nejmíň 90°C prohřeje za dané teploty a doby. Nemám důkazy, ale opatřím je, slibuju. Už vím jak. A pokud máte pravdu Vy, musím změnit metodikusmiley.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
Milan HP - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2744) - 6.138 (?), 16.11.2019 17:58

Takže k tomu "úletu", jak nazýváte sterilizaci v zavařovacím hrnci.

Provedl jsem pokus, jak jsem slíbil. V zavařovacím hrnci Professor 25l s termostatem a časovačem. Zemina byla v zavařovacích lahvích po okurkách (3 500g), mírně zvlhčená. Lahve byly 3 (víc se jich tam nevejde). V jedné z nich jsem měřil teplotu bimetalovým zavařovacím teploměrem s cca 15 cm dlouhým čidlem, jehož konec se nacházel přibližně ve středu lahve.

Výsledky: 20 minut po dosažení maximální teploty byla teplota půdy kolem 80°C. Po dalších 20 minutách dosáhla 90°C. Nesledoval jsem, zda se vyšplhala ještě výš, ale ještě hodinu po dokončení 120 minutového cyklu a vypnutí hrnce byla stále 90°C. Takže po dobu minimálně 140 minut byla teplota půdy nejméně 90°C (láhve ponechány v horké lázni). Mám za to, že na odstranění běžných baktériálních i houbových infekcí rajčat je to víc než dostatečné. Není to úlet, zemina se prohřeje - což bylo dokázáno. Určitě existují organizmy, které to mohou přežít, ale těch se nebojím. To už je ale o biologii. 

Milan HP

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 168.103 (?), 16.11.2019 20:29

když už je tu, z mého pohledu velmi zajímavá, diskuze na téma likvidace škůdců a chorob, jaký je váš názor na uplatnění jejich likvidace kombinací mrazu a sucha. Běžně a bez problémů užívám k výsevu, ale i k přesazování pokojových rostlin vrchní vrstvu zeminy vysušené přes zimu ve skleníku. Walter

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Ako očistiť zalakované časti?14.4.2024
Cesta z litého betonu13.4.2024
Motorova pila stihl 02813.4.2024
Kouří do místnosti12.4.2024
Ventilátor na krbová kamna12.4.2024
Motorova pila stihl 02812.4.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika