Co se zeminou po rajčatech

Dobrý den,

pěstovala jsem rajčata na terase v poměrně rozměrných nádobách. Co nyní se zeminou? Používala jsem koupenou zeminu, hnůj a vespod keramzit jako drenáž. Mám vše vyhodit, nebo by to bylo možné s přihnojením/promícháním s novou zeminou použít i další rok? Nemám velký kompost, kam bych mohla zeminu uložit.

Není zemina příliš vyžilá?

Nehrozí přenos onemocnění rajčat na příští sadbu?

Děkuji!

Zemina může být "vyžilá" a může hrozit přenos chorob na příští sadbu. S vyčerpáním živin lze zatočit poměrně lehce: smíchat s novou zeminou či kompostem, eventuelně substrátem a přidat nějaké hnojivo v přiměřeném množství. Ovšem doporučoval bych spíš hnojivo umělé, komplexní, protože jsou vyčerpány kromě dusíku i další prvky včetně stopových.

Zbavit se případných chorob snad také lze. Není to však zrovna levná záležitost. Protože mám stejný problém, zkoušel jsem několik metod: vypékání v troubě, jenže to hrozně smrdí (z toho jsem měl málem rozvod). Pak vymražování v mrazicím boxu, to je bez zápachu, ale ta hygiena není úplně nejlepší a nejsem si moc jist spolehlivostí: některé potvory to mohou přežít. A také je to pomalé. Nakonec jsem skončil u sterilizace v zavařovacím hrnci ve velkých sklenicích od okurek. Na nejvyšší teplotu po dobu 2 hodin, ale to může být jen opatrnictví. Dokážu tak sterilizovat asi 12l zeminy na jednu várku. Zápach je minimální.

Problém s nákazami ale je, že se můžou šířit i jinak než zeminou. Nebezpečné mohou být nekvalitní substráty, hnůj (a to i granulovaný), ale třeba i osivo. A spousta chorob se šíří vzduchem, včetně hrozby největší, plísně bramborové. 

Milan HP

Pokud pomáhá mrazák, může trochu pomoct i ponechání květináčů přes zimu venku. (Pozor na roztržení ledem). Mnoho škůdců a chorob to zničí. Na jaře přidejte kompost nebo přihnojujte Kristalonem.

No kdyby proti chorobám pomáhal mráz, tak žádné nejsou  .  Sterilizace v zavařovacích lahvích je fakt úlet, uvnitř se to nemusí dostatečně prohřát. Nevím, co měl pan HP za aprobaci, ale fyzika to na 100% nebyla.

Pokud je zemina vlhká, rozhodně se prohřeje. Pravda, neměřím teplotu uvnitř, ale při 100°C a víc než dvou hodinách zahřívání? Jestli vaše odbornost je fyzika, zkuste pomoct tím, že to spočítáte.

A že mráz nepomáhá proti chorobám? Pomáhá, ne sice proti všem a vždycky, ale to jsem přece zmiňoval, ne? A v mrazáku je -18°C.

Milan HP

Ne, mráz skutečně nepomáhá proti chorobám. Pokud by to tak bylo a mráz kolem -18°C by dokázal zahubit bakterie a spory plísní, tak by se usnadnila spousta věcí - nemusely by se třeba sterilizovat lékařské nástroje v autoklávech (až +134°C)  nebo jinými metodami, třeba plazmou. Nebo by stačilo masné konzervy sterilovat při 100 stupních a pak je zmrazit...

Kromě toho, že je blbost recyklovat zeminu z květináčů jinak než vysypáním do kompostu, na záhony nebo třeba do trávníku, tak jedině účinným by bylo zeminu propařit, ale to je v domácích podmínkách těžko proveditelné - zápach, absence vhodného zařízení na vývoj páry, na pařáku na knedle to nikdo asi dělat nebude a také poměrně velká časová náročnost.

IvaP.

Diskuse není o sterilizaci, ale o tom, zda mráz pomáhá proti škodlivým organismům. Ano, velmi pomáhá. Ověřil to Milan a já to také potvrzuji. Zeminu do květináčů proto nabírám až v únoru. V říjnu z ní během týdne vylezou svilušky, molice, kněžice apod. Už při - 2st. hynou např. kněžice zeleninové, při - 7st. zavíječi paprikoví atd. Pak se zničí plíseň bramborová a mohl bych pokračovat. V létě se k nám zase dostanou z nakažených hlíz skladovaných v interiéru, teplým větrem, z podkroví, z kanálů... to však nic nemění na faktu, že se zemina při mrazu zbavila mnoha nežádoucích organismů. Zemina, která nebyla zasažena silnými patogeny, nepotřebuje ani zmrazení ani sterilizaci. Já v ní např. pěstují trvalky včetně rajčat.

S tím mrazem se asi tak úplně neshodneme. Některé z těch infekcí, které zajímají pěstitele rajčat, opravdu dokáže vyhubit. Například plíseň bramborovou. Tam je to sice prý trochu komplikovanější, ale většinou ji vyhubí. Myslím, že lékařské prostředí a potraviny jsou trochu jinde.

Ta paní píše, že kompost nemá, tím i předpokládám, že nemá ani zahradu. Osobně jsem to opravdu vyřešil vysypáním do nerajčatových záhonů a děj se vůle Matky Přírody. A doma v nádobách začínám s novou půdou, kterou ale také sterilizuji. Přivedla jste mne na myšlenku, že by možná bylo lepší používat kovové uzavíratelné nádoby, něco jako bandasky - kov vede teplo típ. Ale stejně si myslím, že se to na těch nejmíň 90°C prohřeje za dané teploty a doby. Nemám důkazy, ale opatřím je, slibuju. Už vím jak. A pokud máte pravdu Vy, musím změnit metodiku.

Takže k tomu "úletu", jak nazýváte sterilizaci v zavařovacím hrnci.

Provedl jsem pokus, jak jsem slíbil. V zavařovacím hrnci Professor 25l s termostatem a časovačem. Zemina byla v zavařovacích lahvích po okurkách (3 500g), mírně zvlhčená. Lahve byly 3 (víc se jich tam nevejde). V jedné z nich jsem měřil teplotu bimetalovým zavařovacím teploměrem s cca 15 cm dlouhým čidlem, jehož konec se nacházel přibližně ve středu lahve.

Výsledky: 20 minut po dosažení maximální teploty byla teplota půdy kolem 80°C. Po dalších 20 minutách dosáhla 90°C. Nesledoval jsem, zda se vyšplhala ještě výš, ale ještě hodinu po dokončení 120 minutového cyklu a vypnutí hrnce byla stále 90°C. Takže po dobu minimálně 140 minut byla teplota půdy nejméně 90°C (láhve ponechány v horké lázni). Mám za to, že na odstranění běžných baktériálních i houbových infekcí rajčat je to víc než dostatečné. Není to úlet, zemina se prohřeje - což bylo dokázáno. Určitě existují organizmy, které to mohou přežít, ale těch se nebojím. To už je ale o biologii. 

Milan HP

když už je tu, z mého pohledu velmi zajímavá, diskuze na téma likvidace škůdců a chorob, jaký je váš názor na uplatnění jejich likvidace kombinací mrazu a sucha. Běžně a bez problémů užívám k výsevu, ale i k přesazování pokojových rostlin vrchní vrstvu zeminy vysušené přes zimu ve skleníku. Walter